Narodil se vŘímě a první fotbalové krůčky udělal v místnímAS. První utkání odehrál v roce1961 ve věku 17 let. Svlky získal první trofej a toVeletržní pohár 1960/61. V sezoně1963/64 vyhrálitalský pohár, ale to byl už poslední vítězství uvlků. Jako hráčŘíma byl do roku1965, když jej klub musel prodat, kvůli finančním potížím klubu doFiorentiny za 250 milionůlir. Ufialek odehrál devět sezon. Vyhrál s nimi jeden titul (1968/69) iitalský pohár (1965/66) a jednou slavil vítězství ustředoevropského poháru 1966. Zafialky odehrál celkem 348 utkání a vstřelil 41 branek.
Zareprezentací odehrál 29 utkání a vstřelil čtyři branky. První utkání odehrál1. listopadu1967 protiKypru (5:0).[3] Zúčastnil se zlatého turnaje naME 1968, kde odehrál druhý finálový zápas. NaMS 1970 odehrál všechna utkání a po neúspěšném finále si odvezl domů stříbrnou medaili.[4] V národním týmu nastoupil k 29 zápasům, v nichž vstřelil 4 branky.[5] Poslední utkání odehrál v roce1972 protiBelgii (1:2).[6]
Trenérskou licenci absolvoval již v roce1979, když skončil s fotbalovou kariérou. Již v lednu1981 převzalFiorentinu aby ji zachránil před sestupem. Podařilo se a dokonce tým vytáhl na 5. místo, takže pokračoval dále. V sezoně1981/82 v posledním utkání v lize jen remizoval a ztratil tak titul na poslední chvíli.Fialky trénoval do roku1984, když musel ze zdravotním důvodů klub opustit.[14] V lednu1986 přišel doUdinese. Zde působil jedna a půl sezony. V úplné sezoně ale s týmem sestoupil a byl propuštěn. Krátkou dobu ještě trénovalAscoli v sezoně1991/92.
V letech 1988 až 1990 vedl Italské fotbalové reprezentace mládeže (U18, U16 a U15). V roce2001 působil vLaziu tři roky na pozici vedoucího sektoru mládeže.
Italské království
Itálie
Jugoslávie
Švédsko
Uruguay
Izrael
Mexiko
NSR
Brazílie
Řád zásluh o Italskou republiku (30. 9.1991) z podnětuPrezidenta Itálie[15]
Obrázky, zvuky či videa k tématuGiancarlo De Sisti na Wikimedia Commons