Vestředověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší nežPaříž a větší než napříkladLondýn. Dnes je Gentuniverzitním apřístavním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km² a díky kanálu má spojení smořem.
Podle archeologických výzkumů bylo okolí soutoku řek Šeldy a Leie osídleno již v době kamenné a železné.Název města souvisí s jeho geografickou polohou.Pochází totiž pravděpodobně z keltského slova„ganda“, které se dá přeložit jako„soutok řek“.Někdy kolem začátku letopočtu se území octlo pod kontrolouŘímanů a v té době na soutoku zmíněných řek začala vznikat osada.Římská nadvláda skončila na začátku5. století, kdy do oblasti vpadliFrankové a osídlili ji.
V7. století do Gentu přišel misionářsv. Amandus, bývalý šlechtic zAkvitánie, aby zde šířilkřesťanství.Založil tam dvěopatství –opatství sv. Bavona(Sint-Baafsabdij) aopatství sv. Petra(Sint-Pietersabdij).Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek.Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny.Na počátku9. století za vládyKarla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisecEinhard.
Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání.V letech879–883 do města vtrhliVikingové a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí.
Po invazi Vikingů se stal Gent součástíflanderského hrabství, které patřilo kfrancouzskému království.Na místě dnešníhodonjonuhraduGravensteen na levém břehu řeky Leie byla vybudována dřevěnápevnost.Díky tomu se oblast stala opět bezpečnou a začali se v ní usazovat obyvatelé z okolí, kteří se koncentrovali zejména v prostoru mezi Šeldou a Leie.Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy.Nejvýznamnější z nich bylkostel sv. Jana, dnešníkatedrála sv. Bavona.
Během11. až13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem.Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitníhosukna, na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel.Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. doNěmecka, doFrancie, naPyrenejský poloostrov a dokonce i do oblastiseverní Afriky.Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však bylaanglickávlna, které bylo zapotřebí pro výrobu sukna.
Společně s rozvojemprůmyslu stoupal v Gentu počet obyvatel.Odhaduje se, že ve 13. –15. stol. žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever odAlp.
Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy).Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin.Flanderský hraběFilip Alsaský měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvanýGravensteen.
Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jinýchflanderských městech, např. vBruggách. Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králemFilipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběteVíta z Dampierre. Dne11. července1302 došlo kbitvě u Kortrijku, která bývá označována jako „bitva zlatých ostruh“. V této bitvě bojovali obyčejní občané flanderských měst společně s flanderským hrabětem proti francouzské armádě, přičemž majetné vrstvy se přidaly na stranu Francie. Oproti očekávání bitva skončila zdrcujícím vítězstvím flanderských občanů. Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi vcechy, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě.
Socha Jacoba van Arteveldeho naVrijdagmarktu („Páteční náměstí“)
K další krizi došlo běhemstoleté války.Flanderský hraběLudvík I. Flanderský se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii.Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůstnezaměstnanosti v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z GentuJacob van Artevelde. Roku1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie. Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králemEdvardem III. Roku1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku1345, kdy byl zavražděn.
Roku1369 se dcera posledního flanderského hraběteLudvíka II. Flanderského provdala zaburgundského vévoduFilipa Smělého a v letech1384–1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství.V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny.Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévodyFilipa III. Dobrého vbitvě u Gavere roku1453.
Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech vBrabantsku,Holandsku a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod sobilím a svínem.
Roku1500 se v Gentu narodilKarel V., který se později stal císařemSvaté říše římské a králemŠpanělska.Roku1506 zdědil po svém otciFilipu Sličném území Burgundska, ke kterému patřila i oblastNizozemí včetně Flander.Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně.To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku1539 proběhlo v Gentu povstání.Karel V. osobně přijel do Gentu a povstání tvrdě potlačil.Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost.Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem„stropdrager“ (nebo zkráceně„stropke“), které se dá dočeštiny přeložit jako„ten, kdo nese oprátku“.
Ve druhé polovině16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům meziprotestanty akatolíky.Protestanti ničili církevní budovy jako kostely akláštery.V letech1577–1584 byl Gent městským státem, ve kterém vládlikalvinisté, nicméně roku 1584 španělská armáda znovu nastolila katolicismus.Mnoho lidí, zvláště protestantů, v té době odešlo do emigrace do severního Nizozemí, Německa nebo Anglie.V první polovině17. století byly opraveny nebo znovu postaveny církevní budovy, které byly poškozeny nebo zničeny v období náboženských nepokojů.
