Haguenau ([agˈno],německyHagenau,alsaskyHàwenau) je město na východěFrancie, čtvrté největší vAlsasku. Nachází se zhruba 25 kilometrů severně odŠtrasburku nedaleko francouzsko-německých hranic a má 35 tisíc obyvatel.
Nové město bylo založenoštaufskou dynastií v polovině románského 12. století. Byla zdecísařská falc, oblíbené místo pobytu Štaufů včetně císařeBarbarossy – dnes je na místě falcejezuitská kolej. Roku 1164 obdrželo Haguenau městská práva a roku 1260 se stalo říšským městem, hlavním městem spolkuDekapolis. V roce 1354 vytvořila spolek deseti měst (Zehnstädtebund, Dekapolis) tehdy německá alsaská městaMülhausen,Colmar, Munster,Türkheim,Kaysersberg,Schlettstadt,Oberehnheim,Rosheim,Hagenau aWeißenburg, která řídil císařský zemský správce. Město patřilo do německé jazykové oblasti a na územíSvaté říše římské. V prosinci 1201 se zde v rámci příprav na čtvrtou křižáckou výpravu (1202-1204) zrodil nápad na výpravu do Svaté země přesKonstantinopol – francouzský králFilip o tom přesvědčil velitele křižáků hraběteBonifáce z Montferratu v souladu s plány zesnulého německého císařeJindřicha VI., který měl ctižádost svrhnout byzantskou říši (papež nesouhlasil). Na schůzce byli možná i Benátčané, i když nápad nebyl jejich. Důsledkem schůzky bylo faktické zničení bašty křesťanství na Východě.
V 15. století byla v Haguenau rukopisná dílna – v Německu se obchodovalo s rukopisy již asi od roku 1350. Z podnětuKarla V. se zde roku 1540 konalahaguenauská náboženská disputace, kde za stranu katolíků mluvil Eck, za protestanty Capito. Významná jegotická světská stavební aktivita:
- v bývalém fojtství-kancléřství,Ancienne Chancellerie (1486) – dnesle Musée Alsacien
- bývalá celnice,ancienne Douane z konce 15. století
- podkroví nemocnice z počátku 16. století (l'hôpital)
- podkroví farního kostela Saint-Georges (Friedrich Hammer v roce 1527)
- městské hradby
V roce 1925 mělo město 19 tisíc obyvatel. Byly zde přádelny a obchodovalo se schmelem, dosud je střediskem výroby alsaského piva. Město zažilo běhemdruhé světové války nálet amerických bombardérů.
Farní kostel Saint-Georges z 12. století je nejdůležitější památkou města Haguenau. Je to trojlodní sloupová hala, patří do řadyrománských kostelů, kde se uplatnila nad křížením osmiboká věž, která pochází z roku 1523 a ve které visí dva nejstarší zvony v Alsasku pocházející z roku 1268. Tak jako ostatní stavby z doby vlády štaufských císařů (tzv. pozdně sálská architektura) má kostel žebrovou klenbu. Je to trojlodníbazilika s příčnou lodí z roku 1250, chórovým předstupněm a polokruhovými apsidami. V podélné lodi jsou střídavě realizovány pilíře a svazkovité polosloupy. Arkády s polokruhovým obloukem jsou z roku 1215, klenba chrámové lodi z roku 1609, ty v postranních lodích pocházejí ze 14. století, tři západní pole jsou z roku 1415,transept achór z druhé poloviny 13. století. Chór byl zasvěcen v roce 1283. Tato část budovy je zpracována s výjimečnou péčí. Opěrné pilíře vchodu z kruhového náměstí byly kdysi opatřeny velkými sochami, částečně poplatnými slohu fasády ve Štrasburku. Tato díla jsou dnes v muzeu v Haguenau. Pečlivost výstavby se projevila u složitých flamboyantních kleneb dvou úchvatných kaplí: jižní kaple svatého Jakuba (1496) a na severu kaple Saint-Jean, vystavěná mistrem Stuckartem (1517). V chrámu jsou i díla (jedno 14 m vysoké) Friedricha Hammera (1523).
Severně od města se nachází rozlehlý lesní porost,Forêt de Haguenau. V něm jekaple Saint-Arbogast, tento svatý byl první štrasburský biskup a svatý ochránce proti zemdlelosti.
V červenci se v obci Schirrhein (východně) konává slavnostKôhlerfest, v prvním týdnu v září pak slavnost chmeleHopfenfest.
Sébastien Loeb (*1974), jezdec rally
Obrázky, zvuky či videa k tématuHaguenau na Wikimedia Commons
