Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Gustav I. Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav I.
král švédský
Portrét
Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 odJakoba Binckse.
Doba vlády6. června152325. září1560
Narození12. května1496
HradRydboholm,Uppland nebo
Lindholmen,Uppland
Úmrtí29. září1560 (ve věku 64 let)
Stockholmský palác,Švédsko
PohřbenKatedrála v Uppsale
21. prosince 1560
PředchůdceKristián II. Dánský
Král švédský
NástupceErik XIV. Švédský
ManželkaKateřina Sasko-Lauenburská
Margaret Leijonhufvud
Kateřina Stenbock
PotomciErik XIV. Švédský
Jan III. Švédský
Kateřina Vasa
Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská
Magnus, vévoda z Östergötlandu
Anna Marie, falckraběnka z Veldenz
Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská
Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská
Karel IX. Švédský
DynastieVasa
OtecErik Johansson Vasa
MatkaCecilia Månsdotter Eka
PříbuzníMarkéta Eriksdotter Vasová (sestra)
Virginia Eriksdotter,Constantia Eriksdotter,Sigrid Švédská,Henri Vasa[1] aGustav Švédský[1] (vnoučata)
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Vasovci
Vasovci

Gustav I. (12. května1496Rydboholm29. září1560Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jakoGustav Vasa, bylšvédský král od roku1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem zdynastieVasa, vlivnéhošlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu16. a17. století.

Gustav I. byl zvolenregentem roku1521 poté, co vedl povstání protidánskému králiKristiánu II., který stál v čeleKalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřednívlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentálníEvropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatnýmpropagandistou abyrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedenoprotestantské vyznání.

V tradiční švédskéhistoriografii je označován za zakladatele moderního švédskéhostátu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával sMojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však milovalhudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

[editovat |editovat zdroj]

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku1531 se oženil s princeznouKateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (15131535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; popotratu druhého dítěte Kateřina23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku1536 se oženil sMarkétou Leijonhufvud (15141551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, z nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

  1. Jan (21. prosince153717. listopadu1592), švédský král od roku 1568 až do své smrti,
    ⚭ 1562Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526 – 16. září 1583)
    ⚭ 1584Gunilla Bielke (25. června 1568 – 19. června 1597)
  2. Kateřina (6. června153921. prosince1610), ⚭ 1559 hraběEdzard II. Východofríský (24. června 1532 – 1. března 1599)
  3. Cecilie (6. listopadu154027. ledna1627), ⚭ 1564 markraběKryštof II. Bádenský (26. února 1537 – 2. srpna 1575)
  4. Magnus (25. července154221. června1595), vévoda z Östergötlandu, nikdy se neoženil, ale měl nemanželské potomky
  5. Karel (*/†1544);
  6. Anna (9. června15453. března1610), ⚭ 1562Jiří Jan I. Falcko-Veldenzský (11. dubna 1543 – 18. dubna 1592),falckrabě zVeldenz
  7. Sten (15461547)
  8. Žofie (29. října154717. března1611), ⚭ 1568Magnus II. Sasko-Lauenburský (1543–1603)
  9. Alžběta (5. dubna154920. listopadu1597), ⚭ 1581Kryštof Meklenburský (30. července 1537 – 4. března 1592)
  10. Karel (4. října155030. října1611), švédský král od roku 1599 až do své smrti,
    ⚭ 1579Maria Falcká (24. července 1561 – 29. července 1589)
    ⚭ 1592Kristina Holštýnsko-Gottorpská (13. dubna 1573 – 8. prosince 1625)

Dne22. srpna1552 se oženil sKateřinou Stenbock (15351621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuGustav I of Sweden na anglické Wikipedii.

  1. abDarryl Roger Lundy:The Peerage.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • LARSSON, Lars Olof.Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s.ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky) 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Předchůdce:
Kristián II.
Švédský král
Gustav I.
15231560
Nástupce:
Erik XIV.
Předchůdce:
Kristián II. Dánský
Finský vévoda
Kustaa I. Vaasa
15231560
Nástupce:
Erik XIV. Švédský
PanovníciŠvédska
Ynglingové
cca 970 – cca 1060
Stenkilové
cca cca 1060 – cca 1130
1160–1161
Sverkerové aErikovci
cca 1130 – 1250
Bjälbové
1250–1364
Meklenburkové
1364–1389
Kalmarská unie
regenti kurzívou
1389–1523
Vasovci
1523–1654
Falc-Zweibrückenové (Wittelsbachové)
Hesenští
1654–1751
Holstein-Gottorpští (Oldenburkové)
1751–1818
Bernadotte
od roku 1818
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_I._Vasa&oldid=25331957
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp