Geta se narodil roku189 jako druhorozený synsenátora Septimia Severa, který byl tehdy správcemSicílie (v letech189–190) a měl již za sebou úspěšnou kariéru ve státních službách. Jeho matkou bylaIulia Domna, původem z kněžského rodu zesyrskéEmesy. Svépříjmení obdržel Geta po dědovi či strýci z otcovy strany, kteří se oba jmenovali shodně a nesli taképraenomen Publius.
V roce193, když byly Getovi čtyři roky, byl Septimius Severus provolán císařem, o vládu však musel ještě čtyři roky bojovat s třemi dalšími pretendenty trůnu. V osmi letech doprovázel Geta otce na tažení protiParthům a patrně po vítězství uKtésifóntu byl jmenováncaesarem (jeho titul zněl P. SEPTIMIUS GETA NOBILISSIMUS CAESAR, PRINCEPS IUVENTUTIS). Roku205 se mladý princ stalkonzulem, o čtyři roky později správcemBritánie a roku209 nakonec plnoprávným císařem –augustem.
Již od útlého dětství panovala mezi ním a starším bratrem Caracallou silná řevnivost.Cassius Dio se zmiňuje o tom, že při vozatajských závodechponíků řídili oba své spřežení tak zběsile, až závod skončil zlomenou Caracallovou nohou.[3] Severus si všímal rivality mezi svými syny a snažil se ji všemožně tlumit a přivést je ke smíru a shodě; roku208 se stali na znamení svornosti konzuly oba dva.[4] Když však v roce211 císař zemřel, již nebylo nic, co by brzdilo jejich vzájemnou nenávist.
Caracalla se údajně snažil Getu odstranit již za Severova života[5] a těsně po jeho smrti, v obou případech však byly jeho pokusy zmařeny. Jakmile Severus zemřel, snažili se oba bratři dostat co nejrychleji doŘíma, aby si zajistili vládu. Kvůli vzájemné podezíravosti však cestovali každý sám a i v Římě si oba rozdělili císařský palác každý na svou část a utěsnili všechny průchody, aby se chránili před intrikami druhého.[6]
Každý si hleděl získat na svou stranu vlivné občany a vzájemně si činili všemožné úklady. Matka Iulia Domna se neustále snažila dosáhnout toho, čeho se nepodařilo jejich otci, avšak se stejným výsledkem. Jejich vzájemná nesnášenlivost zrodila vůbec poprvé v dějinách říše myšlenku na její rozdělení. Západní část,Evropa aAfrika, měly připadnout Caracallovi a východ,Asie aEgypt, Getovi. Tento návrh byl však nakonec zamítnut.[7]
Nyní bylo jasné, že tuto situaci vyřeší pouze smrt jednoho z císařů. Geta byl všeobecně oblíbenější, jelikož byl údajně laskavější a mírnější než Caracalla,[8] proto se Caracalla uchýlil ke zbabělé lsti. Pod záminkou, že se s ním chce usmířit, vylákal neozbrojeného Getu k matce, kde jej, takřka na jejím klíně, zavraždili ukrytí vojáci.[9]
Jak silná nenávist panovala mezi oběma bratry, výmluvně ilustruje Caracallovo chování po bratrově smrti. Geta byl prohlášen veřejným nepřítelem, jehojméno bylo vymazáno ze všech oficiálních dokumentů a jeho přátelé a všichni, které měl kdy v oblibě, byli popraveni nebo jinak postiženi.
↑Přechodně se též nazýval Lucius Septimius Geta, vizDietmar Kienast,Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 166.
↑27. květen a Mediolanum uvádíHistoria Augusta,vita Get. 3, 1, dnes se však obecně přijímá spíše7. květen. Viz k tomu Dietmar Kienast,Römische Kaisertabelle, s. 166.
