Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Grónština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grónština(Kalaallisut)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníGrónsko
Počet mluvčíchasi 57 300
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorOqaasileriffik
Úřední jazykGrónsko
Kódy
ISO 639-1kl
ISO 639-2kal (B)
kal (T)
ISO 639-3kal
EthnologueKAL
Wikipedie
kl.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.

Grónština (grónskyKalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykemGrónska a jedná se o nejpoužívanějšíinuitský jazyk. Jedná se opolysyntetický jazyk – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, napříkladNiuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) –Kupujete mnoho zboží.

Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8pádů (absolutiv,relativ,ekvativ,instrumentál,lokativ,allativ,ablativ aprolativ), žádnýrod a třisamohlásky: /i/, /u/ a /a/. Grónština se píšelatinkou. Do roku1973 se místoq používalo kra (ĸ).

Dialekty

[editovat |editovat zdroj]

Grónština se dělí na dialekty severní (Avanersuaq), východní (Tunu) a západní (Kitaa).

Psaný jazyk

[editovat |editovat zdroj]

Psaný jazyk je založen na gramaticeSamuela Kleinschmidta (18141886) z roku1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku1973. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:

Abeceda: A E F G I J K L M N O P Q R S T U V
V některých slovech přijatých zdánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také B, C, D, H, W, X, Y, Z, Ø, Ö, Å a Æ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.

Starý pravopis

[editovat |editovat zdroj]

Ve starém pravopisu, používaném do roku1973, se nacházelo 44 písmen:

PísmenoAÁÄÀÂÃÆBCDEÊÉFGHIÍÌÎĨÏJKLMNÑOÔPΚʼRSTUÚÙÛVWXYZ
Novější přepisAAAAaAaAa----EEeIiFG-IIIiIiIi-JKLMNNnOOoPQRSTUUUuUuV--I-
  • Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např.Íkáteq-Ikkatteq, Sarfánguit-Sarfannguit, Akúnâq-Akunnaaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kalãlisut-Kalaallisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes.
  • Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešníhoii, zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Mantsok-Maniitsoq).
  • Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q.
  • V minulosti byly používány spřežkygdl,vdl atdl, které byly po změně pravopisu změněny nall (např. Igdlorssuit-Illorsuit, Itivdleq-Itilleq, Kujatdlek-Kujalleq),gs agss, které byly změněny nass (Savigsivik-Savissivik),vk, která byla změněna nakk (Uvkusigssat-Ukkusissat),ngm, která byla změněna namm (Atangmik-Atammik),rq, která byla změněna naqq (Sarqaq-Saqqaq),ss, která byla změněna nas (Narssarssuaq-Narsarsuaq),gt, která byla změněna natt (Ivigtut-Ivittuut),ae,ai aau, které byly změněné naaa (Ausiait-Aasiaat, Qaersut-Qaarsut),gp, která byla změněna napp (Augpilagtoq-Aappilattoq) avn, která byla změněna nann (Ivnârssuit-Innaarsuit)
  • Vzácně se nahrazovalo dnešnítto natse (např. Itseqqortoormiit-Ittoqqortoormiit)
  • Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena zaaa,ii,oo auu (např. Pâmiut-Paamiut, Tasîgdlak-Tasiilaq, Ítorqortôrmît-Ittoqqortoormiit, Nûgsuak-Nuussuaq).
  • Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.

Slovní zásoba

[editovat |editovat zdroj]
české slovogrónské slovostarým pravopisem
dobrý denInuugujoq, kutaa!Inûgujoq, kutâ!
ahojAluu!Alû!
Jak se máš?Qanoq ippit? Ajunngilatit?Qanoq igpit? Ajúngilatit?
Dobře, a ty?Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)?Ajung ivdlit, ivdlingmi (qanoq igpit)?
anoAapÂp
neNaaggaNãga
Jak se jmenuješ?Qanoq ateqarpit?Qanoq ateqarpit?
Odkud pocházíš?Suminngaaneerpit?Sumíngânêrpit?
Mluvíš grónsky?Kalaallit oqalusinnaavit?Kalâvdlit oqalusínâvit?
Mluvíš anglicky?Tuluttut oqalusinnaavit?Tulugtut oqalusínâvit?
Ano, ale jen trochuAap, immannguaqÂp, ingmánguaq
Rozumím tiPaasingilakkit, PaasingilaraPâsingilákit, Pâsingilara
Nerozumím tiPaasinngilakkit, PaasinngilaraPâsíngilákit, Pâsíngilara
Děkuji.QujanaqQujanaq
jednaataaseqatâseq
dvamarlukmarluk
třipingasutpingasut
čtyřisisamatsisamat
pěttallimattavdlimat
šestarfinillitarfinivdlit
sedmarfineq marlukarfineq marluk
osmarfineq pingasutarfineq pingasut
devětqulingiluatqulingiluat
desetqulitqulit

Vzorový text

[editovat |editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání uvádíme i inuktitutský text a text starým pravopisem.

grónsky

Inuit tamarmik inunngorput nammineersinnaassuseqarlutik assigiimmillu ataqqinassuseqarlutillu pisinnaatitaaffeqarlutik. Silaqassusermik tarnillu nalunngissusianik pilersugaapput, imminnullu iliorfigeqatigiittariaqaraluarput qatanngutigiittut peqatigiinnerup anersaavani.

