Halogenidy jsou dvouprvkovésloučeninyhalogenů selektropozitivnějšímiprvky nebosolihalogenovodíků.[1] Nejznámější z nich jechlorid sodný, NaCl – kuchyňská sůl. Jsou podskupinouhalidů jako tzv. anorganické halidy. V anglické nomenklatuře termínhalides označuje české halogenidy a ne halidy.
Převážně jsourozpustné vevodě. Mezi málo rozpustné ve vodě patří halogenidymědi,stříbra,rtuti neboolova.
V názvu na prvním místě stojí podstatné jméno + -id a poté přídavné jméno s koncovkou danéhooxidačního čísla. Ve vzorci je tomu přesně naopak. Příklad:chlorid sodný – chlor má oxidační číslo -I a -ný je koncovka oxidačního čísla I. Protože součet oxidačních čísel se rovná 0, není potřeba měnit počet jakéhokoliv z prvků sloučeniny. Vzorec je tím pádem NaCl.[2]
Halogenidy se připravují např. přímou syntézou prvků:
nebo reakcíhalogenovodíkových kyselin sneušlechtilými kovy,hydroxidy aoxidykovů
Sloučeniny halogenů s prvky s nízkou elektronegativitou se nazývajíiontové halogenidy. V roztocích vedou elektrický proud. Vyznačují se vysokou teplotou tání a varu. Příklad:NaCl,KBr.
Sloučeniny halogenů s kovy ze střední části periodické tabulky se nazývajípolymerní halogenidy. Vázané prvky jsou spojeny kovalentními vazbami do řetězců či vrstev. Vyznačují se nižší teplotou tání a varu. Příklad:CoCl3.
Sloučeniny halogenů s nekovy a polokovy se nazývajímolekulové halogenidy. Vázané prvky jsou spojeny kovalentními vazbami do molekul. Jsou těkavé, často plynné nebo kapalné. Příklad:PCl5.
Nejznámější užití je v klasickéfotografii akinematografii, kde halogenidy tvoří světlocitlivou vrstvu filmového materiálu.
Obrázky, zvuky či videa k tématuhalogenid na Wikimedia Commons
