| Gabriel Lamé | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. července1795 Tours |
| Úmrtí | 1. května1870 (ve věku 74 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Alma mater | Polytechnická škola Mines ParisTech Lyceum Ludvíka Velikého |
| Povolání | matematik,fyzik, báňský inženýr,profesor avysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Polytechnická škola Pařížská univerzita |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie rytíř Řádu čestné legie 72 jmen na Eiffelově věži |
| Příbuzní | Alfred Potier (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Gabriel Léon Jean Baptiste Lamé (22. července1795,Tours –1. května1870,Paříž) bylfrancouzskýmatematik afyzik. Věnoval se hlavněteorii pružnosti a izostatickým a izotermickým povrchům těles. Určil tzv.Laméovy koeficienty pružnosti.[1]
V letech 1813–1817 absolvoval studium naÉcole polytechnique vPaříži a pokračoval naÉcole des mines (důlní škole), kde roku 1832 obhájil titul inženýra. V tomtéž roce požádal ruský carAlexandr I. Pavlovič francouzskou vládu o pomoc ve snaze posílit vědeckou činnost v Rusku. Povzbuzoval ruské učitele a vědce, aby cestovali na západ, navazovali odbornou spolupráci a zvali dobré odborníky do Ruska. Uvědomil si totiž jak rostoucí význam přírodních věd, a to i pro vojenskou techniku, tak také ruské zaostávání v této oblasti. Francouzská vláda mu vyhověla a vyslala doPetrohradu dva mladé nadějné vědce se zájmem o inženýrské problémy. Vedle Lamého to byl termodynamik a konstruktér lokomotivÉmile Clapeyron.[2]
Lamé byl jmenován profesorem na institutu ženijního vojska a komunikací, kde působil 12 let a publikoval množství odborných článků ve francouzštině, němčině i ruštině. Některé napsal společně s Clapeyronem, přičemž sám sledoval i hlubší teorii řešených problémů. Přednášel matematickou analýzu, fyziku, mechaniku a inženýrská témata, zejména teorii pružnosti. Účastnil se také plánování silnic a mostů kolem Petrohradu a v této souvislosti se začal zajímat i oželeznice, jimž se pak věnoval po návratu do Paříže. Zúčastnil se otevření první železniční trati pro osobní dopravu Liverpool – Manchester 15. září 1830.[2]
V Paříži byl hned po návratu v roce 1832 jmenován profesorem fyziky naÉcole Polytechnique a s Clapeyronem a dvěma dalšími kolegy založili inženýrskou firmu. Od roku 1836 byl vrchním inženýrem francouzských dolů a podílel se na projektech železničních tratí z Paříže doVersailles a doSt Germain, které byly otevřeny v roce 1837. Roku 1843 byl zvolen do Akademie věd a o rok později přešel zÉcole Polytechnique naSorbonnu, kde od roku 1851 vedl katedru matematické fyziky a pravděpodobnosti.[2]
Věnoval se široké řadě většinou inženýrských problémů, které však sledoval do jejich teoretických základů. Tak když pracoval na problému stability klenba|kleneb a visutých mostů, vytvořil soustavnou teorii pružnosti. Studium vedení tepla ho dovedlo k teorii křivočarých souřadnic, jimž se věnoval v různých souvislostech. Významně přispěl k diferenciální geometrii, k teorii čísel a dalším matematickým disciplínám.[2]
Jeho jméno je jedním ze72 jmen významných mužů, zapsaných naEiffelově věži v Paříži. Je po něm pojmenován i kráterLamé naMěsíci
Obrázky, zvuky či videa k tématuGabriel Lamé na Wikimedia Commons| 72 jmen naEiffelově věži | |
|---|---|
| Severovýchodní strana | |
| Jihovýchodní strana | |
| Jihozápadní strana | |
| Severozápadní strana | |
