Se svou rozlohou 28 311 km² je Havajosmým nejmenším státem USA, v počtu obyvatel (1,4 milionů) je40. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 86 obyvatel na km² je na13. místě. Hlavním a největším městem jeHonolulu s 350 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsouEast Honolulu (50 tisíc obyv.),Pearl City (50 tisíc obyv.),Hilo (45 tisíc obyv.),Kailua (40 tisíc obyv.) aWaipahu (40 tisíc obyv.). Pobřeží Tichého oceánu dosahuje na Havaji délky 1207 km.[2] Nejvyšším bodem státu je vrcholMauna Kea s nadmořskou výškou 4207 m. Největšími toky jsou řekyWailuku aKaukonahua.
Havajské ostrovy obydleli někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtuPolynésané, pro Evropany objevil souostroví v roce 1778James Cook. S evropskou pomocí následně všechny ostrovy králKamehameha I. sjednotil dokrálovství, které převzalo havajský název největšího ostrova. Roku 1893 byl za účasti amerických sil proveden převrat a vzniklaHavajská republika, jejíž území o pět let později Spojené státy anektovaly. Ty zde zřídilyhavajské teritorium, které existovalo více než 60 let. Havaj se 21. srpna 1959 stala posledním,50. státem USA.
Poprvé bylyHavajské ostrovy obydleny nejpozději zhruba okolo roku1000Polynésany, patrně ze souostrovíMarkézy (někteří antropologové věří, že se tak mohlo stát již okolo roku300, tento náhled však není dostatečně podložen). Až do konce18. století žili obyvatelé Havaje v izolovanékastovní společnosti vedené náčelníky ašamany. Řídili se nábožensko-společenským systémem různých tabu celkově nazývanýmkapu. V roce1778 ostrovy objevil pro evropskou civilizaci na lodiResolutionJames Cook.
Při pobytu Jamese Cooka na Havaji abdikoval náčelník Havajských ostrovů. Během mocenských bojů o uvolněné místo byl James Cook zabit. V následujícím období v letech1780 až1795 se v průběhu několika bitev podařilo ovládnout ostrovy náčelníkovi Kamehamehovi.
Pohled na Honolulu s vyhaslou sopkouDiamond HeadPláž Lanikai na ostrově Oahu
Po ovládnutí ostrovů a násilném připojení ostrovaKauai v roce1810 sjednotil všechny ostrovy vHavajské království a sebe prohlásil králemKamehameha I. (označovaným také jako Kamehameha Veliký).
Roku 1872 zemřel jeho potomekKamehameha V. a havajská vláda zvolila králemLunalila, který zemřel dva roky nato. V roce 1874 tedy proběhly další volby, ve kterých byl 45člennou komisí zvolen za králeKalākaua. S touto volbou nesouhlasili domorodí obyvatelé Havaje, kteří se obávali, že Kalākaua je zastánce zájmů amerických plantážníků. Kalākaua v královském úřadu překvapil a po celou dobu zastával postoje, kterými tvrdě hájil havajskou nezávislost a zájmy chudých domorodců. Mezi lety1881 a1883 vyrazil jako první hlava státu ve světových dějinách na cestu kolem světa, aby zvýšil prestiž a povědomí o havajské státnosti. Během té doby předal vládu své sestřeLiliuokalani. Ta zakázala imigraciČíňanů, kteří do země rozšířili neštovice, čímž ještě více rozčeřila vztahy s americkými plantážníky, kteří Číňany zaměstnávali. Po svém návratu došlo ke sporu mezi Kalākauou aněmeckým kancléřemBismarckem, když se Kalākaua snažil vytvořit unii seSamoou, o jejíž kolonizaci se Německé císařství tou dobou pokoušelo. Dále byl Kalākaua v roce1887 násilím donucen přijmout ústavu, která omezila jeho pravomoci. V zemi došlo k povstání na jeho podporu, které vyčerpaný Kalākaua už jen sledoval. V roce1891 zemřel. Krátce předtím pronesl slavnou větu „Vyřiďte mému lidu, že jsem se snažil.“
Po Kalākauaovi nastoupila jeho sestra Liliuokalani. V roce 1890 zrušilyUSA clo na cukr všem státům, což přivodilo Havaji, která dříve měla monopol, a především zdejším plantážníkům, ekonomické potíže. Havajská liga vedená plantážníky poté žádala USA o intervenci za účelem svržení královny Liliuokalani. V roce1892 na území Havaje vstoupily americké jednotky. V lednu1893 se Liliuokalani vzdala trůnu po dobytí jejího paláce. Havajská liga vyhlásila revolučníHavajskou republiku a požádala USA oanexi svého území. K anexi Havajské republiky došlo v roce1898 na základěNewlandsovy rezoluce. Státem USA se Havaj stala 21. srpna 1959.
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Havaje.