doslovně


inuit = lidé (plurál odinuk)
tamarmik = všichni (instrumentál odtamaq)
inunngorput = rodí se (inuk (člověk) s vloženým-nngor- (stát se) a-(p)put (koncovka 3. osobplurálu); "stávají se člověkem")
nammineersinnaassuseqarlutik = svobodní (nammineer (nezávislý) s vloženým-sinnaa-,-ssusiq- a-qar- a-(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (svou vlastní) nezávislost k ostatním")
assigiimmillu = sobě rovní (assigiit (stejný, identický) vinstrumentálusinguláru a vloženým enklitickým-lu (ekvivalentní české spojce a); "a stejní k ostatním")
ataqqinassuseqarlutillu = v důstojnosti (ataqqi (čest, důstojnost, také respekt) s vloženým-nar-,-ssusiq-,-qar-,-(u)tik (koncovka 4. osobplurálu) a-lu (ekvivalentní české spojce a); "mají (svou vlastní) důstojnost")
pisinnaatitaaffeqarlutik = v právech (pisinnaatitaaffik (právo, také schopnost) s vloženým-qar- a-(u)tik (koncovka 4. osobplurálu); "mají (své vlastní) práva")

silaqassuusermik = jsou obdařeni rozumem (silaqassuseq (rozum) (což jesila(r)- s-qate-,-ute- a-usiq-) vinstrumentálusinguláru; "(jsou) s rozumem")
tarnillu = a duší (tarniq (duše) s vloženým enklitickým-lu (ekvivalentní české spojce a); "a duše");tarnip nalunngissusia znamenásvědomí
pilersugaapput = jsou obdařeni (pilersugaa- (být nadán / obdařen, také uživen) s-(p)put (koncovka 3. osobplurálu); "jsou nadáni / obdařeni")
imminnullu = spolu jednat (immi (chování, chovat; jednání, jednat) vreflexivní formě (navzájem, společně) vablativuplurálu (protože to vychází s předchozí věty) s enklitickým-lu (ekvivalentní české spojce a); "a (proto) by jednat / konat / vycházet")
iliorfigeqatigiittariaqaraluarput = měli by (ilior- s pomocí vloženýchmorfémů (-vik-,-gip-,-qate-,-giip-,-tar-,-riaq-,-qar- a-galuar-) navazuje na předchozí slovo a na konci je-(p)put (koncovka 3. osobplurálu); "měli by")
qatanngutigiittut = v bratrství (qatanngutigiit (bratr / sestra; sourozenec) vekvativusinguláru)
peqatigiinnerup =vyjadřuje vztah dvou věcí (peqat (zhruba společná hodnota) vergativusinguláru s vloženým-giip- a-niq-)

anersaavani = (v) duchu (anersaaq (duch) s přivlastňovacím morfémem-va- (přivlastňuje 3. osobě singuláru) v lokativu singuláru; "v jeho / jejím duchu")

inuktitutsky (inuitskou abecedou)

ᐃᓄᓗᒃᑖᑦ ᐃᓅᓕᓵᓐᖑᖅᐳᑦ ᓇᖕᒥᓃᕈᖕᓇᓯᒪᖃᖅɬᐅᑎᒃ ᐊᔾᔨᒌᖕᒥᒡᓗ ᐃᓕᑕᕆᔭᐅᔾᔪᑦᓯᐊᖃᖅɬᐅᑎᒡᓗ ᐱᔪᖕᓇᐅᑎᑕᐅᖃᖅɬᐅᑎᒃ. ᐃᓱᒪᒃᓴᖅᓯᐅᕈᖕᓇᑦᓯᐊᕐᓂᕐᒥᒃ ᐃᓅᑦᓯᐊᕈᑎᒋᔭᕐᓗ ᐱᓕᖅᑐᖓᐅᑦᑐᑦ, ᐊᓯᐊᓐᖑᕐᓄᓪᓗ ᐃᓕᐅᕐᓂᕐᕕᖃᑎᒌᑦᑕᕈᒃᓴᕆᐊᖃᕋᓗᐊᖅᐳᑦ ᖃᑕᓐᖑᑎᒌᖅᖃᑎᒌᑦᑐᑦ ᐊᓂᕐᓂᖅᓵᕐᓂ.

inuktitutsky (latinkou)

Inuluktaat inuulisaannguqput nangminiirungnasimaqaqɬutik ajjigiingmiglu ilitarijaujjutsiaqaqɬutiglu pijungnautitauqaqɬutik. Isumaksaqsiurungnatsiarnirmik inuutsiarutigijarlu piliqtungauttut, asianngurnullu iliurnirviqatigiittaruksariaqaraluaqput qatanngutigiiqqatigiittut anirniqsaarni.

starým pravopisem

Inuit tamarmik inúngorput nangminêrsivnâgsusseqarlutik agsigĩmigdlu atarqinagsusseqarlutigdlu pisivnâtitãfeqarlutik. Silaqagsussermik tarnigdlu nalúngigsussianik pilerssugaugput, ingmínuvdlu iliorfigeqatigĩtariaqaraluarput qatángutigĩtut peqatigîvnerup anersâvani.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Jazyk
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grónština&oldid=25335401
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp