Guatemala,[pozn. 1] plným názvemGuatemalská republika,[pozn. 2] je stát na severozápaděStřední Ameriky. Na severu a západě hraničí s Mexikem, na severovýchodě s Belize, na východě s Hondurasem a na jihovýchodě seSalvadorem. Na jihu je ohraničenaTichým oceánem a na severovýchoděHonduraským zálivemKaribského moře. Celkem 60 % území Guatemaly je hornatých, z velké části vulkanického původu, s výjimkou jižního pobřeží – rozsáhlých nížinných a místy bažinatých pobřežních plání – a rozsáhlých nížin Petén na severu země. U Tichého oceánu a v nížinách panujehorké a vlhképodnebí, na východě horké a suché, v horáchmírnější. Guatemala se dělí do22 departementů, na ploše 109 000 km2 žije 18 milionů obyvatel.[1] To z ní činí nejlidnatější a druhou nejhustěji osídlenou zemí Střední Ameriky. Její hlavní a největší město,Ciudad de Guatemala, je nejlidnatějším městem Střední Ameriky. Mezidalší významná města patříQuetzaltenango,Cobán a Jalapa. Celkem 56 % obyvatel jsouLadino a 42 %Mayové. Úředním jazykem ješpanělština (dále se zde hovoří 21 mayskými a 2 nemayskými domorodými jazyky), čtyři pětiny obyvatel se hlásí kekřesťanství.
Území dnešní Guatemaly bylo centremmayské civilizace, která se rozprostírala po celéMezoamerice. V 16. století byla většina tohoto územídobytaŠpaněly a připojena k místokrálovství Nové Španělsko. Guatemala získala nezávislost na Španělsku a Mexiku v roce 1821. V letech 1823 až 1841 byla součástíFederativní republiky Střední Ameriky. V druhé polovině 19. století trpěla Guatemala nestabilitou a občanskými nepokoji. Od počátku 20. století byla ovládána řadou diktátorů podporovanýchSpojenými státy americkými. V roce 1944 byl autoritářský vůdce Jorge Ubico svržen prodemokratickým vojenským pučem, který odstartoval desetiletou revoluci vedoucí k sociálním a ekonomickým reformám. V roce 1954 ukončil revolucivojenský puč podporovaný USA a nastolildiktaturu.[3][4] V letech 1960 až 1996 prošla Guatemalakrvavou občanskou válkou mezi vládou podporovanou Spojenými státy americkými a levicovými rebely, včetněgenocidních masakrů mayského obyvatelstva spáchaných guatemalskou armádou.[5][6]Organizace spojených národů vyjednala mírovou dohodu, která vedla k hospodářskému růstu a postupným demokratickým volbám. Zároveň se od té doby se potýká s vysokou kriminalitou a pokračujícími mimosoudními popravami, které často provádějí bezpečnostní síly.
Název „Guatemala“ pochází z nahuatlského slovaCuauhtēmallān, neboli „místo mnoha stromů“, které je odvozeno z jazykaKʼicheʼ, patřícího mezimayské jazyky, znamenajícího „mnoho stromů“[7][8] nebo, možná přesněji, strom Cuate/Cuatli z roduEysenhardtia. Tento název původně používali Mexikánci pro označení města Iximché kmene Kaqchikel, ale běhemšpanělské koloniální éry se rozšířil na označení celé země.[9][10]
V nížinných oblastechPetén a Izabal na severu Guatemaly se od 3. století př. n. l. do 11. století n. l. rozkládalo jádro osídlení rozvinutéMayské civilizace. Mayové se např. zabývaliastronomií amatematikou, kde mimo jiné zavedli pojemnuly. Jejich civilizace zanikla z dosud nejasných příčin. Stavby Mayů včetněpyramid jsou dodnes vidět např. v národním parkuTikal. Další archeologické lokality z předkolumbovského období jsou mimo jinéQuiriguá,Takalik Abaj,Monte Alto,Uaxactún,Mixco Viejo.
Až do roku 1523 bylo území centrem mayské říše, kterou v následujících letech rozvrátiliŠpanělé. Podrobili si místní obyvatelstvo a vládli až do roku 1821. V letech 1560 až 1821 bylo součástígenerálního kapitanátu Guatemala.
Podpis Deklarace nezávislosti Střední Ameriky, 15. září 1821, obraz Luise Vergary Ahumady.
V roce 1982 se proti kritizované vládě junty, kterou v té době reprezentoval generálRomeo Lucas García, postavili mladí armádní důstojníci a provedli vojenský státní převrat. Po jeho úspěchu dosadili do funkce prezidenta generálaEfraína Ríose Montta. Ten eskaloval občanskou válku do nových výšin, když schválil brutálnímučení příslušníků guerill,nucená zmizení a používaltaktiku spálené země.[14] V roce 2013 byl odsouzen za spáchánígenocidy azločinů proti lidskosti z let 1982–1983.[15] Nicméně se odvolal k ústavnímu soudu, který nestihl případ uzavřít do jeho smrti v roce 2018. Jeho vláda měla podporu administrativy prezidentaRonalda Reagana.[16][17] V srpnu 1983 byl Ríos Montt svržen svým ministrem obrany generálemÓscarem Humbertem Mejíou Víctoresem. Ten postupně dovedl zemi zpět k demokracii. V roce 1984 se konaly volby do ústavodárného shromáždění a v roce 1985 byla přijata nová ústava. Prezidentem byl v lednu 1986 zvolen občanský kandidátVinicio Cerezo. Nicméně návrat k demokracii neukončil represe aperzekuci spojené s občanskou válkou. V roce 1992 získala guatemalská aktivistkaRigoberta MenchúNobelovu cenu za mír za aktivity upozorňující na porušování lidských a občanských práv především domorodého obyvatelstva Guatemaly.
