GNU (výslovnost[ɡnuː]IPA;anglicky taképakůň, odtud logo systému i projektu) je rozsáhlá sbírkasvobodného softwaru (387 balíčků k červnu 2025)projektu GNU[3], který lze použít jakooperační systém nebo jej lze použít v částech s jinými operačními systémy. Jeho jméno jerekurzivní zkratka proanglické„GNU'sNotUnix!“ (GNUNeníUnix!). Systém je tzv.UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylodopsáno jeho oficiální jádroGNU Hurd ([ɡnuː ˈhəːd]), používá obvykle jádroLinux neboLinux-libre, případně jádroOpenSolaris či další svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např.GNU/Linux neboNexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNURichardem Stallmanem, který započal v roce1984 a byl hlavním záměrem společnostiFree Software Foundation (FSF). V roce 2024 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například známélinuxové jádro může být využito s GNU softwarem.
27. září 1983 bylRichardem Stallmanem na stránkáchnet.unix-wizards anet.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[4][5] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci naMassachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[6] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písněThe Gnu.[7]
Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli „free“ (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli:
- volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají
- volně sdílet software s jinými uživateli
- volně upravovat chování programu
- volně zveřejňovat upravené verze softwaru.
Tato myšlenka byla později uveřejněna jakoGNU Manifest v dubnu roku 1985.[5]
Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing Systemem,[6] což byl raný operační systém napsaný v jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby minipočítačePDP-10, pro který byl napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[7][8] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[9] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[8]
S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako napříkladTeX (výslovnost [tech], angl. [tek]) sázecí software,X Window System[5] a jádroMach, které formuje základGNU Mach jádraGNU Hurd (oficiální jádro GNU).[10] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[11] vzdělávacími institucemi a neziskovými společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořilFree Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najalo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[12][13]
Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firmaCygnus Solutions,[11] nyní součástíRed Hat.[14]
Základní systémové komponenty obsahujíGNU Compiler Collection (GCC),GNU C Library(glibc) aGNU Core Utilities (coreutils), ale takéGNU Debugger (GDB),GNU binutils (binutils),Bash shell[10][15] aGNOME[16]Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako variantyBSD,Solaris amacOS.[17]
Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jakoMS Windows[18] amacOS.[19] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[20]
V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[21]
Oficiální jádro Projektu GNU jeGNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 jelinuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve forměLinux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.[22]
Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[23] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován zavariantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termínGNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[24][25][26] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující linuxové jádro zejménagNewSense,Trisquel aParabola GNU/Linux.[27] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahujíNexenta Core (GNU a jádroOpenSolaris)[28] aGNU-Darwin.[29]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuGNU na anglické Wikipedii.
- ↑Licenses [online]. Free Software Foundation, Inc, rev. 2016-11-18 [cit. 2018-01-22]. GNU Project.Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Free Software Foundation, Inc, rev. 2018-01-01 [cit. 2018-01-22]. GNU Project.Dostupné online. (anglicky)