Roku1913 se v Gentu konala světová výstavaEXPO a při té příležitosti byly rekonstruovány některé historické budovy, např. hradGravensteen. Běhemprvní idruhé světové války bylo město okupováno Němci a v září1944 byly některé jeho části bombardovány. Po 2. světové válce se v Gentu rozvíjejí různá průmyslová odvětví.
Z hlediskahospodářství má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie (vlámský diamant) i celé Evropy (evropský, nebo téžmodrý banán). V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jakoLondýn,Paříž,Amsterdam čiBrusel, jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jakoPorúří vNěmecku neboRandstad vNizozemsku. Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem.
Gent byl významným hospodářským centrem již v období středověku, kdy byla jeho prosperita založena na produkci sukna.
Ve druhé polovině 20. století zaznamenal Gent výrazný růst ekonomické aktivity v okolí přístavu. Hlavním průmyslovým odvětvím v této oblasti jeocelářství, které poskytuje přibližně 6000 pracovních míst. Největším producentemoceli v Gentu jeSidmar, dceřiná společnostArceloru, která zde vybudovala ocelárnu v 60. letech.V gentském přístavu působí rovněž automobilové společnostiHonda aVolvo; Honda využívá přístavu k dovozu aut zeSpojeného království,Japonska aUSA, zatímco Volvo vyrábí osobní a nákladní automobily přímo v přístavu.Mezi další průmyslová odvětví v přístavu patří např.chemie,petrochemie,gumárenský průmysl (společnost Gates),textilní průmysl (společnost Hanes) apotravinářství (mj. společnosti Citrosuco Paulista a Dreyfus, které se zaměřují na ovocnédžusy).
V posledních letech se v Gentu rozvíjejí moderní průmyslová odvětví založená navědě avýzkumu, a to zejména v oblastibiotechnologií (např.farmacie abioenergie).Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit vBeneluxu a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.[2]
Gent je důležitým vlámským centremzdravotnictví a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou.
Z hlediskalodní dopravy je velice důležitý kanál z Gentu do Tergeuzenu v Nizozemsku, díky kterému má gentský přístav spojení seSeverním mořem.Kanály spojují Gent rovněž s Bruggami aOstende.
Roku1996 byla v části gentského centra vytvořenapěší zóna a zakázán průjezdmotorových vozidel.Od té doby má Gent největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii.Do pěší zóny mají neomezený přístupcyklisté.Motorová vozidla se mohou po pěší zóně pohybovat se zvláštním povolením — to se týká např. hromadné dopravy, zásobování, zdravotní služby, taxislužby a automobilů místních obyvatel.
Dne 1. července 2005 mělo město Gent 231 671 obyvatel a v okresu Gent žilo 506 596 obyvatel.Nezaměstnanost činila dne1. ledna1999 7,3 %, což je méně než belgický průměr 9,5 %.63 % zaměstnaných pracuje veslužbách, 25 % v průmyslu a 12 % jsou soukromníci (údaje z roku1995).Každý den dojíždí do Gentu za prací 35 000 lidí.
Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
1927: připojení části území obcí Desteldonk, Ertvelde, Evergem, Kluizen, Mendonk, Oostakker, Sint-Kruis-Winkel a Zelzate (+ 8 km² a 1250 obyvatel)
1965: připojení obcí Desteldonk, Mendonk a Sint-Kruis-Winkel a části území obcí Kluizen, Oostakker, Wachtebeke a Zaffelare. (+ 31,08 km² a 3200 obyvatel)
1977: připojení obcí Afsnee, Drongen, Gentbrugge, Ledeberg, Mariakerke, Oostakker, Sint-Amandsberg, Sint-Denijs-Westrem, Wondelgem, Zwijnaarde; územní změny mezi obcemi Gent (Zwijnaarde) a Merelbeke (rozšíření Gentu: + 87,34 km² a 108 952 obyvatel)
Celkově se v Gentu nachází více než 300 různých vzdělávacích zařízení, z toho 82 základních a 61 středních škol.Gentské školy navštěvuje celkem přibližně 80 tisíc žáků a studentů, z nichž 58 tisíc žije přímo v Gentu.
Gentská univerzita patří mezi nejvýznamnější univerzity vBeneluxu. Zahrnuje 11fakult a studuje na ní přibližně 27 tisíc studentů, z nichž 1900 jsou cizinci.
Gent jeturisticky atraktivní díky vodním kanálům,muzeím a zejména díky velkému množství zachovalých středověkých staveb v centru města.Přesto jej v oblasti turistického ruchu zastiňují nedaleké Bruggy.Je to způsobeno tím, že v 18. a 19. století gentské památky trpěly průmyslovou činností a došlo ke znečištěníovzduší.Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov.
_066.jpg)
