| Prof.Dr. František Koláček | |
|---|---|
.jpg) František Koláček | |
| Narození | 9. října1851 Slavkov u Brna Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. prosince1913 (ve věku 62 let) Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | fyzik, pedagog,vysokoškolský učitel amatematik |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | fyzika, matematika |
| Významná díla | Hydrodynamika (1899);Elektřina a magnetismus: výklady theoretické (1904);Theoretické úvahy o komplikovaných kmitech elektrických, zejména o pokusech Geitlerových (1896) |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
František Koláček (9. října1851Slavkov u Brna[1] –8. prosinec1913Královské Vinohrady[2][3]) byl český matematik, fyzik, profesor na pražské univerzitě a technice v Brně.
Narodil se jako jediné dítě Kláře (roz. Karlická) a radnímu města Slavkova Janu Koláčkovi (v letech 1851-1861 starosta města, který zavedl českou řeč v městském úřadě). V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval napražské univerzitě. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě veVídni, na které získal aprobaci učitele matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia v jazyce českém i německém. Doktorát z filozofie získal v roce 1877 na pražské univerzitě. Po ročním suplování na německém gymnáziu vBrně, se stal profesorem naSlovanském gymnáziu. V roce 1882 habilitoval naněmecké technice v Brně. Docentury se vzdal po dvou letech. Během svého působení v Brně byl několikrát navrhován na místo řádným profesorem matematické fyziky na české univerzitě v Praze. Řádným profesorem byl jmenován až po smrti prof.Augusta Seydlera v roce 1891. V roce 1900 se vrátil do Brna jako profesor experimentální fyziky načeskou techniku, na které se snažil vybudovat co nejlepší vědecké prostředí.[4] Po dvou letech byl znovu jmenován do Prahy, kde nakonec zůstal. V Brně jej vystřídal Vladimír Novák.[5]
Zemřel na srdeční mrtvici.[6]
S manželkou Aloisií měl dceru Hermínu asyna Františka, který se v roce 1918 stal profesorem geografie naMasarykově univerzitě v Brně.
Zabýval seoptikou,termodynamikou,akustikou,hydrodynamikou a teoriíelektromagnetického vlnění. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teoriiLummerově planparalelní desce, ale i v práci omagnetostrikci a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním.[7]
Jeho žákFrantišek Záviška, shrnul jeho vědeckou práci takto:
| „ | Fr. Koláček také první upozornil na důležitý a nyní všeobecně uznávaný důsledek elektromagnetické teorie světla, že totiž starý spor mezi teoriíFresnelovou a Neumannovou o to, je-li kmitová rovina vektoru světelného k rovině polarizační kolmá nebo s ní paralelní, ze stanoviska teorie elektromagnetické nemá smysl, poněvadž ta má vektory dva, elektrickou sílu, resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a magnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sámG. L. Hertz. | “ |
| — František Záviška | ||
Obrázky, zvuky či videa k tématuFrantišek Koláček na Wikimedia CommonsAutorFrantišek Koláček ve Wikizdrojích