Havajská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 skantonem obsahujícívlajku Spojeného království a v poli osm vodorovných pruhů s následujícími barvami: bílá, červená, modrá, bílá, červená, modrá, bílá, červená.[3]
Mottem státu je „Ua mau ka ea o ka ʻĀina i ka pono. — The life of the land is perpetuated in righteousness.“ (tj.Život [rovněž - samostatnost] země se udržuje dodržováním práva [spravedlnosti].), květinou je žlutý ibišek, stromemtungovník molucký, ptákemberneška havajská a písníHawaii Ponoi.[4]
Největšímostrovem v Havajském souostroví je ostrovHavaj. Byl vytvořen splynutím dvou velkýchvulkánů –Mauna Kea (4207 m) aMauna Loa (4160 m). Se svým úpatím, které spočívá na mořském dně 5500 m pod hladinoumoře, je Mauna Kea horou s největší absolutní výškou na světě; výškový rozdíl mezi základnou a vrcholem je větší než výškaMount Everestu nad mořskou hladinou. Mauna Kea jesopka v období klidu, snad vyhaslá. Naproti tomu Mauna Loa je jednou z nejčinnějších sopek na světě. Její nejaktivnějšísopouch,Kilauea, se nachází na jihovýchodnímsvahu.Obvod vnějšího okrajekaldery Kilauea dosahuje 13 km.
Havajské ostrovy jsou souostroví mnoha ostrovů. Hlavní ostrovy však reprezentuje osm následujících (od severozápadu na jihovýchod):Niihau,Kauai,Oahu,Molokai,Lanai,Maui,Kahoolawe aHavaj. Součástí souostroví a zároveň i státu Havaj jsou i tzv.Severozápadní Havajské ostrovy, což je řetězec malých neobydlených ostrůvků, který pokračuje od Kauai další stovky kilometrů na severozápad. Jedním z nich je iMidway, jenž jako jediný z nich nespadá do státu Havaj.
Podlesčítání lidu z roku 2010 zde žilo 1 360 301 obyvatel.[5] Havaj představuje jeden ze čtyř států USA, kdenehispánštíběloši nepředstavují většinu obyvatelstva. Má největší podíl obyvatelstvaasijského původu a nejvyšší podílmíšenců mezirasami ze všech států USA. K předkům mezi původními obyvateli ostrovů se hlásí něco málo přes 22 % obyvatel.
V roce 1970 tvořili běloši 38,8 % obyvatel Havaje a Asiaté a Pacifičtí ostrované 57,7 %.[6]
Havajané praktikovalilidské oběti bohům. Jako oběti sloužili otrocikauwa nebo váleční zajatci.
Kamehameha I. vedl války za sjednocení všech ostrovů pod svou vládou. Ve válkách proti vládcům ostatních ostrovů zaměstnal evropské žoldnéře v čele s Johnem Youngem a Isaacem Davisem, kteří pro něho vybudovali loďstvo evropského typu. V roce 1790 byla armáda jeho protivníka zničena při výbuchu sopkyKilauea a po bojovnících zbyly jen otisky stop. Po invazi na ostrov Oahu roku 1795 se v závěrečné bitvě mnoho poražených bojovníků vrhlo z útesu nebo bylo vytlačeno přes jeho okraj.[8] V roce 1898 nalezli dělníci při stavbě silnice pozůstatky 800 bojovníků poražené armády.
Patronem Havaje je svatýJozef de Veuster, známý jako otec Damien nebo Otec malomocných,belgickýkatolickýmisionář, který zde v letech1864–1889 působil a postupně se soustředil na práci mezi nakaženýmimalomocenstvím. Sám se posléze touto nemocí nakazil a zemřel. Je jednou z nejváženějších osobností historie Havaje a jeho sochy v nadživotní velikosti stojí před sídlem vlády Havaje a předKapitolem veWashingtonu.
V silniční síti Havaje existují dálnice H-1, H-2 a H-3,[9] které mají přídomek „mezistátní“, přestože Havaj s žádným jiným státem nesousedí.
V roce1868 došlo na ostrověHavaji k nejsilnějšímu a nejsmrtelnějšímu zemětřesení v historii celé Havaje o síle 7,9.[10]
OstrovNiihau koupila roku 1864 od havajského krále Novozélanďanka skotského původu Elisabeth Sinclairová-Robinsonová. Rodina Robinsonů, která ostrov vlastní, vydala zákaz vstupu cizích osob, kromě původních ostrovanů a jejich nejbližších příbuzných.[11]
Asi čtyřicet soukromých velkých vlastníků havajské půdy, kteří jsou skoro všichni potomci bílých protestantských misionářů, vlastní přibližně polovinu půdy na ostrovech Oahu, Kauai, Maui, Molokai a Havaj.[11]
Několikseparatistických skupin prosazuje havajskou nezávislost. Havajští separatisté neuznávajíanexiHavaje Spojenými státy na základěNewlandsovy rezoluce z roku 1898. Jedná se především o domorodé Havajany, kteří usilují o obnovu Havajského království.[12]
↑Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online].United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-01-13].Dostupné online. (anglicky)
↑General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2017-01-13].Dostupné online. (anglicky)
↑Population Division, Laura K. Yax.Historical Census Statistics on Population Totals By Race, 1790 to 1990, and By Hispanic Origin, 1970 to 1990, For The United States, Regions, Divisions, and States [online]. [cit. 2018-04-06].Dostupné v archivu pořízeném dne July 25, 2008.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
_(US50)_(-grid).svg)
.jpg)
.svg)
