| Har Meron הר מירון | |
|---|---|
 Severní úpatí Meronu | |
| Vrchol | 1208 m n. m. |
| Seznamy | Nejvyšší hory asijských zemí |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát | Izrael Izrael |
| Pohoří | Horní Galilea |
| Souřadnice | 32°59′51″ s. š.,35°24′44″ v. d. |
  Har Meron | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Har Meron (hebrejskyהר מירון, „hora Meron“,arabskyجبل الجرمق,Džabal al-Džarmak[1]) je s nadmořskou výškou 1208 metrů[2] nejvyšší hora na území, které je mezinárodně uznáváno jako územíStátu Izrael. Avšak vůbec nejvyšší horou na území Izraelem ovládaném (okupovaném) je vrcholMicpe Šlagim (Sněžná výšina, 2 224 m n. m.), v masivuHermonu naGolanských výšinách.[3][4][5]
Har Meron se nachází v hornatiněHorní Galileji. Jde o rozsáhlý masiv, který na jihu dosahuje až kúdolí Bejt ha-Kerem aúdolí Chananja, která tvoří předěl mezi Horní aDolní Galileou. Na východě sahá až k údolí vodního tokuNachal Amud téměř u městaSafed (vrchHar Mesarvim - 656 metrů nad mořem). Na severní straně plynule přechází do hornaté krajiny při hranici sLibanonem v okolí obcíSasa,Džiš neboChurfejš.
Har Meron sestává z hlavního vrcholu o výšce 1208 metrů a z dalších bočních vrcholů, které tvoří centrální část masivu. Jde o vrcholkyHar Nerija (přes 1100 m n. m.),Har Bar Jochaj (1151 m n. m.),Har Ofa'im (1106 m n. m.),Har Zeved (1006 m n. m.) aHar Chesed (948 m n. m.). Ty tvoří jádro vlastního Meronu, které ve vrcholových partiích vytváří rozsáhlou odlesněnou náhorní planinu.
Tento centrální sektor doplňují ale četné další okrajové vrcholy a pahorky. Na jižní straně jsou toHar Hilel (1071 m n. m.) aHar Kfir (982 m n. m.), které se nacházejí nad srázem do údolí Chananija, na jihozápadní straně je zase nad srázem údolí Bejt ha-Kerem umístěn vrcholHar ha-Ari (1048 m n. m.). Na severozápadní výspě stojí napříkladHar Adir (1008 m n. m.) aHar Chiram (996 m n. m.). Západním směrem se jako volné pokračování masivu Meron rozkládá například vysočinaHar Peki'in a další kopce v prostoru u městaBejt Džan.
Masiv Har Meron je významný i z hydrologického hlediska. Na všechny strany z jeho svahů stékají prameny, stále i dočasné vodní toky. K severu míří napříkladNachal Dišon, na západNachal Kaziv a jeho přítokyNachal Admonit,Nachal Zeved,Nachal Ofa'im,Nachal Šfanim,Nachal Nerija,Nachal Moran neboNachal Chiram.
Na východním úbočí je dominantním vodopisným prvkem Nachal Amud a jeho přítokyNachal Meron,Nachal Bar Jochaj. K jihu, do povodíNachal Calmon stékají z Meronu vádíNachal Ševa neboNachal ha-Ari.
Při úpatí hory se nachází stejnojmenná vesniceMeron, kde se kromě řady jiných nachází hrob rabínaŠim'ona bar Jochaje, který je, zejména proortodoxní Židy, poutním místem. V období výročí jeho smrti naLag ba-omer se sem vypraví stovky tisíc lidí, kteří se utáboří poblíž jeho hrobu.[1]
V jižní sekci vrcholové partie Har Meron se nachází zbytky židovského osídlení zvanéhoDžarmak (ג׳רמק), dnesChurvat Rum (חרבת רום). Bylo tu založeno Židy ze Safedu v roce1834, ale později opuštěno. V minulosti byla hora těžko přístupná. Francouzský cestovatelVictor Guérin koncem 19. století popisuje výstup na vrchol jako komplikovaný, kvůli absenci zpevněných cest. V současnosti je celý masiv turisticky využíván a je prostoupen sítí značených stezek.[1]
Většina plochy hory je pokryta lesním komplexem, který patří k největším souvislým lesním porostům v Izraeli a který je zahrnut dopřírodní rezervace Har Meron. Existence rezervace byla ovšem předmětem opakovaných kontroverzí mezi státem a obyvatelidrúzského městaBejt Džan, které leží na jejím jihozápadním okraji. Obyvatelé odmítali omezení práv těžby dřeva a využívání pozemků v rezervaci. 6. července1987 se zde dokonce odehrávaly násilné demonstrace, jejichž výsledkem bylo 31 zraněných, včetně policistů a strážců rezervace.[6] Obyvatelé tvrdili, že využívání okolních lesních pozemků je součástí jejich tradičního životního stylu. V letech2000–2001 byla uzavřena dohoda mezi správou rezervace a obcí ohledně pozemků a výstavby zpevněné silnice.[7] Právě výstavba silnice spojující drúzská města Bejt Džan a Churfejš a projektované přes centrální partie přírodní rezervace, byla od konce 90. let 20. století dalším kontroverzním bodem. Problémy okolo nelegální těžby dřeva neustaly ani počátkem 21. století. V listopadu2007 neznámý pachatel pokácel v rezervaci 24 stoletých dubů. Vedení města Bejt Džan čin odsoudilo. Zároveň tu došlo k napadení strážců rezervace skupinou nelegálních dřevorubců.[8]
Na hoře je umístěna vojenská základnaIOS určená ke sledování oblasti severního Izraele a jižníhoLibanonu, kde se zaměřuje zejména na aktivity islamistického hnutíHizballáh a jeho ozbrojených skupin.[9]
Obrázky, zvuky či videa k tématuHar Meron na Wikimedia Commons| Nejvyšší hory Asie | ||
|---|---|---|
| Země | Afghánistán •Arménie •Ázerbájdžán •Bahrajn •Bangladéš •Bhútán •Brunej •Čína •Egypt •Filipíny •Gruzie •Indie •Indonésie •Irák •Írán •Izrael •Japonsko •Jemen •Jižní Korea •Jordánsko •Kambodža •Katar •Kazachstán •Kuvajt •Kypr •Kyrgyzstán •Laos •Libanon •Malajsie •Maledivy •Mongolsko •Myanmar (Barma) •Nepál •Omán •Pákistán •Palestinská autonomie •Rusko •Saúdská Arábie •Severní Korea •Singapur •Spojené arabské emiráty •Sýrie •Srí Lanka •Tádžikistán •Thajsko •Tchaj-wan •Turecko •Turkmenistán •Uzbekistán •Vietnam •Východní Timor |  |
| Teritoria, kolonie a zámořská území | ||