Občanská válka skončila v roce 1996 podepsáním mírové dohody vyjednanéOrganizací spojených národů za intenzivního zprostředkování Norskem a Španělskem. Obě strany učinily značné ústupky. Partyzánští bojovníci byli odzbrojeni a dostali půdu k obdělávání. PodleKomise pravdy vytvořené OSN (přesnějiKomise pro objasnění historických událostí) byly vládní síly a státem sponzorované a CIA vycvičenéparamilitární jednotky zodpovědné za více než 93 % porušování lidských práv během války.[18] V roce 1999 americký prezidentBill Clinton prohlásil, že USA udělaly chybu, když poskytly podporu guatemalským vojenským silám, které se podílely na brutálních vraždách civilistů.[19]
Demonstrace v Guatemale v květnu 2015 požadující odstoupení prezidentaOtta Péreze Moliny
Od uzavření mírových dohod zaznamenala Guatemala jak hospodářský růst, tak i několik po sobě jdoucích demokratických voleb, naposledy v roce 2023. Ve volbách v roce 2023 zvítězilBernardo Arévalo. Úřadu se ujal v lednu 2024. Bývalý prezidentAlfonso Portillo (vládl v letech 2000–2004) byl zatčen v lednu 2010 při pokusu o útěk z Guatemaly. V květnu 2010 byl osvobozen soudním senátem, který odmítl některé důkazy a některé svědky označil za nespolehlivé.[20] Guatemalská generální prokurátorka Claudia Paz y Paz označila rozsudek za „strašné poselství nespravedlnosti“ a „budíček ohledně stavu mocenských struktur“. Newyorská velká porota v roce 2009 obžalovala Portilla ze zpronevěry; po jeho zproštění obvinění v Guatemale Nejvyšší soud této země povolil jeho vydání do USA.[21] Guatemalské soudnictví je zkorumpované a výběrová komise pro nové nominace byla ovládnuta kriminálními živly.[20]
Guatemalská vlajka je tvořena listem o poměru stran 5:8 se třemi svislými pruhy – světle modrým, bílým a světle modrým. Uprostřed státní vlajky, v bílém pruhu, je umístěn státní znak.[22][23]
Guatemala je země na severozápaděStřední Ameriky na americkéšíji. Na severu a západě hraničí s Mexikem (délka hranice 962 km), na severovýchodě s Belize (266 km), na východě s Hondurasem (256 km) a na jihovýchodě seSalvadorem (203 km). Je to jediný státSeverní i Střední Ameriky, který na souši hraničí s více než třemi státy. Na jihu je ohraničenaTichým oceánem (délka pobřeží 254 km) a na severovýchoděHonduraským zálivemKaribského moře (148 km). S rozlohou 108 889 km2 je po Nikaragui a Hondurasu třetí nejrozlehlejší zemí Střední Ameriky. Leží přibližně mezi 13° 45′ a 18°severní šířky a 88° a 92°západní délky. Guatemala je hornatá země (60 % jejího území), z velké částisopečného původu, s malými úsekypouště a písečných dun, samými kopcovitými údolími, s výjimkou jižního pobřeží í – rozsáhlých nížinných a místy bažinatých pobřežních plání s pozvolnými plážemi – a rozsáhlých severních nížin departementuPetén.
Dva horské řetězce, pohoříSierra Madre de Chiapas aSierra de los Cuchumatanes, procházejí Guatemalou ze západu na východ a rozdělují ji na tři hlavní regiony: vysočinu s pohořími; tichomořské pobřeží, jižně od hor; a region Petén, severně od hor. Tyto tři regiony se liší klimatem, nadmořskou výškou a krajinou, což vytváří dramatické kontrasty mezi horkými, vlhkýmitropickými nížinami a chladnějšími, suššími horskými vrcholy. SopkaTajumulco, vysoká 4 220 m, je nejvyšším bodem Guatemaly a celé Střední Ameriky. Všechna větší města se nacházejí v horských oblastech a na pobřeží Tichého oceánu; Petén je naopak řídce osídlený.
Řeky v povodí Tichého oceánu jsou krátké a mělké, větší a hlubší v povodí Karibiku aMexického zálivu. Mezi tyto řeky patří Polochic a Dulce, které se vlévají do jezeraIzabal (největší jezero v zemi), řekaMotagua, řekaSarstún, která tvoří hranici s Belize, a řekaUsumacinta, která tvoří hranici mezi Peténem a mexickýmChiapasem. Mezi další důležitá jezera patříAtitlán,Petén Itzá,Güija aAmatitlán.
