Geopark je označení progeologicky cenné území, kde jsou ve spolupráci s místními obyvateli a organizacemi (státními, neziskovými i soukromými) rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti avzdělanosti. Nejedná se tedy pouze o čistě geovědní projekty, ty však často hrají dominantní roli. Vedle geologických objektů a jevů jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní aekologické fenomény,archeologické a historické památky.
Ministerstvo životního prostředí České republiky definuje geopark jako „geograficky kompaktní území, kde se rozvíjí vzdělávací, osvětové a turistické aktivity, které vedou k poznání geologického dědictví, někdy též dědictví Země. Geopark se podílí na zvyšování kvality života místních obyvatel, a to nejen prostřednictvím systematické péče o životní prostředí, ale také svým příspěvkem k zodpovědnému rozvoji místní ekonomiky. Smyslem geoparku je popularizovat geovědní obory, rozvíjet citlivým způsobem geoturismus, respektovat a zdůrazňovat jedinečnost oblasti, posilovat identitu krajiny a jejích obyvatel, inspirovat a povzbuzovat je k rozumnému, na poznatcích vědy založenému využívání hodnot území“.[1]
Evropské geoparky byly založeny v červnu roku2000, kdy provozovatelé čtyř národních geoparků (Reserve Geologique de Haute-Provence veFrancii,Muzeum přírodní historie Lesboský zkamenělý les vŘecku,GeoparkVulkaneifel vNěmecku aKulturní park Maestrazgo veŠpanělsku) podepsali na řeckém ostrověLesbos úmluvu deklarující vytvoření této sítě. Původně útlá síť se již značně rozrostla a čítá 69 území v 23 zemích Evropy (stav v roce 2016).[2] Jediným členem této sítě na území České republiky jeGlobální Geopark UNESCO Český ráj.
Síť vznikla na základě směrnice č. 6/2007, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí České republiky v roce2007. Jejím úkolem je podporovat oblasti s geoturistickým potenciálem národního významu. Přesto, že pojem geopark je definovánMinisterstvem životního prostředí České republiky, nejedná se o území, které by nějakým způsobem omezovalo lidskou činnost vyjma oblastí, které již mají nějaký ochranný status (CHKO,národní parky a další chráněná území). Jedná se tedy o zastřešení současných aktivit a jejich další rozvoj.
Výkonným orgánem sítě jeRada národních geoparků, což je zároveň poradní orgán ministerstva. Rada rozhoduje o geologické hodnotě daného území, posuzuje kandidatury, případně opětovně hodnotí již schválená území. Členy rady nejsou pouze zástupci MŽP, ale i zástupciČeské geologické služby,Akademie věd ČR,Agentury ochrany přírody a krajiny,Ministerstva pro místní rozvoj,Národního památkového ústavu,Národního muzea,Univerzity Karlovy,Masarykovy univerzity,Jeskyní ČR aNárodního centra šetrné turistiky. Tedy institucí, které hrají významnou roli při popularizaci vědy a při prosazování turisticky zajímavých témat do regionální i celostátní koncepce.
Do konce roku 2016 se stalo členy sítě národních geoparků sedm velkoplošných lokalit na území České republiky:Geopark Český ráj, který je zařazen do sítěglobálních geoparků UNESCO, dáleGeopark Egeria vKarlovarském kraji, který je součástí přeshraničního česko-bavorského projektu,Geopark Železné hory v oblastiCHKO Železné hory aGeopark GeoLoci vokrese Tachov, který navazuje na Geopark Egeria a také tvoří částČesko-bavorského geoparku (v roce 2020 tento geopark neobhájil svůj certifikát a ze seznamu národních geoparků ČR byl vyřazen).[3]
Od roku 2014 počet národních geoparků doplnilyGeopark Podbeskydí, geoparkKraj blanických rytířů a jako sedmý v pořadí přibyl roce 2016 do sítě národních geoparkůGeopark Ralsko naČeskolipsku. V roce 2017 získal titul národního geoparkuGeopark Vysočina.[4] V roce 2018 přibylGeopark Broumovsko a v roce 2020 byl certifikován územně největší národní geopark,Geopark Barrandien.
V roce 2020 bylo v ČR 9 národních geoparků. Svou nominaci připravoval geopark Královská Šumava a zájem stát se národním geoparkem projevilo sdružení Krajina břidlice (Nízký Jeseník).[3][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématugeopark na Wikimedia Commons
