| František Truhlář | |
|---|---|
_A.jpg) | |
| Narození | 19. listopadu1917 Lomnice nad PopelkouRakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. prosince1946 (ve věku 29 let) Lomnice nad PopelkouČeskoslovensko  Československo |
| Příčina úmrtí | letecká havárie |
| Místo pohřbení | Lomnice nad Popelkou |
| Národnost | Češi |
| Alma mater | Učitelský ústav v Jičíně |
| Znám jako | LetecRoyal Air Force |
| Titul | Medaile Za chrabrost Československý válečný kříž 1939 Defence Medal (Spojené království) Čs. medaile Za zásluhy |
| Ocenění | Československá medaile za zásluhy (1944) Československý válečný kříž 1939 (1944) Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (1944) Evropská hvězda leteckých posádek Hvězda 1939–1945 … více naWikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
.jpg)
František Truhlář (19. listopadu1917,Lomnice nad Popelkou,Rakousko-Uhersko –3. prosince1946, Lomnice nad Popelkou,Československo[1]) byl letec311. bombardovací perutě a312. stíhací perutě britskéRAF, členGuinea Pig Clubu.
Narodil se v rodině dělníka Josefa Truhláře a dámské krejčové Marie, jako jeden ze čtyř dětí, v Lomnici nad Popelkou. Zde navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, vJičíně v roce 1932 navštěvoval učitelský ústav, který ukončil roku 1936 maturitní zkouškou. Poté odešel k odvodům a 1. října 1936 nastoupil doŠkoly pro důstojníky pěchoty v záloze. Následující rok přešel naVojenskou akademii v Hranicích. Roku 1938 získal hodnostporučíka a přešel doHradce Králové k náhradní letce 1. leteckého pluku. Ještě na podzim byl zařazen do kurzu pro pozorovatele letectva u Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po obsazení Československa Německem se vrátil do rodného města.
V roce 1940 František Truhlář opustilProtektorát Čechy a Morava a přesSlovensko,Maďarsko,Jugoslávii,Řecko,Turecko,Sýrii aLibanon se dostal doFrancie. Po kapitulaci Francie se dostal na palubě letounuArmstrong Whitworth Ensign doAnglie. K 2. srpnu 1940 byl zařazen do nově vznikající311. československé bombardovací perutě RAF, pro nedostatekstřelců absolvoval střelecký výcvik a byl zařazen do posádky S/LdrJana Veselého.
První bojový let posádka absolvovala 8. října1940, o 8 dní později, při jejich třetím bojovém letu však stroj při návratu havaroval poté, co se v mlze srazil sbalónovou baráží.[2] Při havárii letounu zahynuli všichni členové posádky, kromě Františka Truhláře, který utrpěl těžké popáleniny. Po nehodě se dostal do péče plastického chirurgaArchibalda H. McIndoea, který Truhláře několikrát operoval. V nemocnici v East Grinsteadu se stal i členem Guinea Pig Clubu, tvořeného těžce popálenými spojeneckými letci a jejich lékaři. V East Grinsteadu se setkal s jiným těžce popáleným čs. letcemJosefem Koukalem.[3]
Po více než roce se vrátil k 311. peruti, odkud však na vlastní žádost odešel do stíhacího výcviku, po kterém byl 1. září1943 přiřazen k312. československé stíhací peruti. 11. června1944 při návratu z šedesátého operačního letu jeho letounu vysadil motor pro nedostatek paliva.[4] Nouzové přistání opět přežil a také utrpěl nové popáleniny. Opět podstoupil několik operací vedených Archibaldem H. McIndoem. V nemocnici prožil konecdruhé světové války.
Do vlasti se F. Truhlář vrátil 1. prosince1945 jakomajor. V roce1946 se musel vrátit do Anglie, kde absolvoval ještě jednu operaci. Po návratu do Československa nastoupil jako zástupce velitele Leteckého pluku 12 v Praze - Kbelích. V Československu se také několikrát setkal s bezohledným chováním lidí, kteří měli na Truhlářovu znetvořenou tvář nešetrné narážky. To kontrastovalo s úctou, kterou popáleným letcům všeobecně vyjadřovali Britové.[5]
3. prosince1946 při letu Praha-Brno odbočil Truhlář z kurzu a letěl nad rodnou Lomnici. Při průletu nad obcí však zavadil křídlem o střechu jednoho z domů a zřítil se.[6] S ohledem na rozhovory s jeho kamarády se uvažovalo i sebevraždě, ale podle výpovědí svědků šlo spíše o leteckou nekázeň při předváděnívýkrutu domácímu obecenstvu.[7]
9. května1971 byl v Lomnici nad Popelkou odhalen jeho památník.[8] 1. června1991 byl v rámci rehabilitace letců sloužících v Anglii povýšen in memoriam do hodnostiplukovníka. V roce 2008 natočilOndřej Krejcar o Františku Truhlářovi dokument s názvemNepřítelem osudu.
V roce 2011 byl pomník znovuodhalen v rekonstruované podobě. Původní křídlo z MiGu 15, na němž F. Truhlář nikdy nelétal, bylo nahrazeno maketou křídla strojeSpitfire, s nímž pilot havaroval.[9]
|_Bar.png)
Československý válečný kříž 1939 (udělen 2x)
|_BAR.svg)
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (udělena 2x)
Československá medaile za zásluhy I. stupně_BAR.svg)
Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB
The 1939-45 Star
The Air crew Europe Star
The Defence Medal
The War Medal[10]Obrázky, zvuky či videa k tématuFrantišek Truhlář na Wikimedia Commons