| Vyvíjí | GNU Project a další |
|---|---|
| Rodina OS | Unix-like |
| Druh | Svobodný software |
| Aktuální verze | 1.8 (stabilní) /18. prosince2016[1] |
| Podporované platformy | IA-32 (stabilní) AMD64 (stabilní)[2][3][4] ARM64 (ve vývoji)[5] |
| Typ jádra | mikrojádro |
| Programovací jazyk | C,Assembler |
| Licence | Svobodný software, GNU GPL 1.2 a pozdější[6] |
| Stav | Aktivní |
| Oficiální web | www.gnu.org |
GNU Mach (výslovnost[gnuː mʌk]IPA) jejádrooperačního systémuGNU Hurd ([gnuː hɜːd]). Konkrétně říkáme, že jde o tzv.mikrojádro. Bylo vyvinuto z mikrojádraMach 4.[7]Operační systémGNU Hurd, který je stále vyvíjenGNU jako náhradaunixovéhojádra, používá právěmikrojádro GNU Mach. Zatímco GNU Mach je již delší dobu ve stabilní verzi, tak na produkční verzi GNU Hurd se pracuje.
Jednou z nejpokročilejších a nejdostupnějších integrací mikrojádra GNU Mach jeDebian GNU/Hurd,[8] který 15. dubna 2015 vyšel v pokročilé testovací verzi. Další testovací verze vycházejí měsíčně, týdně a denně. Další dostupnou integrací mikrojádra GNU Mach jeArch GNU/Hurd ([aːč gnuː hɜːd]).[9] Možným problémem operačních systémů postavených naGNU Hurd by mohla být slabší podpora hardware.
Na rozdíl od většinyunixových jader používá Hurd architekturuklient–server postavenou namikrokernelu, který je zodpovědný jen za poskytování nejzákladnějších jaderných služeb koordinujících přístup k hardware - jednotkámCPU (prostřednictvímmeziprocesové komunikace aplánování procesů),operační paměti (přessprávu paměti) a dalšímvstupně-výstupním zařízením (pomocí vstupně-výstupního plánování) pro zvuk, grafiku, velkokapacitní paměťová zařízení atd. Princip mikrokernelu teoreticky umožňuje, aby všechny ovladače, které mohou být postaveny jako servery, pracovaly v uživatelském prostoru, ale dnes většina ovladačů tohoto druhu jsou již obsaženy v jaderném prostoruGNU Mach.[10]
Podle vývojářů operačního systému GNU Hurd je hlavní výhodou mikrojádra jeho snadná rozšiřitelnost o další uživatelské servery a jeho stabilita při selhání těchto serverů.[11] Jádro GNU Mach zachovává kompatibilitu s jádremMach 3, které je základem řady nejnovějších operačních systémů jako například ApplemacOS.[12]
 | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Projekt GNU | ||
|---|---|---|
| Historie |  | |
| Licence | ||
| Software | ||
| Stoupenci | ||
| Ostatní |
| |