Podle gótského historikaJordana pochází jméno Gepidů zgótštiny ze slovagepanta, což znamená „líný“ nebo „pomalý“. Gótové jim tak říkali, poněvadž Gepidé se živili zemědělstvím (na rozdíl od ostatních Gótů, kteří sháněli obživu z kořisti, tributů a z římskýchfoederatních plateb).Anglosasové naproti tomu označovali Gepidy za šťastné, když jim říkaliGifdas neboGefdas.[5]
Nejstarší historicky známá sídelní oblast Gepidů je u ústí řekyVisly, odkud se v první polovině3. století vydali na jihozápad. Pod vedením králeFastidy poraziliBurgundy. V roce248 se spojili sGóty,Vandaly a napadliřímské provincieMoesii,Thrákii a nakonec se usadili vDácii. V témže roce se dostali do konfliktu se svými příbuznými Góty.[5]
Ve druhé polovině3. století se Gepidové usadili v okolí řekyTisy, ve4. století byli podmaněniOstrogóty, kteří se sem po roce375 uchýlili zČernomoří, kde byli napadeniHuny. Počátkem5. století pronikli Hunové až doPanonie a kmeny zde usazené si podmanili. Na rozdíl odOstrogótů, kteří pod hunskou vládou neměli své vlastní krále, měli Gepidové po celý čas hunské nadvlády možnost si krále volit.[6]
Za vlády králeArdaricha se gepidští bojovníci stali respektovaným mocenským faktorem a v roce 451 tvořili vbitvě na Katalaunských polích levé křídlo[6] hunského vojska. PoAttilově smrti (453) se Gepidové spojili s Ostrogóty a dalšími germánskými kmeny, porazili Huny roku454 vbitvě na řece Nedao.
Území ovládané Gepidy, Gepidská říše, se rozkládalo v oblastiKarpatské kotliny vymezené Tisou,Dunajem,Oltem aKarpatami. Styky s blízkými Ostrogóty byly již tradičně konfliktní a Gepidové proti nim roku469 spolu s dalšími Germány zaútočili. S Římem, reprezentovanýmvýchodořímským císařemMarcianem, nejprve uzavřeli spojenectví, ale brzy se zmocnili území vPanonii a obsadili městoSirmium. Roku504 je však ostrogótský králTheodorich o tuto část územních zisků připravil.[7]
Největší síly dosáhli Gepidové v roce537, kdy se usazovali v bohatých oblastech okoloBělehradu. Začali však být ohrožovániLangobardy, v té době spojenciByzance, a Gepidové byli z této oblasti roku546 vyhnáni. Za králeThurisinda se spojili sbulharskýmiKutrigury aslovanskými kmeny proti Langobardům a bulharskýmUtigurům, podporovaným Byzancí. V roce552 došlo mezi Gepidy a Langobardy kbitvě u Asfeldu, v níž byli Gepidové poraženi.[8]
Východořímská říše obávající se vzrůstu moci Langobardů se vzápětí s Gepidy spojila a roku566 Langobardy porazila. To však vedlo Langobardy k vyhledání pomoci uAvarů. Zaštítěni jejich vlivem porazili roku567 Gepidy vedené posledním gepidským králemKunimundem. Na území poražených Gepidů se potom přesunuli Langobardi, ale již v roce568 ustoupili před Avarským tlakem sami a k jejich cestě doItálie se připojily i zbytky podmaněných Gepidů. Jen malá část Gepidů zůstala s Avary a část se přidala dovychodořímských služeb. Po těchto událostech ztratilo toto germánské etnikum dějinný význam.[8]
↑Jordanes,Getica,Haec Gotia, quam Daciam appellavere maiores, quae nunc ut diximus Gepidia dicitur ("ThisGothia, which our ancestors called Dacia, we now call Gepidia."
.svg)
