| Gilboa הר הגלבוע | |
|---|---|
 Pohled z hřbetu masivu Gilboa doJizre'elského údolí | |
| Vrchol | 536 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát | Izrael Izrael |
| Pohoří | Gilboa |
| Souřadnice | 32°26′2″ s. š.,35°24′52″ v. d. |
  Gilboa | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Gilboa téžHar Gilboa neboHar ha-Gilboa (hebrejsky: גלבוע nebo הר הגלבוע,anglicky: téžHar HaGilboa) je horský masiv na pomezí severníhoIzraele aZápadního břehu Jordánu.
Pohoří má tvar oblouku, který se táhne v délce cca 18 kilometrů a v šířce cca 9 kilometrů. Nejvyšším bodem jeHar Malkišua snadmořskou výškou 536 metrů. V jižní části pohoří stojí kromě Har Malkišua ještě vrcholyHar Avner,Har Avinadav a skalní stupněMatlul Avinadav neboCukej Migda. Ve střední části je to vrcholMicpe Gilboa,Har Jicpor,Har Barkan,Har Achina'am aHar Gefet. V severní (respektive severozápadní) sekci pohoří stojí kopceHar Lapidim,Har Ša'ul,Giv'at Chochit,Har Giborim nebo výšinaMa'ale Nurit. Celý pás je pak zakončen vrchyTel Jizre'el aGiv'at Jizre'el.[1]
Gilboa je vymezena výraznými sníženinami okolních údolí, přičemž výškový rozdíl mezi nejvyšším bodem tohoto pohoří a nejnižšími body těchto údolí činí téměř 700 metrů. Na západní straně Gilboa relativně zvolna klesá doJizre'elského údolí, na severu prudce propadá doCharodského údolí, na východě se nachází strmý sráz doBejtše'anského údolí, které leží v příkopové propadlině řekyJordán a je součástí většího celku tektonickéhoJordánského údolí. Pouze na jihozápadě Gilboa spíše plynule přechází do hornatinySamařska.[2] Ze svahů pohoří Gilboa stékají četnávádí. Na východní straně jsou to vádíNachal Bezek,Nachal Ner,Nachal Avner,Nachal Malkišua,Nachal Avinadav,Nachal Cvija,Nachal Jicpor aNachal Gefet. Na sever stékají vádíNachal Jehonatan aNachal Nurit. Na západ směřují tokyNachal Gilboa neboNachal Chochit.[1]
Pohoří Gilboa se vBibli objevuje vprvní knize Samuelově, kde je místem bojů meziPelištejci a králemSaulem (například 31,1: "Pelištejci bojovali proti Izraeli. Izraelští muži před Pelištejci utíkali a padali pobiti v pohoří Gilbóa"[3]). Vdruhé knize Samuelově 1,21 naříkákrál David: "Hory v Gilbóe, rosa ani déšť ať na vás ne sestoupí, ať se v oběť nepozdvihuje nic z vašich polí, neboť tam byl pohozen štít bohatýrů, štít Saulův, nepomazán olejem"[4] Tatokletba bývala někdy považována za důvod, proč svahy Gilboe zůstávaly holé (to se změnilo až ve 20. století díky zalesňovací politice státu Izrael).[5]
Židovské osídlení se v tomto regionu začalo rozvíjet až ve 20. letech 20. století, ale šlo o zemědělské osady situované na úpatí horského masivu, zejména v Charodském údolí (Ejn Charod,Tel Josef neboBejt Alfa). Stejně tak nebyly vrcholové partie Gilboe osídleny ani Araby. V podhůří Gilboe se ovšem do roku1948 rozkládalo 15 arabských vesnic, které běhemarabského povstání v tehdejšíbritské Palestině sloužily jako jedno z povstaleckých center.[2][5]
Běhemválky za nezávislost v roce1948 dobyly hlavní hřeben Gilboe izraelské síly, přičemž na základě následných dohod o příměří probíhala v letech 1949–1967 pohořím Gilboa hranice mezi Izraelem aJordánským královstvím (takzvanáZelená linie). Po roce1967 jde o hranici mezi Izraelem a okupovaným Západním břehem Jordánu s osídlenímpalestinskými Araby. Počátkem 21. století byla přes pohoří Gilboa, přibližně v trase Zelené linie, vedenaizraelská bezpečnostní bariéra, která fyzicky oddělila palestinské části pohoří od izraelských.[6]
Na izraelské straně horského masivu vzniklo několik vesnic (Malkišua,Mejrav aMa'ale Gilboa), které propojuje lokální silnice číslo 667 využívaná i turisty jako scénická, vyhlídková trasa. Všechny tyto tři horské vesnice jsou navíc situovány na dílčí vrcholky. V případě vesnice Malkišua je to hora Har Malkišua, Mejrav stojí na Har Avinadav a Ma'ale Gilboa na kopci Micpe Gilboa. Na severozápadním okraji pohoří pak ještě stojí obecGan Ner a nedaleko ní zrušená (a po roce 2010 znovu budovaná) vesniceNurit. Daleko hustější osídlení mají údolí na úpatích pohoří.[1] V rámci státu Izrael bylo v prostoru masivu Gilboa provedeno masivní zalesnění na ploše cca 20 000dunamů (20 kilometrů čtverečních).[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématuGilboa na Wikimedia Commons