George Nathaniel Curzon, 1. markýz Curzon (George Nathaniel Curzon, 1st Marquess Curzon, 1st Earl Curzon of Kedleston, 1st Viscount Scarsdale, 1st Baron Ravensdale, 1st Baron Curzon of Kedleston, 5th Baron Scarsdale;11. ledna1859,Kedleston Hall –20. března1925,Londýn) bylbritský státník a diplomat, na přelomu 19. a 20. století uznávaný odborník na problematiku kolonií a mezinárodních vztahů. Bylmístokrálem vIndii (1899–1905) a britskýmministrem zahraničí (1919–1924), jako přední politikKonzervativní strany byl v roce 1924 kandidátem na premiéra. Během své dlouholeté kariéry ve státních službách byl povýšen nahraběte (1911) amarkýze (1921), byl též rytířemPodvazkového řádu. Jeho zetěm byl fašistický politikOswald Mosley.
Pocházel ze staré anglické šlechtické rodiny z hrabstvíDerby, narodil se do početné rodiny Alfreda Curzona, 4. barona Curzona (1831–1916), měl deset sourozenců. Studoval vEtonu a naOxfordu, kde se uplatnil ve správě univerzity. Kariéru zahájil jako soukromý tajemníkmarkýze ze Salisbury (1885), v letech 1886–1898 byl poslancemDolní sněmovny zaKonzervativní stranu. V letech 1891–1892 byl státním podsekretářem pro Indii a zároveň mluvčím ministerstva v Dolní sněmovně. V letech 1892–1895 procestovalAsii a své poznatky z cest publikoval, pak byl členem vlády jako státní podsekretář zahraničí (1895–1898). Tehdejší ministr zahraničílord Salisbury byl zároveň premiérem a členem Sněmovny lordů, takže Curzon jako mluvčí ministerstva v Dolní sněmovně patřil k důležitým osobnostem zahraniční politiky.
V letech 1899–1905 byl generálním guvernérem a místokrálem v Indii (do funkce byl jmenován ve věku necelých čtyřiceti let a byl tak jedním z nejmladších místodržitelů nejdůležitější britské kolonie). Uplatnil své schopnosti, vzdělání a poznatky z cest po Asii, mimo jiné inicioval rekonstrukciTádž Mahalu, který byl v havarijním stavu odindického povstání z roku 1857. Z funkce odstoupil v listopadu 1905 kvůli zásadním rozporům s indickým vrchním velitelem generálemKitchenerem v otázce rozdělení kompetencí vojenské a civilní správy.
Po návratu do Anglie zastával čestný postlorda strážce pěti přístavů (1904–1905) a lorda rektora univerzity vGlasgow (1908–1911). V letech 1908–1911 byl reprezentantem irských peerů veSněmovně lordů, v roce 1911 získal britský titul hraběte z Kedlestonu a stal se regulérním členem Horní sněmovny (titul barona ze Scarsdale zdědil po otci až v roce 1916), v roce 1916 získalPodvazkový řád.[3] Poté byl lordem prezidentem Tajné rady (1916–1919) a mluvčím konzervativců ve Sněmovně lordů, v letech 1919–1924státním sekretářem zahraničí. V roce 1921 byl povýšen na markýze. Po krátké vládělabouristů a návratu Konzervativní strany k moci byl kandidátem na post premiéra, ale s jeho názory nesouhlasila řada členů strany. Oficiálně byl uveden důvod, že Curzon jako peer je nevhodný pro úřad předsedy vlády a získal znovu jen post prezidenta Tajné rady (1924–1925).
ZámekKedleston Hall, hlavní rodové sídlo v hrabstvíDerby
Jeho manželkou byla Maria Victoria Leiter (1867–1906), dcerachicagského milionáře německého původu. Měli spolu tři dcery, Cynthia (1898–1933) byla manželkoufašistického politikaOswalda Mosleye.
Hlavním rodovým sídlem byl zámekKedleston Hall (hrabství Derby). Curzon v roce 1911 koupil zámekTattershal Castle (hrabstvíLincolnshire). Nechal jej zrenovovat a svou poslední vůlí jej předal do správy organizaceNational Trust. Ještě před zakoupením tohoto sídla proběhl neúspěšný pokus vývozu části zámeckého mobiliáře doUSA, Curzon poté v parlamentu inicioval debatu o ochraněkulturního dědictví a v roce 1913 byl přijat památkový zákonAncient Monuments Consolidation and Amendment Act.