Gortyn | |
---|---|
![]() Odeion v Gortynu | |
Základní informace | |
Výstavba | 4. tisíciletí př. n. l. |
Zánik | 796 |
Poloha | |
Adresa | Gortyn Municipality, Řecko![]() |
Nadmořská výška | 157 m |
Souřadnice | 35°3′36,24″ s. š.,24°56′58,05″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Gortyn (téžGortýna neboGortys,řeckyΓόρτυνα, Γόρτυς neboΓόρτυν) jearcheologické naleziště naKrétě. Nachází se u vesniceMitropolis 45 kilometrů jižně od správního centra ostrovaHeráklionu. V době římské byl hlavním městě Kréty. Doklady o nejstarším osídlení pochází zneolitu. Rozkvět lokalita zažila v doběmínojské civilizace a pak v helenisticko-římském období v době67 př. n. l. –300. Jedná se také oobec vregionální jednotce Iraklio.
Ke Gortyně se vztahuje řada mytických událostí. Pod jedním z platanů na místě dnešního Odeionu měl počítZeus v podobě býka spolu sEurópou synyMínóa aRhadamantha. Podle jedné verzemýtu založil město samotnýMínós, podle jiné Rhadamanthův syn Gortys. Třetí, nejmladší verze považuje za zakladatele města jiného Gortyse, který pocházel z Tegey vArkádii.[1]
Oblast pozdější Gortyny lidé poprvé osídlili v období neolit, v polovině4. tisíciletí př. n. l.. Gortyn se vyskytuje i vHomérových eposechIllias aOdyssea. VIlliadě je označena jako město obklopené hradbami. VOdyssei Homér líčí, jak část loďstvaspartského králeMeneláa cestou odTróje ztroskotala kvůli silným bouřím při pobřeží u Gortyny.[2]
V roce67 př. n. l. siKrétu podrobiliŘímané. Až do roku 828, kdy ostrov dobyliArabové, byla Gortyna správním centrem ostrova. Gortyna byla jedním z centerchristianizace – podle tradice zde prý na začátku šedesátých let 1. století kázalsvatý Pavel. Jeho žáksv. Titus byl prvnímbiskupem Gortýny. Kolem roku 300 se ostrov dostal do drženíByzantské říše.
Město takřka zničilozemětřesení z roku 796.[3]
V Gortyně se nacházejí zbytky tří pevností: archaické a byzantské na pahorku Agios Ioannis a z obdobíhelénismu na vrchu Armi. Archeologové zde vykopali třiagory, nejstarší z nich se nacházela na místě dnešní baziliky svatého Tita. Kromě toho obsahuje areál Gortyny mj. pozůstatky mínójské vily, dvou vodovodů, pěti divadel, stadionu,hippodromu, čtyř lázní, pretoria (římských kasáren), pěti pohanských sakrálních staveb a devíti křesťanských církevních objektů.
V centru areálu se nacházíodeion a bazilika svatého Tita. Odeion sloužil k pořádání koncertů a divadelních představení. Jeho dnešní podoba pochází ze 4. století, původní odeion vznikl asi o 800 let dříve. Bazilika svatého Tita je raně křesťanská stavba ze 6. století. Východně od baziliky byla zřízenaglyptotéka neboli prostor pro instalaci soch, které byly v areálu města vykopány.
Pro evropskédějiny práva je důležitým pramenemGortynský zákoník. Vznikl kolem roku450 př. n. l., kdy byla Kréta osídlenaDóry, reflektuje však starší právní stav. Více než 600 řádků textu vytesaného na kamenech zachycuje právní soustavu, jež vycházela zeZaleukových zákonů ze7. století př. n. l. Text je vyryt ve stylu psaníbustrofédon (střídavě zleva doprava a obráceně),[4] a to archaickoualfabetou o 18 písmenech.
Ze zákoníku vyplývá, že otrok na Krétě měl volnější právní postavení než jinde, neboť se od svobodného obyvatelstva lišil jen tím, že nesměl vykonávat vojenskou službu. I žena měla podle zákoníku vysoké společenské postavení. Mohla se rozvést, sňatkem nepřicházela o svůj majetek. Zákoník pamatuje i na právní ochranu dětí po rozvodu rodičů a kodifikuje další záležitosti z rodinného i trestního práva.[5]
První kameny s textem zákoníku objevilifrancouzští cestovatelé v roce 1857. Od nich je zakoupilo muzeum vLouvre. Hlavní část zákoníku se našla náhodou na podzim roku 1884, když si místní obyvatelé chtěli opatřit stavební kámen na stavbu olivového lisu.
Mínojská civilizace | |
---|---|
mínojské paláce | |
ostatní mínojské stavby | |
mínojská písma | |
Mínóův labyrint | |
ostatní |