Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Göteborg

Souřadnice:57°42′ s. š.,11°56′ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Göteborg
Göteborg – znak
Znak
Göteborg – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice57°42′ s. š.,11°56′ v. d.
Časové pásmostředoevropský letní čas (letní čas)
UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvédskoŠvédskoŠvédsko
KrajGötaland
Göteborg
Göteborg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha271,55 km²
Počet obyvatel674 529 (2023)
Hustota zalidnění2 484 obyv./km²
Správa
StarostaJonas Attenius
Vznik1621
Oficiální webwww.goteborg.se
Telefonní předvolba31
PSČ400 10–418 79
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Göteborg (výslovnostzvuk[jœteˈbɔrj], počeštěně obvykle /jéteborg/;anglickyGothenburg) je druhé největšíšvédské město, leží v provinciiVästergötland na západním pobřežíŠvédska u zálivuKattegat. Má 538 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti žije 674 500[1] lidí. Göteborg je rovněž považován za studentské město, na dvou zdejších univerzitách studuje zhruba 60 000 studentů, což je vůbec nejvíce v celéSkandinávii. Nazývá se také „zeleným městem“ nebo „nešvédským městem“, neboť je v něm spousta parků.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Až do17. století nemělo Švédsko prakticky žádný přístup kSevernímu moři, v mírových dobách mu všakDánové nebránili ve využívání ústí řekyGöta, Švédové zbudovali ve 13. století na jižním břehu řeky při jejím ústí pevnost Älvsborg, aby mohli kontrolovat veškerý vývoz a dovoz. V letech 1563 a 1612 zabrali pevnost Dánové a Švédové museli zaplatit pokaždé velké výkupné, aby dostali pevnost zpět.

V roce1603 se švédský králKarel IX. rozhodl vystavět v místech severně od pevnosti zcela nové město, které dostalo podle řeky jméno Göteborg. O osm let později se ho zmocnili Dánové a vypálili ho. Za vrácení města požadovali milion říšských tolarů.Gustav II. Adolf tuto částku zaplatil a v roce1619 s Dány uzavřelhalmstadskou smlouvu.

Památky

[editovat |editovat zdroj]
Mnoho staveb ve starém městě bylo postaveno podél kanálů.

Centrem historického města procházíHamnkanalen, bývalý přístavní vodní kanál, který dnes využívají k projížďkám především turisté. Hradní příkop (Vallgraven), který do něho na jižní straně ústí, chránil v minulosti staré město a je i v současnosti naplněn vodou. Lemují ho četné parky. Při severním břehu přístavního kanálu stojí kostelChristine kyrka. Původně byl postaven pro holandskou menšinu, ale v posledním století už spíše sloužil zdejší německé obci, proto se mu také říkáTyska kyrkan. Na křižovatce mezi ulicemiNorraOstra Hamngatan stojísocha Gustava II. Adolfa, jenž je považován za zakladatele města. V centru Göteborgu, na druhé straně kanálu, byl v letech 1802–1815 vystavěn göteborský dóm. Na náměstíKungsportsplatsen stojísocha Karla IX., z náměstí ústí uliceKungsportsavenyn (zvaná Avenyn).

Bulvár Avenyn je městské korzo, považuje se za obdobupařížskéhobulváruAvenue des Champs-Élysées. KolemPoseidonovy kašny, která stojí uprostřed náměstíGötaplatsen, se ve směru hodinových ručiček vedle sebe řadí městské divadlo (Stadsteatern), muzeum umění (Kunstmuseet), umělecká hala (Kunsthallen) a koncertní síň (Konserthuset). Jihovýchodně od náměstíGötaplatsen leží zábavní parkLiseberg, jeden z největších v Evropě. V létě se zde konají divadelní představení. Ve městě je rybí tržnice zvanáFeskekorken, kde se prodávají ryby,humřilangusty.

