| Hans Egede | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Hans Poulsen Egede |
| Narození | 31. ledna1686 Harstad |
| Úmrtí | 5. listopadu1758 (ve věku 72 let) Stubbekøbing |
| Bydliště | Hans Egede House |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Povolání | objevitel, jazykovědec,misionář,překladatel,pastor abotanik |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Gertrud Rask (od 1707)[1] |
| Děti | Paul Egede Niels Egede |
| Rodiče | Povel Hanssen Egede[2] |
| Příbuzní | Christian Thestrup Egede aGiertrud Kirstine Egede[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Hans Poulsen Egede (31. leden1686,Harstad –5. listopad1758,Falster) byldánsko-norskýluteránskýmisionář, který proslul svou misií vGrónsku. Šířil v této zemi nejen křesťanství, ale obnovil zde po stovkách let i dánsko-norský vliv.
Narodil se na severu Norska, na ostrověHinnøya. Roku 1704 odešel do Dánska, aby zde naKodaňské univerzitě studovalteologii. Po promoci se vrátil do Norska. V dubnu 1707 byl vysvěcen na luterského kněze a přidělen k farnosti na souostrovíLofoty. Zde se často setkával s vyprávěními o kolonizačních cestách starých Norů do Grónska. Roku 1711 si tedy vyžádal od králeFrederika IV. Dánského (králeDánsko-Norska) povolení k misijní cestě a obnovení částečných koloniálních nároků (plná kolonizační práva Egede nezískal kvůli obavám z negativní reakceNizozemska).
Egede pak vBergenu založil Grónskou společnost (Det Bergen Grønlandske Compagnie) a 2. května 1721 vyplul na lodiHaabet (Naděje) směrem ke grónskému ostrovu (o němž se tehdy ovšem Evropané domnívali, že jde o poloostrov), a to spolu s dalšími čtyřiceti kolonisty. Během cesty měli mimochodem spatřit obřího „vodního hada“. 3. července výprava přistála ve fjorduNuup Kangerlua, načež zde Egede vyhlásil „kolonii Haabets“. Na ostrověKangeq (i ten Egede přejmenoval na Haabet Oe) si poté zřídil malou základnu. Několik měsíců pak hledal potomky starých norských kolonistů, ale žádné nenašel. Všude se setkával jen sInuity. Naučil se tedyjejich jazyk a začal se šířením křesťanství. V zimě pak velká část kolonistů onemocnělakurdějemi a vrátila se domů.
Egede a jeho rodina zůstali. V roce 1722 jim těžké podmínky zjednodušila zásobovací loď, kterou jim poslal král. Roku 1724 se mu podařilo pokřtít první dítě, které pak odeslal do Dánska, kde toto dítě inspirovaloMikuláše Ludvíka Zinzendorfa k misiiJednoty bratrské v Grónsku. Roku 1728 dorazila další zásobovací expedice vedená Clausem Paarssem a založila pevnost Godt-Haab (budoucí městoGodthåb). I Paarssovy muže však kosily ve velkémkurděje, až král ztratil trpělivost a většinu kolonistů odvolal. Egede však znovu zůstal. Roku 1729 nechal v Dánsku vydat knihuDet gamle Grønlands nye Perlustration.
Další zásobovací výprava roku 1733 s sebou přivezla i třiMoravské bratry zHerrnhutu, vedoucím této skupiny bylKristián David. Tito tři lidé založili sami v nehostinných podmínkách a zprvu nepřátelském prostředí základnuNeu-Herrnhut, jádro budoucího hlavního města GrónskaNuuk. Egede, ačkoli byl po 12 letech práce v Grónsku blízko k rezignaci, zaujal zprvu k bratrským misionářům nepřátelský postoj, odmítl s nimi spolupracovat či jakkoli jim pomoci, a očernil je u dánského králeKristiána VI. kvůli jejich knize. Rovněž se domníval, že bratři přivezli na ostrovneštovice, které začaly decimovat Inuity a zasáhly i jedno z jeho dětí, které zemřelo. Později bylo zjištěno, že zdrojem epidemie neštovic bylo výše uvedené první pokřtěné dítě, které se vracelo na ostrov stejnou lodí, jako moravští bratři.[3] Egede se s tělem svého dítěte vrátil do Kodaně a jeho úkoly na ostrově převzal syn Poul.V Dánsku byl pak Egede roku 1741 jmenován biskupem Grónska. Roku 1747 vydalkatechismus určený pro specifické grónské podmínky. V Grónsku po něm později bylo pojmenováno městoEgedesminde.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHans Egede na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuHans Egede na Wikimedia Commons