Topografická mapa Guatemaly se třemi hlavními regiony
Je to výrazně hornatá země (téměř 60 % jejího území), z velké části vulkanického původu, s výraznou výjimkou pobřežních oblastí – rozsáhlých nížinných a někdy bažinatých pobřežních plání s mírnými plážemi – a nížinných oblastí na severu země, regionu Petén. Dvě velké horské řetězce vysoké nadmořské výšky protínají střední část země a rozdělují ji na tři odlišné geografické oblasti:
Náhorní plošiny hor a sopek (Tierras altas), kde žije většina obyvatelstva, kde se tyčí dva velké horské masivy, na jedné straně na východě pohoří Sierra Madre a na druhé straně na západě pohoří Sierra de los Cuchumatanes;
Tropický prales Petén (Tierra bajas del Petén) na severovýchodě, zcela rovná vápencová plošina s rozsáhlýmikrasovými jevy a bažinatými oblastmi, která se táhne až k Yucatánskému poloostrovu v Mexiku; zahrnuje pastviny i vysoké pralesy (vlhké tropické lesy) a je řídce osídlena. Na východě zasahují na území oblastiMayské pohoří pokračující do Belize.
Pobřežní pláně lemující dva oceány, Atlantik na východě a Tichý oceán na západě (Tierra bajas del Sur), které se vyznačují relativně teplým podnebím. V úzkém svahu Tichého oceánu, širokém asi 150 km, velmi vlhkém a úrodném ve své střední části, se nachází nejvyšší hustota obyvatelstva.
Jižní konec západní vysočiny je vymezen pohořím Sierra Madre del Sur, které navazuje na pohoří Sierra Madre de Chiapas a táhne se asi 280 km paralelně s Tichým oceánem od hranic s Mexikem na jihu a východě a pokračuje v nižších nadmořských výškách směrem k Salvadoru a Hondurasu pohořím Cerro Oscuro. Horské pásmo se vyznačuje strmými sopečnými kužely, včetně sopky Tajumulco (4220 m),[24] nejvyššího bodu země a Střední Ameriky, který se nachází v departementu San Marcos. Guatemala je jednou z nejvulkaničtějších zemí na světě a přítomnost sopek je způsobena tím, že se zde setkávají tři tektonické desky:severoamerická,karibská akokosová. Všech 37 sopek v zemi (4 aktivní:Pacaya (2552 m), Santiaguito,Fuego (3763 m) aTacaná (4030 m)), se nachází v tomto pohoří a hojně se vyskytují v horských oblastech, proto jsou zemětřesení častá (poslední velké zemětřesení bylo 4. února 1976 a zabilo více než 23 000 lidí v centrální náhorní plošině).
Severní pohoří, Sierra de los Cuchumatanes, začíná poblíž mexických hranic a táhne se na východ přes pohoří Chuacús a Chamá a na jih k pohořím Santa Cruz a Minas poblíž Karibiku. Severní a jižní pohoří odděluje údolí Motagua, kde řeka Motagua a její přítoky stékají z pohoří do Karibiku a jsou splavné na svém dolním toku, kde tvoří hranici s Hondurasem.
Poloha Guatemaly mezi Karibským mořem a Tichým oceánem z ní činí terč hurikánů, jako bylhurikán Mitch v roce 1998 a hurikán Stan v říjnu 2005, které si vyžádaly více než 1 500 lidských životů. Škody nebyly způsobeny větrem, ale spíše rozsáhlými povodněmi a následnými sesuvy půdy. Posledním hurikánem byl hurikán Eta v listopadu 2020, který si vyžádal více než 100 obětí a pohřešovaných.[25]
Guatemalská vysočina leží podél Motagujské poruchy, která je součástí hranice mezi karibskou a severoamerickou tektonickou deskou. Tato porucha byla příčinou několika velkých zemětřesení v historických dobách, včetně otřesů o síle 7,5 stupně Richterovy stupnice dne 4. února 1976, které si vyžádaly více než 25 000 obětí. Kromě toho se u pobřeží Tichého oceánu nachází Středoamerický příkop, významnásubdukční zóna. Zde se kokosová deska noří pod Karibskou desku, což způsobuje sopečnou činnost ve vnitrozemí pobřeží. Guatemala má 37 sopek, z nichž čtyři jsou aktivní:Pacaya, Santiaguito,Fuego aTacaná.
Přírodní katastrofy mají v této geologicky aktivní části světa dlouhou historii. Například dvě ze třípřemístění hlavního města Guatemaly byly způsobeny sopečnými bahenními proudy v roce 1541 a zemětřesením v roce 1773.
V Guatemale se vyskytuje 14ekoregionů, odmangrovových lesů po obě oceánská pobřeží s pěti různými ekosystémy. Guatemala má 252 registrovanýchmokřadů, včetně pěti jezer, 61 lagun, 100 řek a čtyř bažin.[26] Guatemala je zemí s výraznou faunou. Má asi 1246 známých druhů. Z nich je 6,7 %endemických a 8,1 % ohrožených. Guatemala je domovem nejméně 8682 druhů cévnatých rostlin, z nichž 13,5 % je endemických. 5,4 % území Guatemaly je chráněno podle kategoriíIUCN I-V. Celkem 21guatemalských národních parků má souhrnnou rozlohu 735 240 hektarů.[27][28] Vyskytují se zde biotopy vlhkého tropického lesa, suchého tropického lesa,mangrovy, borovicovo-dubové lesy, horské lesy asavany.[29]Národní park Tikal byl prvním smíšeným místem zapsaným na seznamusvětového dědictví.
