| Go-Uda | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. prosince1267 |
| Úmrtí | 16. července1324 (ve věku 56 let) Daikaku-ji |
| Pohřben | Sagano |
| Potomci | Go-Nidžó,Šóši-naišinnó,Go-Daigo, Baiši-naišinnó a Šóen-hosšinnó |
| Otec | Kamejama |
| Matka | Fujiwara no Saneko |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Go-Uda (japonsky後宇多天皇,Go-Uda-tennó, 17. listopadu1267 – 16. července1324) byl devadesátý prvnícísař Japonska[1] v souladu stradičním pořadím posloupnosti.[2] Vládl od 6. března1274 do svéabdikace 27. listopadu1287.[3][4]
Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem naChryzantémový trůn znělo Johito (世仁親王),[3] byl druhorozeným synem císařeKamejamy z linieDaikakudži. Tento panovník z13. století byl pojmenován po císařiUdovi, který vládl v9. století. Výrazgo- (後) se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Uda tedy může být označován jako „pozdější císař Uda“. Jelikož se japonskégo v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být také označován jako Uda druhý či Uda II.
Roku1268 se tehdy dvouletý princ Johito stalkorunním princem. Podle podmínek závěti císařeGo-Sagy, který zemřel v roce1272, se měl roku1274 stát po abdikaci svého otce císařem. Ten se také 6. března 1274 vzdal v 15. roce své vlády trůnu ve prospěch svého syna.[3] Dne 4. května pak princ Johito usedl na Chryzantémový trůn,[4] aby se posléze stal císařem Go-Udou. Kamejama poté dál uplatňoval moc z poziceklášterního císaře.
Během Go-Udovy vlády se v letech1274 a1281 uskutečnily dvěmongolské invaze do Japonska. Přestože se Mongolům podařilo vybudovat uFukuoky předmostí, byli během krátké doby zahnáni zpět.
Dne 23. listopadu1275 byl druhý syn bývalého císařeGo-Fukakusy, princ Hirohito (熈仁親王), jmenován korunním princem a dědicem svého bratrance z linie Daikakudži, císaře Go-Udy. Byl to výsledek politického manévrování Hirohitova otce Go-Fukakusy z linieDžimjóin-tó.[3]
Bývalý císař Go-Fukakusa, nespokojený s tím, že jeho vlastní linie Džimjóin-tó (持明院統) neovládá trůn, zatímco linie Daikakudži (大覚寺統) jeho mladšího bratra, bývalého císaře Kamejamy, ano, přinutil v roce1287 jak šógunátní vládu, tak císařský dvůr v Kjótu, aby donutili císaře Go-Udu abdikovat ve prospěch Go-Fukakusova druhorozeného syna prince Hirohita (熈仁親王), budoucího císařeFušimiho.
Klášterním císařem se Go-Uda stal za vlády svých synů ─ prvorozeného, prince Kuniharua (邦治親王), známého jako císařGo-Nidžó (1301─1308), a druhorozeného, prince Takaharua (尊治親王), jenž vešel ve známost jako císařGo-Daigo (od roku1318, kdy Go-Daigo usedl na trůn, do roku1321, kdy se Go-Daigo sám ujal přímé vlády.
Bývalý císař Go-Uda zemřel 16. července1324 ve věku 58 let.[4] Jeho císařským mauzoleem jeRengebudži no misasagi (蓮華峯寺陵) vkjótské čtvrti Ukjó-ku.[2]
Císařský princ Johito neboli císař Go-Uda měl 9 manželek, s nimiž zplodil 10 dětí, 6 synů a 4 dcery. Jeho prvorozený syn, císařský princ Kuniharu (邦治親王), se posléze stal císařem Go-Nidžóem a jeho druhorozený syn, císařský princ Takaharu (尊治親王), se pak stal císařem Go-Daigoem.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuEmperor Go-Uda na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuGo-Uda na Wikimedia Commons| Japonští císaři | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kamejama | 1274–1287 Go-Uda | Nástupce: Fušimi |
| Japonští císařové | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| seznam japonských císařů | ||||||||||||||
| Legendární |
|  | ||||||||||||
| Jamato |
| |||||||||||||
| Nara |
| |||||||||||||
| Heian |
| |||||||||||||
| Kamakura |
| |||||||||||||
| Severní dvůr |
| |||||||||||||
| Muromači |
| |||||||||||||
| Azuči-Momojama |
| |||||||||||||
| Edo |
| |||||||||||||
| Japonské císařství |
| |||||||||||||
| Moderní Japonsko |
| |||||||||||||
| vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou* / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí** | ||||||||||||||
