Gustav Francl | |
---|---|
Narození | 28. ledna1920 Praha Československo ![]() |
Úmrtí | 6. ledna2019 (ve věku 98 let) Praha |
Povolání | spisovatel,překladatel,básník,novinář,redaktor a filmový kritik |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | romanistika,žurnalistika, filmová kritika, překlady z francouzštiny, překlady ze španělštiny a překlady z angličtiny |
Ocenění | Řád akademických palem (2011) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. |
Gustav Francl (28. ledna1920,Praha –6. ledna2019Praha[1]) bylčeský novinář, filmový kritik apřekladatel zfrancouzštiny,španělštiny a zangličtiny.
Vystudoval naUniversitě Karlově romanistiku a srovnávací literatury, byl žákem prof.Václava Černého, titul PhDr. získal v roce1970. Pracoval jako praktikant v Topičově knihkupectví a knihkupec v Cyrilo-metodějském nakladatelství a knihkupectví a v Orbisu[2], od roku1951 byl kulturním redaktorem vLidové demokracii.[3] Zemřel 6. ledna 2019.
Těžištěm jeho práce je jeho překladatelská činnost, v jeho překladech vyšly převážně básnické texty autorů, jako byliJean de La Fontaine,Guillaume Apollinaire,Gustave Flaubert,Victor Hugo,Jean Racine,Pierre de Ronsard,Louise Labéová,François Villon[4],Václav Lucemburský čiJan od Kříže. K jeho nejvýznamnějším překladům patří úplné básnické díloPaula Verlaina. Jazyk jeho překladů je čtivý, místy až hovorový, někdy využíváasonance místorýmů.[5] Své překlady z francouzštiny sestavil do rozsáhlé antologie francouzské poesieGalský kohout zpívá (Vyšehrad,2009), která je pokládána za jeho životní dílo a která byla velmi dobře přijata.