- ↑STALLMAN, Richard.Software – GNU Project [online]. Free Software Foundation, Inc [cit. 2022-01-09].Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑Richard Stallman.new UNIX implementation [online]. 1983-09-27 [cit. 2018-01-23]. Net.unix-wizards.Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcLAMBERT, Laura.The Internet: A Historical Encyclopedia. Biographies. Editor: Hilary Poole. Volume 1. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005.Dostupné online.ISBN 1-85109-664-7. S. 215–216. (anglicky)
- ↑abHOLMEVIK, Jan Rune; BOGOST, Ian; ULMER, Gregory.Inter/vention: Free Play in the Age of Electracy. [s.l.]: MIT Press, březen 2012.Dostupné online.ISBN 978-0-262-01705-3. S. 69–71. (anglicky)
- ↑abThe Free Software Movement and the Future of Freedom, ffzg.hr(anglicky)
- ↑abDIBONA, Chris; STONE, Mark; COOPER, Danese.Open Sources 2.0: The Continuing Evolution. [s.l.]: [s.n.], říjen 2005.Dostupné online.ISBN 9780596008024. S. 38–40. (anglicky)
- ↑SEEBACH, Peter.Beginning Portable Shell Scripting: From Novice to Professional (Expert's Voice in Open Source). [s.l.]: [s.n.], 2008.Dostupné online.ISBN 9781430210436. S. 177–178. (anglicky)
- ↑abKERRISK, Michael.The Linux Programming Interface: A Linux and UNIX System Programming Handbook. [s.l.]: [s.n.], 2010.Dostupné online.ISBN 9781593272203. S. 5–6. (anglicky)
- ↑abOpen Sources: Voices from the Open Source Revolution. [s.l.]: O'Reilly & Associates, Inc., leden 1999.Dostupné online.ISBN 1-56592-582-3. (anglicky)
- ↑BUXMANN, Peter; DIEFENBACH, Heiner; HESS, Thomas.The Software Industry. [s.l.]: [s.n.], 2012-09-30.Dostupné online.ISBN 9783642315091. S. 187–196. (anglicky)
- ↑Practical UNIX and Internet Security, 3rd Edition. [s.l.]: O'Reilly & Associates, Inc., únor 2003.Dostupné online.ISBN 9781449310127. S. 18. (anglicky)
- ↑SHANKLAND, Stephen.Red Hat buys software firm, shuffles CEO [online]. CBS Interactive Inc, 2002-01-02 [cit. 2018-01-23]. (Tech Industry). CNET.Dostupné online. (anglicky)
- ↑MATTHEW, Neil; STONES, Richard.Beginning Linux Programming. [s.l.]: [s.n.], 2011-04-22.Dostupné online.ISBN 9781118058619. (anglicky)
- ↑SOWE, Sulayman K; STAMELOS, Ioannis G; SAMOLADAS, Ioannis M.Emerging Free and Open Source Software Practices. [s.l.]: [s.n.], May 2007.Dostupné online.ISBN 9781599042107. S. 262–264. (anglicky)
- ↑Linux: History and Introduction [online]. Buzzle.com, 1991-08-25 [cit. 2018-01-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-11. (anglicky)
- ↑MCCUNE, Mike.Integrating Linux and Windows. [s.l.]: [s.n.], prosinec 2000. 30 s.Dostupné online.ISBN 9780130306708. (anglicky)
- ↑SOBELL, Mark G; SEEBACH, Peter.A Practical Guide To Unix For Mac Os X Users. [s.l.]: [s.n.], 2005.Dostupné online.ISBN 9780131863330. S. 4. (anglicky)
- ↑MILLER, Barton P; KOSKI, David; LEE, Cjin Pheow; MAGANTY, Vivekananda; MURTHY, Ravi; NATARAJAN, Ajitkumar; STEIDL, Jeff.Fuzz Revisited: A Re-examination of the Reliability of UNIX Utilities and Services [ps]. Computer Sciences Department, University of Wisconsin, 1995-10 [cit. 2018-01-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
- ↑Statistics [Savannah] [online]. Free Software Foundation, Inc, 2011-02-13 [cit. 2018-01-23]. Powered by Savane 3.1-cleanup1.Dostupné online. (anglicky)
- ↑GNU Linux-libre [online]. Free Software Foundation, Inc, 2012-12-17 [cit. 2018-01-23].Dostupné online. (anglicky)
- ↑KAVANAGH, Paul.Open Source Software: Implementation And Management. [s.l.]: [s.n.], 2004-07-26.Dostupné online.ISBN 9781555583200. S. 129. (anglicky)
- ↑Linux is a GNU system and the DWARF support [online]. 1994-09-05 [cit. 2018-01-23]. Comp.os.linux.misc.Dostupné online. (anglicky)
- ↑PROFFITT, Brian.Debian GNU/Linux seeks alignment with Free Software Foundation [online]. IDG Communications, Inc, 2012-07-12 [cit. 2018-01-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-11. (anglicky)
- ↑1.1. Linux or GNU/Linux, that is the question. [online]. [cit. 2018-01-23]. Tldp.org.Dostupné online. (anglicky)
- ↑List of Free GNU/Linux Distributions [online]. Free Software Foundation, rev. 2017-12-22 [cit. 2018-01-23]. GNU Project.Dostupné online. (anglicky)
- ↑SOLTER, Nicholas A; JELINEK, Jerry; MINER, David. [s.l.]: [s.n.], 2011-03-21.Dostupné online.ISBN 9781118080313. (anglicky)
- ↑The GNU-Darwin Distribution [online]. [cit. 2018-01-23].Dostupné online. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématuGNU na Wikimedia Commons- GalerieGNU na Wikimedia Commons
