.jpg)
Galaktické jádro je označení centra rotace našíGalaxie, které leží ve směrusouhvězdí Střelce, kdeMléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd. Jádro galaxie je od Země vzdálené 24 800 světelných let. V jádru naší Galaxie se nacházíobří černá díra, která vykazuje jiné zajímavé astrofyzikální fenomény.
Velikost oblasti považované za jádro se v různých publikacích uvádí různě. V nejužším smyslu se za jádro považuje oblast s průměrem zhruba 5 až 10světelných let, v širším smyslu je to kulovitá oblast spoloměrem až 500ly. V nejširším smyslu jde o celou středovougalaktickou výduť.
Hustota objektů směrem ke středu galaxie vzrůstá. V poměrně malém prostoru galaktického jádra je nakupeno mnohohvězd,hvězdokup,mezihvězdné hmoty,tmavé hmoty,rádiových,rentgenových,infračervených zdrojů a pravděpodobně obrovská černá díra.
Galaxie (nazývaná také Mléčná dráha), v které se nacházíSluneční soustava, má tvar vícepramenné spirály a při pohledu z boku je ve svém středu vydutá. Protože se Sluneční soustava nachází blízko roviny spirály (disku), na naši Galaxii se díváme téměř přesně z boku. Tomu odpovídá i hustota pásu Mléčné dráhy, která je vidět naobloze. Nejhustší a zároveň nejjasnější je Mléčná dráha vsouhvězdí Střelce, proto se předpokládalo, že někde tam musí být jádro galaxie. Jeho přesná poloha však nebyla dlouho známá, neboť právě v tom směru leží hustámolekulární oblaka,[1] která všechno světlo přicházející směrem od jádra oslabuje až o 30magnitud. Přes tato mračna k nám tak projde jen jedna biliontinaemitovanéhosvětla.
Vzhledem k tomu, žegalaktické souřadnice se odvozují od jádra galaxie, byl až do roku1959 jako nulový bod pro tuto soustavu souřadnic průsečíkgalaktického rovníku aekliptiky. Když se zjistilo, že galaktický střed leží asi 5° pod ekliptikou, byl nulový bod přemístěný tam, na souřadnicerektascenze = 17h 42,4´,deklinace = -28° 55´. Tím se posunula celá soustava souřadnic. Vgalaktické šířce žádná změna nenastala, alegalaktická délka se změnila a od roku 1959 se označuje jakobII (předtímbI).
Souřadnicový systém je založený na rovině Galaxie, středem je polohaSlunce a nulové galaktické délky a galaktické šířky směřují přímo na galaktický střed. Na označení galaktických souřadnic jsou použité l (galaktická délka) a b (galaktická šířka).
Nulový bod galaktické délky je RA = 17h45m37s, Dec = -28°56'10" a galaktickýseverní pól je RA = 12h51m26s, Dec = +27°07'42" (platí pro epochu 2000).[2]
Uprostřed galaktického jádra se pravděpodobně nacházíobří černá díra. Tato gigantickáčerná díra, nacházející se přesně vtěžišti galaxie, dostala označeníSagittarius A*. Její hmotnost dosahuje 2,5 (někde se uvádí až 3) milióny hmotnostíSlunce. Takovéto obří černé díry, jejichž existence se předpokládá i v jádrech jiných velkých galaxií, nevznikají z hvězd, alegravitační kontrakcíplynu uprostřed rodících se galaxií. Okolo této černé díry obíhá Slunce a všechny ostatní hvězdy galaxie rychlostí asi 250 km/s. Sagittarius A* je zároveň nejjasnější rádiový zdroj v okolí středu galaxie. Je také rentgenovým agama proměnným zdrojem. Toto záření vysílá plyn a prach, padající do černé díry. Černou díru Sagittarius A* obklopuje kupa modrých hvězd s označenímIRS 16. Je vzdálená od středu asi 0,1 světelného roku. Ve vzdálenosti asi 10 světelných let od středu je další rádiový zdroj s označenímSagittarius A West (západní). Je to disk horkého ionizovaného plynu, v jehož středu je hvězdokupa obsahující asi 2,5 milionů hvězd.
Okolo jádra Galaxie se ve vzdálenosti zhruba 20 světelných let nachází zásobník chladnějšího plynu. Asi 30 světelných let od jádra je třetí rádiový zdrojSagittarius A East (východní). Tato bublina horkého plynu je pozůstatkem posupernově. Ve větší vzdálenosti (asi 100 ly) leží útvar nazývanýOblouk, který tvoří úzká zkroucená vlákna plynu. Tato vlákna jsou dlouhá až 150 světelných let, ale široká jen půl světelného roku. Jejich zakřivení způsobují silnámagnetická pole v blízkosti středu. Oblouk byl objevený v roce1984. Přibližně ve stejné vzdálenosti se nacházíMyš – hvězda s chvostem. Je to pravděpodobněneutronová hvězda s velkým prostorovým pohybem. O dalších 200 světelných let dále jeRádiový výběžek – zmagnetizovaný plyn ve tvaru komína. Jeho součástí je iOblouk. Ve vzdálenosti 340 ly od středu se nachází další černá díra s výběžkem, pojmenovanáVelký anihilátor. 400 světelných let od jádra se rozprostírá obřímolekulární mračnoSagittarius B. Jeho hmotnost je 2 miliony hmotností Slunce a hustota 10 000 až 100 000 molekulvodíku na kubickýcentimetr. Kromě molekul vodíku v něm astronomové objevili velký počet složitých mezihvězdných molekul, napříkladetylalkohol. V masivním mraku Sagittarius B se nachází 5 oblastí intenzivního zrodu hvězd porovnatelných sMlhovinou v Orionu, nebo i větších. To vše obklopuje ve vzdálenosti asi 500 lyMolekulární prstenec, což je prstenec molekulárních mračen. Tento prstenec se rozpíná rychlostí 150 km/s. Do pohybu se dal po explozi asi před milionem let.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuJadro Galaxie na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuGalaktické jádro na Wikimedia Commons