Gel (zlatinskéhogelu „mrznutí, zima, led“ nebogelatus „zmrazený, nehybný“) jekoloidní systém, ve kterém porézní síť vzájemně spojenýchnanočástic zachytí určitý objem tekutiny. Z obecného pohledu gely vypadají jako pevné látky rosolovitého charakteru. Váhou a objemem se gely podobají kapalinám a tím též vykazují hustotu podobnou kapalinám, i když mají soudržnost struktury pevných látek. Příkladem běžného gelu ježelatina.
Mnoho gelů vykazujetixotropii – rozmícháním se roztečou, ale v klidu zase ztuhnou.
Nahrazením kapaliny plynem je možné získataerogel, materiál s výjimečnými vlastnostmi, jako je velmi nízká hustota, vysoká porozita a velmi nízký součinitel tepelné propustnosti.
Gely jsou tuhé nebo polotuhé soustavy, rosolovité povahy, připomínající pružností a zachováním tvaru při menším namáhaní tuhouelastickou látku. Vznikají rozpouštěním silně solvatujících látek vkapalině.
Gely, které jsou složeny z vysokomolekulárních látek s rozdílným složením látky a rozpouštědla nazýváme hydrogely. Hydrogel je v podstatě přípravek, který v běžném životě označujeme jako gel.
Ostatní gely jsou složeny z látek podobných. Napříkladvazelína je uhlovodíkový gel složený z tekutých a tuhýchuhlovodíků (alkanů). Rostlinné a živočišné tuky jsou gely složené z tuhýchtriglyceridů.
Mnoho látek může vytvořit gel přidáním vhodného zahušťovadla nebo želatinačního činidla. Toho se využívá v mnoha odvětvích, mimo jiné vpotravinářství, zemědělství nebo chemickém průmyslu při výroběbarev alepidel. Zemědělské využití gelů využívá absobrčních vlastností ke vstřebávání vody a hnojiv k postupnému zásobení plodin a rostlin. Tyto typy gelů se často označují jako hydrogel nebo agrogel.
