| Frederik III. Dánský | |
|---|---|
| král dánský a norský | |
 Frederik III. král dánský a norský | |
| Doba vlády | 1648–1670 |
| Tituly | vévoda šlesvicko-holštýnský a hrabě oldenbursko-delmenhorstský |
| Narození | 18. března1609 Haderslev |
| Úmrtí | 9. února1670 Kodaň |
| Pohřben | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Kristián IV. |
| Nástupce | Kristián V. |
| Manželka | Žofie Amálie Brunšvická |
| Potomci | Kristián V. Anna Žofie Frederika Amálie Dánská Vilemína Ernestina Frederik (1651–1652) Jiří Ulrika Eleonora Dorothea Juliana (1657–1658) (nemanželský) Ulrich Frederik Gyldenløve |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Kristián IV. Dánský |
| Matka | Anna Kateřina Braniborská |
| Příbuzní | Eleonora Kristýna z Ulfeldtu, Alžběta Žofie Dánská, Anna Kateřina Dánská, Alžběta Augusta Šlesvicko-Holštýnská,Hedevig Ulfeldt, Dorotea Alžběta Dánská,Sophie Elisabeth Pentz,Christiane Sehested, Valdemar Kristián Šlesvicko-Holštýnský, Ulrich Dánský, princ Kristián Dánský,Ulrik Christian Gyldenløve,Hans Ulrik Gyldenløve a Bedřich Oldenburský (sourozenci) Vilém, vévoda z Gloucesteru[1],first stillborn daughter of Anne of Great Britain[2],Mary Anne of Great Britain[2],Anne Sophia Oldenburg[2],first miscarried child of Anne of Great Britain[2],first stillborn son of Anne of Great Britain[2],second miscarried child of Anne of Great Britain[2],Mary Oldenburg[2],George Oldenburg[2],second stillborn daughter of Anne of Great Britain[2],third stillborn daughter of Anne of Great Britain[2],third miscarried child of Anne of Great Britain[2],second stillborn son and fourth miscarried child of Anne, Queen of Great Britain[2],third miscarried child of Anne of Great Britain[2],fifth and sixth miscarried children of Anne of Great Britain[2],third stillborn son of Anne of Great Britain[2] afourth stillborn son of Anne of Great Britain[2] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Frederik III. (18. března1609,Haderslev –9. února1670,Kodaň) byldánský anorský král v letech1648–1670.
Frederik III. zavedl vDánsku aNorskuabsolutismus, který trval v Norsku přes 150 let a v Dánsku přes 200 let.
Frederik III. byl třetí syn dánského králeKristiána IV. a jeho první manželkyAnny Kateřiny Braniborské.Protestant Frederik získal v průběhutřicetileté války následujícítituly:
Těchto titulů, jež byly spojeny se současným držením nejvyšších statků, pozbyl v roce1648, kdyžBrémy aVerden přešly v důsledkuvestfálského míru v drženíšvédské koruny.
Již v brémském období byl blízkým Frederikovým důvěrníkemChristoffer von Gabel, jenž se staral o jeho finanční záležitosti do konce Frederikova života. Ten později učinil z Gabela nejmocnějšího muže u dvora.
Po smrti svého staršího bratra,korunního princeKristiána (1647) a po smrti svého otce28. února 1648 se stal Frederik králem. V tomtéž roce založilDánskou královskou knihovnu, nynějšíNárodní knihovnu země.
V roce1657 vyhlásil Frederik válku Švédsku. Vhodná příležitost se naskytla, když se domníval, že je švédský králKarel X. Gustav zaměstnán válkou vPolsku. Ten však vtáhl do Dánska a ohrožovalKodaň. Proto přistoupil Frederik28. února1658 naRoskildský mír, v jehož důsledku musel odstoupit ŠvédskuSkåne,Halland,Blekinge aBohusland, ostrovyBornholm aHven a výběžekTrondheimu a uznat suverenitu vévody vonSchleswick-Holstein-Gottorf.
V srpnu 1658 zaútočili Švédové na Kodaň znovu. Frederik povolalHanse von Schack, zkušeného vojáka a velitele pevnosti k vrchnímu velení a mohl ve spojení s holandskou flotilou a s pomocí braniborského kurfiřta Fridricha Viléma útok odrazit (14. listopadu1659 uNyborgu) a zachránit tak suverenitu Dánska. Po smrti švédského krále byla ve smlouvě z Kodaně ze dne 5. června1660 ve značném rozsahu ustanovení Roskildského míru potvrzena, avšak Trondheim a Bornholm připadly zpět Dánsku.
Frederik nato svolalŘíšský sněm, aby se s ním poradil o konzolidaci financí, armády, námořnictva a obchodu.Duchovenstvo aměšťanstvo považovali za cestu k tomu oslabeníšlechty a posílení královské moci, pročež bylo Dánsko4. října roku1660 prohlášeno dědičnou monarchií v mužské a ženské linii a král prohlášen plným suverénem.10. ledna roku1661 mu byly odevzdány patřičné dokumenty a14. listopadu roku1665 podepsal královský zákon (Lex Regia), podle nějž v Dánsku a Norsku byla ustanovenaabsolutní monarchie aŘíšská rada iŘíšský sněm byly zrušeny; tyto novoty však byly plně zavedeny až přikorunovaci Frederikova nástupce (Kristiána V.) v roce1709.
1. října roku1643 se Frederik vGlücksburgu oženil sŽofií Amálií Brunšvickou (1628–1685), dceroubrunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželkyAnny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659). Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.
Z manželství vzešlo osm potomků, z nichž dva však zemřeli v útlém věku:
Kromě toho byl Frederik otcem nemanželského synaUlricha Frederika, hraběte von Güldenlöw-Laurvig (20. července 1638 – 17. dubna 1704)
Obrázky, zvuky či videa k tématuFrederik III. Dánský na Wikimedia Commons| Předchůdce: Kristián IV. Dánský |  | Dánský král 1648–1670 | | Nástupce: Kristián V. Dánský |
| Předchůdce: Kristián IV. Dánský |  | Norský král 1648–1670 | | Nástupce: Kristián V. Dánský |
| Předchůdce: Kristián IV. Dánský Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský |  | Vévoda Šlesvicko-holštýnský 1648–1670 s bratrancemFrederikem III. Gottorpským, do r. 1659 sKristiánem Albrechtem Gottorpským, od r. 1659 | | Nástupce: Kristián V. Dánský Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský |
| Předchůdce: Antonín Günther Oldenburský | %2c_comte_d%2527Oldenbourg_et_de_Delmenhorst.svg) | Oldenbursko-delmenhorstský hrabě Frederik I. 1667–1670 | | Nástupce: Kristián V. Dánský |
Autoritní data |
|
|---|
