| Georgi Karaslavov | |
|---|---|
 Georgi Karaslavov (23. srpna 1944) | |
| Narození | 12. ledna1904 Plovdiv |
| Úmrtí | 26. ledna1980 (ve věku 76 let) Sofie |
| Povolání | spisovatel,politik aučitel |
| Alma mater | Sofijská univerzita |
| Ocenění | Hrdina Bulharské lidové republiky Hrdina socialistické práce Řád Georgiho Dimitrova |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Georgi Karaslavov (bulharskyГеорги Караславов,12. ledna1904,Debar –26. ledna1980,Sofie) bylbulharskýspisovatel20. století.
Literárně začal být Karaslavov, pocházející z chudé rodiny[1], aktivní ve 20. letech. Tehdy vyšla jeho první knihaUličníci o životě dětí z periferie města. V roce1923 se účastnil studentského povstání a aktivní byl v řadě levicových organizací. V 20. letech také pobýval vČeskoslovensku. Jako pomocný dělník budoval tehdejší městskou částSpořilov vPraze. Své zkušenosti popsal v reportážním románuSpořilov (1931). V 30. a 40. letech pokračoval několika psychologickými prozaickými díly (např.Durman a Snacha) a postupně se blížil tzv.socialistickému realismu.
Podruhé světové válce byl nově ustavenýmkomunistickým režimem považován za klíčovou osobnost. Stal se nejvýznamnějším představitelem bulharskéhosocialistického realismu. Zastával rovněž i celou řadu politických funkcí. Byl například předsedouSvazu bulharských spisovatelů, dlouholetým členem parlamentu a také i členem Ústředního výboru Komunistické strany Bulharska.[1] Literárně aktivní byl však i nadále; v 50. letech sepsal např.hexalogiiObyčejní lidé, která mapovala vývoj Bulharska od roku1914 až do koncedruhé světové války. Řada jeho starších děl byla také zfilmována.[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématuGeorgi Karaslavov na Wikimedia Commons