Giganti jsou obludní dlouhovlasí obři v řecké mytologii. Když Kronos srpem, který mu dala Gaia, zbavilÚrana mužství, z Úranovy krve zrodilaGaia Giganty.[1] Známými Giganty jsou např.:Alkyoneus,Athos,Klytios,Enkelados, Polybotes nebo Echion.
Byli potomky starších bohů, než byli bohové olympští, vynikali nesmírnou silou, a proto neuznávali vládu olympskéhoDia. Uposlechli svou matku, když je podněcovala ke vzpouře proti olympským bohům. Protože tito obři byli vlivem kouzelné rostliny nezranitelní, Olympanů se nebáli a připravili jim krušné chvíle.Zeus povolal na pomoc svého synaHérakla.
Giganti se nevzdali, i když jejich osud byl zpečetěn. Jako první zahynul nejsilnější z nichAlkyoneus. TohoHéraklés zranil otráveným šípem, pak zápasili aHéraklés ho přehodil přes hranice rodné země, v níž byl obr nesmrtelný. NatoHéfaistos mrštil na GigantaKlytia rozpálené železo.Athéna na Giganta Enkelada vrhla celý ostrov Sicílii aPoseidón srazil do moře Giganta Polybota kusem ostrova. Většinu ostatních srazilZeus bleskem. Nakonec jeHéraklés do jednoho pobil.
Giganti byli nejprve zobrazování v lidské podobě, později měli hadí těla, křídla, lví hlavy, pařáty. Ještě později jako vousatí statní válečníci, s přilbou, štítem a zvířecí kůži. Někdy však také jako mladiství a bezvousí, dokonce i zcela nazí.
Podle nejstarších bájí bývali Giganti pohřbívání pod ostrovy nebo jinde a lidé tak vysvětlovali činnost sopek.
Boj Gigantů s bohy (gigantomachie) se stal velmi častým námětem výzdoby náboženských objektů vestarém Řecku a upomínal na neměnitelnost vesmírného řádu ochraňovaného bohy. Byl například zachycen naDiově oltáři v Pergamu, který byl ve starověku pokládán za jeden z divů světa.[2]