Na severním konci nábřeží byla v roce1994 otevřena hypermoderní operní scénaOperan. Budova göteborské opery našla inspiraci v podobné stavbě v australskémSydney. Na druhé straně malého přístavištěLilla Bommens Hamm poblíž opery se nachází jediná göteborská výšková budovaUtkiken, z jejíž vyhlídkové terasy je nádherný výhled na město.

Obyvatelé

[editovat |editovat zdroj]

Ve městě žije mnoho národnostních menšin – přistěhovalci z Íránu,Súdánu,Jižní Ameriky a z bývaléJugoslávie. Žijí především na sídlištích na periferiích města.

Doprava

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Göteborgu.
Zdejší tramvaj

V Göteborgu se nachází významný přístav, který je největší veSkandinávii. Několik pravidelnýchtrajektů spojuje město s Frederikshavnem,Kielem,KristiansandemNewcastlem. U města se nachází také dvě letiště.Göteborg Landvetter, 19 km východně od města, je druhým největším letištěm v zemi. Méně využíván jeGöteborg City Airport, nacházející se 14 km severozápadně od města, kam je možné cestovat vlaky. V Göteborgu má sídlo automobilkaVolvo. Dříve zde byly také loděnice – později se však lodní průmysl přesunul ze Švédska doČíny a na místech původních továren vznikly parky.

V roce1996 zavedlo město jako první ve Švédsku tzv.nízkoemisní zónu s cílem snížit znečištění ovzdušíprachemoxidy dusíku. Starší nákladní automobily sem smějí vjíždět, jen pokud jsou vybaveny certifikovaným prachovým filtrem. Díky tomu emise prachových částic z nákladní dopravy poklesly asi o 40 %.[2] Tento úspěšný experiment inspiroval později další města v řadě zemí Evropy.

Sport

[editovat |editovat zdroj]
Ceremonie během Gothia Cupu

Ve městě se nachází stadionUllevi, který se poprvé představil v roce 1958při fotbalovém mistrovství světa pořádaném ve Švédsku. Hrála se tu jedna ze skupin, čtvrtfinálové a semifinálové utkání a také souboj o bronzovou medaili. Nafotbalovém mistrovství Evropy v roce 1992 se tu opět konala utkání jedné ze skupin, semifinále a finálové utkání šampionátu.

StadionUllevi hostil také řadu atletických akcí: v roce1995mistrovství světa, v roce1999 mistrovství Evropy atletů do 23 let a roku2006 mistrovství Evropy v atletice. V roce 1977 se v Göteborgu proběhlo atletické mistrovství světa veteránů. Ve dnech 30.–31. 8. 1975 se tu uskutečnilo mezistátní atletické utkání Švédska s Československem.

Göteborg je domovem fotbalových klubůIFK Göteborg,Örgryte IS,GAIS aBK Häcken, hokejového klubuFrölunda HC a házenkářského klubuRedbergslids IK.

Dějištěm hokejových utkání je halaScandinavium. V této hale se třikrát (1974, 1984 a 2013) konalohalové mistrovství Evropy v atletice. Každý rok se zde pořádá mezinárodníflorbalový turnaj pro hráče od 11 do 19 let (Gothia Cup) a také největší házenkářský turnaj světaPartille cup. Ve městě se také dvakrát (1976 a 2008) pořádalomistrovství světa v krasobruslení. V hale Scandinavium se také konalojuniorské mistrovství světa v hokeji na přelomu roků 2023 a 2024. V této hale se v rámci tohoto turnaje hrála jedna základní skupina, dvě čtvrtfinálová utkání, obě semifinálová utkání, utkání o bronz a finálový zápas.

Významní rodáci

[editovat |editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Statistiska tätorter 2023, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort.Statistiska Centralbyrån [online]. 2024-11-01 [cit. 2025-08-18].Dostupné online. (švédsky) 
  2. Miroslav Šuta,Miroslav Patrik:Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica,Brno2010ISBN 978-80-87308-02-8)

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Slovníkové hesloGöteborg ve Wikislovníku
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuGöteborg na Wikimedia Commons
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Geografie |Švédsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Göteborg&oldid=25365780
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp