| Observatoř Gemini | |
|---|---|
 | |
.png){kind=logo} Logo | |
| Pojmenováno po | Blíženci |
| Organizace | Association of Universities for Research in Astronomy |
| Založena | 1999 |
| Teleskopy | Gemini North Gemini South |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Observatoř Gemini jeastronomickáobservatoř skládající se ze dvou dalekohledů o velikosti 8,19 metrů Gemini North (Havajské ostrovy) a Gemini South (Chile). Oba dalekohledy společně poskytují téměř kompletní pokrytíhvězdné oblohy a v současné době patří mezi největší a nejmodernějšíoptické astronomické přístroje.
Dalekohledy byly vybudovány společenstvím zemí skládajícím se zSpojených států amerických,Kanady,Brazílie,Chile,Argentiny aAustrálie. Původně byla členem iVelká Británie, která ale v roce2012 vystoupila, což vedlo k výraznému snížení provozních nákladů.
Mezinárodní centrála observatoře se nachází na Havaji ve městěHilo v areálu Havajské univerzity v Hilo. Jižní centrála se nalézá v Chile v areáluCerro Tololo Inter-American Observatory nedaleko městaLa Serena.
Observatoř Gemini se skládá ze dvou velkých dalekohledů:
Společně tyto dva teleskopy pokrývají téměř celou noční oblohu s výjimkou dvou malých oblastí poblížnebeských pólů. Gemini North nemůže pozorovat objekty severně oddeklinace +89 stupňů, Gemini South objekty od deklinace -89 stupňů.
Oba dalekohledy rovněž používají řadu moderních technologií, díky nimž je dosažena vysoká kvalita obrazu. Konkrétně to jsouadaptivní optika nebolaserová naváděcí hvězda. Teleskopy rovněž umožňují velmi dobréinfračervená pozorování, zásluhou speciálnístříbrné ochranyzrcadel, malým sekundárním zrcadlům a pokročilým systémům větrání. Díky vysokému stupni interaktivnosti mohou být dalekohledy ovládány dálkově, pozorování se spouštějí když jsou ideální pozorovací podmínky. To snižuje nutnost cestování astronomů.
Historik vědy Patrick McCray ve své knize "Obří teleskopy" z roku2004 popisuje technické a politické problémy jimž čelili vědci a inženýři pracující na výstavbě observatoří Gemini a dalším moderních teleskopů. Odhaduje se, že oba teleskopy dohromady stály 184 milionůamerických dolarů a pozorovací noc na teleskopu stojí 33 000 dolarů.
Osmimetrová zrcadla teleskopů, z nich každé váží 22 tun, se skládají z menšíchšestiúhelníkových segmentů. Tyto byly vyrobeny firmouCorning Inc. ve státěNew York. Poté byly odeslánylodí doFrancie, kde došlo k jejich finálnímu vybroušení a vyleštění.
Kvůli finančním škrtům došlo ke změně v přístrojovém vybavení, místoNasmythova typu dalekohledu došlo k upřednostněníCassegrainova typu, kvůli čemuž bylo obtížnější vyrobit adaptivní optiku a spektrometry.
V listopadu2007 bylo oznámeno, že Velká Británie chce ušetřit 4 milionybritských liber ročně a z tohoto důvodu opustí konsorcium observatoře. To významně narušilo rozpočet projektu a byl kvůli tomu zrušen jeden astronomický přístroj (spektrograf na měření radiálních rychlostí). V Británii ovšem vznikl tlak na to aby království zůstalo v projektu angažováno, dokonce vzniklo hnutí "Save Astronomy", které vyzývalo občany aby protestovali proti rozpočtovým škrtům v oblasti astronomie. Následně došlo k přehodnocení rozhodnutí o vystoupení, Británie do projektu znovu vstoupila v únoru2008. Již v prosinci2009 však bylo oznámeno, že Velká Británie opustí konsorcium Gemini v roce2012, stejně jako některé další projekty z důvodu rozpočtových škrtů ve financování vědy.
Prvním ředitelem observatoře byl po dobu 11 let Matt Mountain, který svou funkci opustil v roce2005, když se stal ředitelemSpace Telescope Science Institute. Jeho nástupcem se stal Jean-René Roy, který ale vydržel v úřadu jen 9 měsíců. Od té doby (2006) do roku2011 byl ředitelem Doug Simons, kterého po jeho odstoupení vystřídal prozatímní ředitel Fred Chaffee, bývalý ředitelKeckovy observatoře. Od srpna2012 je ředitelem Markus Kissler-Patig.
Každý z dalekohledů observatoře je vybaven adaptivní optikou, vyrobenou v Kanadě. Pro navádění dalekohledů se používají přirozenéhvězdy nebo hvězdy vytvořenélaserem. Díky adaptivní optice byla objevena napříkladextrasolární planetaHR 8799 b. Původně měl adaptivní optiku jen severní dalekohled, ale v roce2011 byla vybudována i na Gemini South. Rovněž byla připojena adaptivní sekundární zrcadla, která poskytují ekvivalent přirozeného vidění až v 80% času na všech připojených přístrojích.
Oba dalekohledy jsou vybaveny multifunkčním spektroskopem, který může vykonávat dlouhodobou štěrbinovou spektroskopii nebo optickou spektroskopii. Dále byly tyto spektroskopy doplněny o detektory, které zvyšují citlivost spektroskopů v daleké červené optické oblasti (vlnové délky (700-1000 nm)
Speciální úpravy dalekohledů jako jsou stříbrný povlak zrcadel a infračervená optimalizace umožňují citlivé pozorování ve střední infračervené části spektra (vlnové délky 5-27 mikrometrů.
Gemini North má spektrograf postavený v Austrálii umožňující pozorování na vlnových délkách 0,95-2,4 mikrometru a infračervený spektrograf Phoenix s vysokým rozlišením.Gemini South má k dispozici 16 megapixelový fotoaparát nebo Gemini Planet Imager postavený konsorciem amerických a kanadských vědeckých společností, sloužící k hledání extrasolárních planet.
V první fázi projektu docházelo ke zpoždění dodání vědeckých přístrojů, které se navíc mnohdy až dvojnásobně prodražily. Tomu měl zabránit program umožňující přidělení velké části pozorovacího času institucím, které dodají své přístroje včas a naopak omezení pozorovacího času na minimum v případě zpoždění dodávky vědeckých přístrojů.
Na dalekohledech měl být přítomen rovněž multiobjektový spektrograf se širokým zorným polem, avšak jeho umístění by vyžadovalo tak velké úpravy dalekohledů, že bylo od jeho umístění upuštěno.
V roce 2012 se začalo s dalším kolem vylepšování dalekohledů. Mezi nové přístroje patří optický spektrograf s vysokým rozlišením a spektrograf se středním rozlišením pracujícím na vlnových délkách 350 nanometrů-2,5 mikrometru.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuGemini Observatory na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuObservatoř Gemini na Wikimedia Commons