| Gaius Caesar | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Gaius Vipsanius Agrippa |
| Narození | 20 př. n. l. starověký Řím |
| Úmrtí | 21. února4 (ve věku 24–25 let) Lýkie |
| Místo pohřbení | Augustovo mauzoleum |
| Povolání | politik a voják |
| Choť | Livilla |
| Rodiče | Marcus Vipsanius Agrippa[1] aAugustus aJulie starší[1][2] |
| Rod | Juliovsko-claudiovská dynastie,Vipsanii Agrippae aJulii Caesares |
| Příbuzní | Vipsania Marcella Minor,Agrippina starší,Vipsania Agrippina,Julia Minor,Lucius Caesar,Agrippa Postumus,Tiberillus,Vipsania Marcella Major aVipsania Attica (sourozenci) |
| Funkce | římský senátor Římský guvernér římský konzul |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Gaius Iulius Caesar (mezi14. srpnem a13. zářím20 př. n. l. –21. nebo22. února4 n. l.Lýkie) byl nejstarší synMarka Vipsania Agrippy aIulie starší, dcerycísařeAugusta. Jeho rodné jméno není známo,[3] jméno Gaius Iulius Caesar je jménemadoptivním.
Gaia a jeho bratraLucia adoptoval roku 17 př. n. l.císařAugustus,[4] který sám neměl mužského dědice. Jeho učitelem se stalVerrius Flaccus. V roce13 př. n. l. se Gaius zúčastnil trojských her[5] a o pět let později byl představen vojsku vGalii. Augustovým přáním bylo, aby zastával co nejvíce čestných funkcí, takže se množila jeho reprezentační veřejná vystoupení (předsedání hrám). V letech 6 př. n. l.|6 a 5 př. n. l. byl porůznu činný v kněžských úřadech (pontifex)[6] a obdržel i titul předák mládeže[7] (princeps iuventutis); zároveň se stal designovaným konzulem.
Jakožto Augustův dědic měl získat i vojenské zkušenosti. Příležitost k tomu se naskytla poté, co byl zArménie vypuzen prořímsky orientovaný král Artavasdés a jeho místo zaujal Tigranés III., straníkParthů. V doprovodu význačných vojevůdců a vybaven mimořádnými prokonsulskými pravomocemi vytáhl Gaius roku 1 př. n. l. na východ, předtím však ještě uzavřel sňatek Livillou, dcerouDrusa staršího.[8] Cesta ho vedla přesAthény aSamos[9] doEgypta aSýrie, kde 1. ledna 1 n. l. nastoupil svůj řádný konzulát. Koncem roku byl již v Arménii a s pomocí římského expedičního sboru tam dosadil na trůn nejprve Ariobarzana a po jeho brzké smrti Artavasda. Setkal se také s parthským králemFraatem, který nové poměry u svých hranic uznal.
Přes tento slibný vývoj se objevily komplikace, neboť také Artavasdés poměrně brzy zemřel. Protiřímská strana v Arménii se pustila s Římany do tuhého zápasu, ačkoli Gaius obratně uznal za krále opět Tigrana III. Při obléhání města Artagiva, když se chtěl sejít s místním velitelem Addonem, byl Gaius 9. září roku 3 n. l. těžce raněn. Na zpáteční cestě v únoru následujícího roku zemřel v lýkijském pobřežním městě Limyře.[10] Pohřben byl vAugustově mauzoleu.
Obrázky, zvuky či videa k tématuGaius Caesar na Wikimedia Commons