Mayská biosférická rezervace v departementu Petén má rozlohu 21 129 km2,[30] což z ní činí druhý největší les ve Střední Americe po Bosawas. Guatemala měla v roce 2019 průměrné skóre 3,85/10 v indexu integrity lesní krajiny, což ji řadí na 138. místo ze 172 zemí světa.[31]
PodleMezinárodního svazu ochrany přírody bylo k roku 2025 v Guatemale zřízeno 344 chráněných oblastí o rozloze přibližně 22 039 km², což představuje 31 % území, a přibližně 1065 km² mořských oblastí, což představuje 0,9 % z celkové rozlohy země 118 336 km².[32] Z těchto oblastí je21 národních parků, 4 kulturní památky, 5 oblastí s víceúčelovým využitím, 6 přírodních rezervací, 2 obecní lesní rezervace, 1 přírodní památka, 2 chráněné rezervace v mokřadech, 30 trvale chráněných oblastí, 185 soukromých přírodních rezervací, 1 městský rekreační park, 1 regionální rekreační oblast a regionální přírodní park, 1 lesní rezervace, 6 chráněných biotopů, 1 biologická rezervace a 69 regionálních městských parků. Kromě toho existují 3biosférické rezervace UNESCO (Maya, Sierra de las Minas a Trifinio Fraternidad), 1 místo světového dědictví (národní park Tikal) a 7 mokřadů mezinárodního významu, které byly zařazeny naRamsarský seznam.[33] (Podle Národního inventáře mokřadů však existuje 252 mokřadních lokalit, včetně jezer, lagun, řek, bažin atd.).
Ačkoliv v Guatemale existuje velká rozmanitostpodnebí, z velké části jetropické. Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce a na krajině. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 25 °C do nadmořské výšky 600 m, 20 °C do 1800 m, 14 °C do 3200 m a výše nad 3200 m i pod 10 °C. Svahy vystavené působení atlantskýchpasátových větrů mají roční úhrny srážek vyšší než 5000 mm. Při pobřeží Tichého oceánu jsou srážky nižší, mezi 500–1200 mm.
Podnebí na centrální náhorní plošině je poměrně mírné, s průměrnou teplotou 15 °C po celý rok. Podnebí pobřežních oblastí má spíše tropický charakter; pobřeží Atlantiku je vlhčí než pobřeží Tichého oceánu, s průměrnou roční teplotou 28 °C. Období dešťů trvá od května do listopadu. Roční srážky v severní části se pohybují mezi 1500 mm a 2500 mm;Ciudad de Guatemala, ležící v horách na jihu (nadmořská výška 1500 m), má průměrné roční srážky kolem 1300 mm.
Podnebí je teplé a vlhké na pobřeží Tichého oceánu a v nížinách Peténu (i když v této oblasti může být teplé a suché),[223] zatímco ve vysokohorských oblastech a v oblasti Cuchumatanes je podnebí chladné horské a ve východních oblastech suché a teplé.
Kongres republiky (Congreso de la República) má 160 členů (diputados), kteří jsou voleni na čtyřleté funkční období, částečně v departementních volebních obvodech a částečně na základě celostátníhopoměrného zastoupení.
Guatemala se dělí na 8regionů (regiones), 22departementů (departamentos) a 335obcí (municipios).[34] Rozdělení do regionů je pouze informativní pro statistické účely, administrativní správu území vykonávají departementy:
Guatemala již dlouho uplatňuje nárok na celé území sousedníhoBelize nebo na jeho část. Kvůli tomuto územnímu sporu Guatemala neuznala nezávislost Belize až do září 1991,[35] ale spor není dosud vyřešen. V současné době probíhají jednání pod záštitouOrganizace amerických států s cílem spor urovnat.[36][10]
Vraždy aeskadry smrti jsou v Guatemale běžné od konceobčanské války v roce 1996. Často měly vazby na tajné bezpečnostní složky (Cuerpos Ilegales y Aparatos Clandestinos de Seguridad – CIACS), organizace současných a bývalých členů armády zapojených do organizovaného zločinu. Měly významný vliv, který se nyní poněkud snížil,[37] alemimosoudní popravy pokračují.[38] V červenci 2004Meziamerický soud odsoudil masakr 188 Achi-Maya v Plan de Sanchez z 18. července 1982 a poprvé ve své historii rozhodl, že guatemalská armáda spáchala genocidu. Bylo to první rozhodnutí soudu proti guatemalskému státu za některý z 626 masakrů, které byly nahlášeny v rámci jeho kampaně spálené země v 80. letech.[38] V těchto masakrech bylo 83 procent obětí Mayové a 17 procentLadinové.[38]
V roce 2008 se Guatemala stala první zemí, která oficiálně uznala femicidu, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví, jako trestný čin.[39] Guatemala měla třetí nejvyšší míru femicidy na světě, po Salvadoru a Jamajce, s přibližně 9,1 vraždami na 100 000 žen kolem roku 2010.[39] Od té doby femicida výrazně poklesla na 1,9 vražd na 100 000 žen za rok 2024, i tak má druhou největší míru v Latinské Americe po Hondurasu (4,3 vražd na 100 000 žen).[40]
Pole vQuetzaltenangoSklizeň kávy v GuatemalePivovar v Guatemale
Guatemala jerozvojová země, patří mezi ekonomiky s vyššími středními příjmy a je silně závislá na zemědělství, zejména na tradičních plodinách, jako jekáva,třtinový cukr abanány. Svou ekonomikou je sice největší ve Střední Americe a devátou největší v Latinské Americe (ročnínominální hrubý domácí produkt (HDP) ve výši 120 964 miliardy amerických dolarů za rok 2025), s HDP v paritě kupní síly na obyvatele ve výši 15 386 USD (odhad za rok 2025),[2] přesto však zůstává jednou z nejchudších zemíLatinské Ameriky a čelí mnoha sociálním problémům.[24] V indexu lidského rozvoje se umístila na137. místě. Rozložení příjmů je velmi nerovnoměrné, více než polovina obyvatelstva žije pod hranicí chudoby (podle CIA World Fact Book celkem 56 % obyvatel k roku 2023).[24] Velkou roli hrajíremitence ze zahraničí (19 % HDP, tedy skoro jedna pětina za rok 2024).[24]
Údaje, které každoročně zveřejňuje Mezinárodní měnový fond, ukazují, že od roku 1990 do roku 2026 celková guatemalská ekonomika trvale rostla a HDP dosáhlo 129 miliardyamerických dolarů (USD) (odhad pro rok 2026). Výjimkou byl rok 2009, který byl způsoben poklesem poptávky ze Spojených států amerických a dalších středoamerických trhů a zpomalením zahraničních investic uprostředvelké recese.[41] Když se tento údaj vydělí počtem obyvatel země, ukazuje se, že Guatemala má HDP na obyvatele 6 850 USD (nominální) aHDP na obyvatele v paritě kupní síly 15 700 USD .[42] Země si v posledních letech udržuje pevné makroekonomické základy s vysokou úrovní rezerv, kontrolovaným veřejným deficitem (2,2 % v roce 2025) a nízkým veřejným dluhem, který v roce 2025 činil 27 % HDP.[42]
V roce 2024 vyprodukovala Guatemala 23 milionů tuncukrové třtiny, 4,2 milionu tun palmového oleje, 2,8 milionu tun banánů, 2,2 milionu tunkukuřice, 767 tisíc tun melounů, 551 tisíc tun banánů, dále rajčata, ananasy, fazole, avokáda. Zelenékávy vyprodukovala 225 tisíc tun.[44] Je největším producentemkardamomu na světě (76 tisíc tun za rok 2024).[45] Chovají seskot,prasata adrůbež.
Převody peněz od Guatemalců žijících ve Spojených státech stále představují největší zdroj zahraničních příjmů (dvě třetiny vývozu a 19 % HDP).[24]
Cestovní ruch je v Guatemale jednou z nejdůležitějších ekonomických aktivit země díky jejímu kulturnímu a přírodnímu bohatství a výhodné geografické poloze. V posledních letech to vedlo k návštěvě mnoha výletních lodí, které zastavují v důležitých námořních přístavech v Guatemale, což má za následek nárůst počtu turistů navštěvujících tuto zemi.
Na jejím území se nacházejí mayská archeologická naleziště (Tikal v Peténu,Quiriguá v Izabalu, Iximche v Tecpán Chimaltenango a hlavním městoGuatemala). Mezi destinace navštěvované pro své přírodní prostředí patří jezeroAtitlán a Semuc Champey. Mezi historické turistické destinace patří koloniální městoAntigua Guatemala, které je zapsáno naseznamu kulturního dědictví UNESCO.
