Malování fresek je technicky náročná práce. Nánosbarvy (rozmělněnéminerálnípigmenty smíchané svodou) se nanášejí do ještě vlhké omítky tak, aby se barvy vsákly do podkladu a usychaly společně s ním. To znamená, že malíř musí pracovat rychle, aby omítka nezaschla, neboť poté lze provádět pouze malé opravytemperou. Fresky se nehodí do vlhkého prostředí (například vřímskébazilice sv. Petra existuje pouze jediná freska).
Na základní hrubou omítku (arriccio –vápno spískem) se vlhkýmkřídovým prachem nanesly pomocné linky. Potéumělec provedl hnědočervenou barvou přípravnoukresbu, která se nazývalasinopie (podle barviva, které pocházelo zeSinope vČernomoří). V současnosti bylo možné díky novým technikám pro přemístění fresek některé sinopie odhalit. Poté byl výjev rozdělen na úseky, které bylo možné zpracovat zajedenden, tzv.giornata, jejichž rozloha záležela na povaze výjevu – šlo-li o detaily, byla giornata pochopitelně menší. Tyto denní úseky pak byly nahozeny druhou vrstvou jemné omítky (intonaco) pro každodenní zpracování.
.JPG)