Podle odhadů měla Guatemala v roce 2024 celkem 18 255 216 obyvatel ahustota zalidnění činila 168 obyvatel na kilometr čtvereční. To z ní činí je nejlidnatější zemi Střední Ameriky, čtvrtou v Severní Americe a jedenáctou v celéAmerice. Zároveň je (po Salvadoru) druhou nejhustěji osídlenou zemí Střední Ameriky. Její hlavní a největší město,Ciudad de Guatemala, je s více než 1 milionem obyvatel nejlidnatějším městem Střední Ameriky. Ženy tvoří 50,4 % celkové populace a muži 49,6 %.[24]Střední délka života je 73,5 let (muži 71,5, ženy 75,6), střední věk je 26,7 (k roku 2025).Podíl obyvatel mladších 15 let činil 31,5 %, 63 % je ve věku 15 až 64 let a 5 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2025). K roku 2023 žilo 53 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 2,6 %. Guatemala má nízkou mírugramotnosti, kdy je gramotných pouze 82 % obyvatel ve věku 15 let a více. Celkem 56 % obyvatelstva žije v chudobě.[24]
Guatemala je obývána různými etnickými, kulturními, rasovými a jazykovými skupinami. Podle sčítání lidu z roku 2018 provedeného Národním statistickým úřadem (INE) tvoří 56 % obyvatelstvaLadino, což odráží smíšené indiánské a evropské dědictví.[48] Ladino je označení pro obyvatelstvo „nedomorodého“ původu,[49] což odkazuje na populacimestiků smíšeného domorodého a evropského původu (50–52 %) a na osoby evropského původu (14–26 %).[48] Většina z nich je španělského, německého a italského původu. Genetické testy ukazují, že guatemalští mestici jsou převážně domorodého původu, i když mají také vysoký podíl evropského původu.[50]
Indiáni tvoří 43,6 % obyvatelstva země, což je jeden z nejvyšších podílů v Americe, hned za Peru a Bolívií. Většina domorodých Guatemalců (41,7 % celkové populace) patří k Mayům, konkrétně k K'iche' (11,0 % celkové populace), Q'eqchi (8,3 %), Kaqchikel (7,8 %), Mam (5,2 %) a „ostatním Mayům“ (7,6 %). Celkem 2 % obyvatelstva tvoří domorodí obyvatelé, kteří nepatří k Mayům: 1,8 % obyvatelstva tvoříXinkové (mezamerický původ) a 0,1 % obyvatelstva tvoříGarifuna (směs afrického a karibského původu).[48] „Aktivisté za práva domorodých obyvatel však odhadují podíl domorodého obyvatelstva na 61 %.“[51]
Bílí Guatemalci evropského původu, nazývaní také Criollo, nejsou v guatemalském sčítání lidu odlišováni od Ladinos (smíšeného původu).[48] Většina z nich jsou potomci německých a španělských osadníků, ostatní pocházejí z Itálie, Británie, Francie, Švýcarska, Belgie, Nizozemska, Ruska a Dánska. Například němečtí osadníci jsou považováni za zakladatele tradice vánočních stromků v Guatemale.[52]
Populace zahrnuje asi 110 000 Salvadorců. Garífuna, potomci převážně černých Afričanů, kteří žili a uzavírali sňatky s domorodými obyvateli ze Svatého Vincence, žijí hlavně v Livingstonu a Puerto Barrios. Afro-Guatemalci a mulati jsou potomky převážně dělníků z banánových plantáží. Žijí zde také Asiaté, převážně čínského původu, ale také křesťanští Arabové libanonského, palestinského a syrského původu.[53]
Jedinýmúředním jazykem Guatemaly ješpanělština.[54] Mluví jí 93 % obyvatelstva a odhaduje se, že je mateřským jazykem 76 % obyvatelstva.
Dále se zde hovoří 21mayskými jazyky, zejména ve venkovských oblastech, a také dvěma nemayskými domorodými jazyky:xinca, který je domorodým jazykem této země, a garifuna, arawackým jazykem, kterým se hovoří na karibském pobřeží. Podle jazykového zákona z roku 2003 jsou tyto jazyky uznány jakonárodní jazyky.[55]
Křesťanství dominuje guatemalské společnosti od dob španělské koloniální nadvlády, ale povaha křesťanské praxe v zemi se v posledních desetiletích změnila.Katolictví bylo během koloniální éry oficiálním náboženstvím v Guatemale a v současné době má podle ústavy zvláštní status, i když počet jeho stoupenců za poslední půlstoletí výrazně poklesl. Do nedávné doby bylo i většinovým náboženstvím, než ho předstihl protestantismus.
Podle průzkumu Latinobarómetro z roku 2024 je většinovým náboženstvím protestantismus, který vyznává 40 % obyvatel. Následujekatolicismus s 39 %, 19 % osob je bez vyznání, 3 % vyznávají jiná náboženství.[56] Mezi jiné vyznavače, v Guatemale výrazně menšinových náboženství, patříMormoni,Židé,muslimové abuddhisté.[54]
Tradiční mayské náboženství přetrvává díky procesu inkulturace, při kterém jsou určité praktiky začleňovány do katolických obřadů a bohoslužeb, pokud jsou v souladu s významem katolické víry.[54][57] Domorodé náboženské praktiky se rozšiřují v důsledku podpory jejich práv a kulturní ochrany. Vláda zavedla politiku poskytování oltářů u každé mayské ruiny, aby usnadnila tradiční obřady.
Vzdělávání v Guatemale je z větší části poskytováno veřejně, financováno a dohlíženo centrální vládou. Ministerstvo školství je odpovědné za formulování, implementaci a dohled nad národní vzdělávací politikou a kurikulem. Vzdělávání je rozděleno do pětistupňového systému, který zahrnuje základní vzdělávání, následované středním vzděláváním aterciárním vzděláváním, v závislosti na úrovni technického vzdělávání. Vzdělávání probíhá ve španělštině, avšak v regionech s převážně domorodým obyvatelstvem je k dispozici dvojjazyčné vzdělávání v indiánských jazycích.[54] Guatemala má celkem patnáct univerzit, z toho jednu veřejnou a čtrnáct soukromých. Universidad de San Carlos, založená v roce 1676, je nejstarší vysokoškolskou institucí v Guatemale a čtvrtou nejstarší v Americe.[54]
Kultura Guatemaly odráží silné vlivy mayské a španělské kultury a nadále se vyznačuje kontrastem mezi chudými mayskými vesničany v horských oblastech a urbanizovaným a relativně bohatýmmestickým obyvatelstvem (v Guatemale známým jakoladinos), které obývá města a okolní zemědělské pláně.
Guatemalská literatura má na svém kontě jednuNobelovu cenu. V roce 1967 ji získalMiguel Ángel Asturias, jako druhý latinskoamerický autor v historii.[58] Proslavil ho románPan prezident a jeho dílo lze přiřadit k magickému realismu. Jeho velkým tématem byly domorodé kultury, sám měl z poloviny indiánský původ. Druhým guatemalským laureátem Nobelovy ceny, ovšem za mír, se stala aktivistkaRigoberta Menchú, která je rovněž literárně činná.[59]
Na seznamsvětového kulturního dědictví bylo zapsáno městoAntigua Guatemala, známé pro zachovalé stavby z koloniálního období, a dvě mayská města.[60] Jedním z nich je městoTikal. Jde o nejrozlehlejší známé ruiny starověkého mayského města a o největší archeologické naleziště v Americe.[61] Město bylo založeno v 6. století př. n. l. Zaniklo v 10. století z neznámých důvodů, nejspíše kvůli znehodnoceným zdrojům pitné vody.[62] V době největší slávy ho obývalo více než 50 000 lidí. K architektonickým perlám patří Chrám Velkého Jaguára, zvaný též Chrám č. 1. Druhou z mayských památek jsou ruiny starého městaQuiriguá. To vzniklo v 5. století a v 9. století zaniklo zřejmě v důsledku zemětřesení. Znovuobjeveno bylo až v roce 1841. Unikátní jsou místnístély, největší má 11 metrů a váží 60 tun. Jde o největší známou mayskou stélu.[63]
zpěvák Ricardo Arjona, velmi známý v Latinské Americe
Národním nástrojem Guatemaly jemarimba,idiofon z rodinyxylofonů, na který se hraje po celé zemi, dokonce i v těch nejodlehlejších koutech. Města mají také dechové arytmické kapely, které hrají během postní doby a velikonočních procesí, ale i při jiných příležitostech.Garífuna, lidé afrokaribského původu, kteří žijí roztroušeně na severovýchodním karibském pobřeží, mají své vlastní odlišné druhy populární a lidové hudby. Cumbia, pocházející z Kolumbie, je také velmi populární, zejména mezi nižšími vrstvami obyvatelstva.
Guatemala má také téměř pět století starou tradici vážné hudby, která sahá od prvních liturgických zpěvů a polyfonie, zavedených v roce 1524, až po současnou vážnou hudbu. Velká část hudby složené v Guatemale od 16. do 19. století byla teprve nedávno objevena a je nyní oživována interprety.
V posledních desetiletích se v Guatemale objevila řada populárních umělců, jako jsou popoví zpěváci, guatemalské rockové kapely, kapely hrajícíbachatu,salsu amerengue,hip hop areggaeton, diskžokejové, tria amariachi kapely. Nejznámějším popovým zpěvákem a skladatelem z Guatemaly je Ricardo Arjona.
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůGuatemala na anglické Wikipedii aGuatemala na španělské Wikipedii.
↑abGuatemala. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑abWorld Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Guatemala) [online].International Monetary Fund, 10 October 2024 [cit. 2025-01-02].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BLAKELEY, Ruth.State terrorism and neoliberalism: the North in the South. 1. publ. in paperback. vyd. London: Routledge 206 s. (Critical terrorism studies).ISBN978-0-415-68617-4,ISBN978-0-415-46240-2. S. 92.
↑BEVINS, Vincent.The Jakarta Method: Washington's Anticommunist Crusade and the Mass Murder Program that Shaped Our World. [s.l.]:PublicAffairs, 2020.ISBN978-1541742406. S. 225–228.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COOPER, Allan D.The geography of genocide. Lanham: University Press of America 255 s.ISBN978-0-7618-4097-8. S. 171.
↑ GUATEMALAN ARMY WAGED 'GENOCIDE,' NEW REPORT FINDS (Published 1999).www.nytimes.com. 1999-02-26.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-08. (anglicky)
↑CAMPBELL, Lyle.American Indian languages: the historical linguistics of native America. New York Oxford: Oxford university press (Oxford studies in anthropological linguistics).ISBN978-0-19-509427-5.
↑ CCID - Troika Study Abroad Programs.ccidinc.org [online]. [cit. 2026-01-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-09-18.
↑abMETCALFE, Jessica. Multiple Histories: The Archaeology, Ethnohistory, Oral History, and National History of Iximche', Guatemala.The University of Western Ontario Journal of Anthropology. 2005, s. 61–72.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 January 2024.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LÁNSKÝ, Petr. OBRAZEM: Puč i kvůli Chiquitě. Před 70 lety svrhla CIA guatemalskou vládu.iDNES.cz [online].MAFRA, 2024-07-06 [cit. 2025-08-26].Dostupné online.
↑ CIA and Assassinations: The Guatemala 1954 Documents.nsarchive2.gwu.edu [online]. [cit. 2025-08-26].Dostupné online.
↑ Guatemalan Slaughter Was Part of Reagan's Hard Line.www.nytimes.com [online]. [cit. 2025-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑BEVINS, Vincent.The Jakarta Method: Washington's Anticommunist Crusade and the Mass Murder Program that Shaped Our World. [s.l.]: PublicAffairs 360 s.Dostupné online.ISBN978-1-5417-2401-3. (anglicky)
↑ Conclusions: Human rights violations, acts of violence and assignment of responsibility.shr.aaas.org [online]. [cit. 2025-08-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-12-29.
↑ Washingtonpost.com: Clinton: Support for Guatemala Was Wrong.www.washingtonpost.com [online]. [cit. 2025-08-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-19.
↑abDUDLEY, Steven.Guatemala to Extradite Portillo, but Real Problem Remains [online]. 2011-11-21 [cit. 2025-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ Wayback Machine.www.justice.gov [online]. [cit. 2025-08-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-07.
↑Search Called Off For Hurricane Eta Landslide Victims in Guatemala | The Weather Channel - Articles from The Weather Channel | weather.com [online]. [cit. 2020-11-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 November 2020. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Guatemala presenta su primer inventario de humedales en la historia [online].IUCN [cit. 2007-01-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 April 2006.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abGUATEMALA megadiversa [online]. Ministerio de Ambiente y Recursos Naturales: Instituto Guatemalteco de Turismo [cit. 2022-01-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. (španělsky)
↑abMapa de ecoregiones de Guatemala [online]. Infoiarna [cit. 2022-01-23].Dostupné online. (španělsky)
↑MAB Biosphere Reserves Directory [online]. UNESCO [cit. 2010-06-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 March 2017.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GRANTHAM, H. S.; DUNCAN, A.; EVANS, T. D.; JONES, K. R.; BEYER, H. L.; SCHUSTER, R.; WALSTON, J. Anthropogenic modification of forests means only 40% of remaining forests have high ecosystem integrity - Supplementary Material.Nature Communications. 2020, s. 5978.ISSN2041-1723.doi:10.1038/s41467-020-19493-3.PMID33293507.Bibcode2020NatCo..11.5978G.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑“Viaje por las Áreas Protegidas de Guatemala” [online]. [cit. 2026-01-20].Dostupné online. (španělsky)
↑Ramsar Sites Information Service (Guatemala) [online]. [cit. 2026-01-19].Dostupné online. (anglicky)
↑Municipios de Guatemala [online]. Guatemala: [cit. 2015-09-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 July 2015. (španělsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GORINA-YSERN, Montserrat.OAS Mediates in Belize-Guatemala Border Dispute [online]. American Society of International Law [cit. 2007-04-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 March 2015.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BARGENT, James.Extrajudicial Killings on the Rise in Guatemala [online]. 4 July 2013 [cit. 2019-01-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 January 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcSANFORD, Victoria.Violence and Genocide in Guatemala [online]. Yale University [cit. 2016-07-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2016.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ab Where women are killed by their own families.www.bbc.com. bbcnews.com, 5 December 2015.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2015.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ECLAC: At Least 19,254 Femicides Have Been Registered in the Last Five Years in Latin America and the Caribbean | Economic Commission for Latin America and the Caribbean.www.cepal.org [online]. [cit. 2026-01-19].Dostupné online. (anglicky)
↑Así ha crecido la población de Guatemala [online]. 17 September 2019 [cit. 2019-09-18].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Censo de Población [online]. [cit. 2019-09-18].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdPortal de Resultados del Censo 2018 [online]. Censopoblacion.gt [cit. 2022-04-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 March 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Guatemala Minority Rights Group International, State of the World's Minorities and Indigenous Peoples 2013 - Guatemala, 24 September 2013 [online].Minority Rights Group International, 24 September 2013 [cit. 2021-08-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 September 2023.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑History of the Christmas Tree [online].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2006.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Rodríguez, Luisa (29 August 2004)Guatemala como residencia [online]. [cit. 2016-06-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 March 2009.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. prensalibre.com.
↑abcdeMil Milagros [online]. [cit. 2025-11-19].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ley de Idiomas Nacionales, Decreto Número 19-2003 [online]. El Congreso de la República de Guatemala [cit. 2007-06-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2007. (španělsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abLatinobarometro Informe 2024 [online]. [cit. 2025-02-20].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ The Nobel Prize in Literature 1967.NobelPrize.org [online]. [cit. 2021-08-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rigoberta Menchu | Biography, Nobel Prize, & Facts.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-08-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ Guatemala.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-08-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ Tikal – tajemné město v džungli poodhaluje svou bývalou krásu | Cestování.Lidovky.cz [online]. 2014-01-23 [cit. 2021-08-18].Dostupné online.
↑KRUPKA, Jaroslav. Záhada zániku mayského města Tikal objasněna. Místo se stalo tichým zabijákem.Deník.cz. 2020-06-29.Dostupné online [cit. 2021-08-18].
↑ Starobylé sídlo Quiriguá na území Guatemaly ukrývá nejvyšší dochovanou stélu mayské civilizace.Reflex.cz [online]. [cit. 2021-08-18].Dostupné online.
CIA.Guatemala - The World Factbook [online].Dostupné online. (anglicky)
CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky.Souhrnná teritoriální informace (Guatemala) [online]. Businessinfo.cz.Dostupné online.
.svg)
.jpg)
_(cropped_2).jpg)
.jpg)
.svg)
