| František Ježek | |
|---|---|
 | |
| PoslanecNárodního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1939 | |
| Čs. ministr bez portfeje | |
| Ve funkci: 1938 – 1938 | |
| Čs. ministr zdravotnictví | |
| Ve funkci: 1938 – 1938 | |
| Předchůdce | Ivan Dérer |
| Nástupce | Stanislav Mentl |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Čs. nár. demokracie Národní sjednocení SNJ |
| Narození | 6. září1890 Chrudim Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. listopadu1969 (ve věku 79 let) Chrudim Československo  Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov U Kříže |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | spisovatel,novinář,politik,redaktor a publicista |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
František Ježek (6. září1890Chrudim[1][2] –29. listopadu1969 tamtéž[3]) bylčeskoslovenský meziválečný politik, ministr československých vlád a poslanec zaČeskoslovenskou národní demokracii aNárodní sjednocení.
Vparlamentních volbách v roce 1925 aparlamentních volbách v roce 1929 byl zvolen do Národního shromáždění za národní demokraty. Vparlamentních volbách v roce 1935 úspěšně kandidoval na Národní sjednocení, do kterého národní demokracie vplynula. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku1939,[4] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavenéStrany národní jednoty.[5]
Ve 20. letech 20. století patřil k předním politikům národních demokratů. Ve straně po parlamentních volbách roku1925 působil v skupině okolo listuDemokratický střed, která byla kritická k tehdejšímu vedení. Okolo roku1930 Ježek vystupoval proti stranické skupině okoloFrantiška Hodáče, kterou obviňoval z přílišné orientace na zájmy průmyslníků a velkopodnikatelů a zanedbávání zájmů zaměstnanců a středních vrstev. Pak se plně angažoval v debatách okolo vzniku a směřování formace Národní sjednocení. V roce1937 patřil k odpůrcům rostoucího vlivuJiřího Stříbrného a jeho příznivců. Po smrtiKarla Kramáře si strana nezvolila předsedu, ale Ježek se stal jedním z místopředsedů. V březnu1938 se Ježek stal ministrem a tím ukončil několikaletý pobyt národních demokratů (respektive Národního sjednocení) v opozici. V září 1938 hlasoval Ježek stejně jako lidovciJan Šrámek aJan Dostálek proti přijetí anglo-francouzského ultimáta, které tlačilo na Československou republiku, aby přijala požadavky nacistického Německa.[6] Vetřetí vládě Milana Hodži, v roce 1938, zastával nejprve postministra bez portfeje, v květnu se stalministrem zdravotnictví.
Profesí byl vrchním radouČeskoslovenských státních drah a novinářem. Podle údajů z roku1935 bydlel vPraze.[7] Pohřben byl v Chrudimi nahřbitově U Kříže.[8]
| Třetí vláda Milana Hodži | ||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ministerský předseda | Milan Hodža(jmenován 18. prosince 1935,RSZML) | |||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 18. prosince 1935 | Rudolf Bechyně(železnice,ČSDSD) •Ludwig Czech¹(zdravotnictví a tělesná výchova,DSAP) •Josef Černý(vnitro,RSZML) •Ivan Dérer(spravedlnost,ČSDSD) •Jan Dostálek(veřejné práce,ČSL) •Emil Franke(školství a národní osvěta,správce financí,ČSNS) •Kamil Krofta(zahraničí, nestraník) •František Machník(národní obrana,RSZML) •Josef Václav Najman(průmysl, obchod a živnosti,ČŽOSS) •Jaromír Nečas(sociální péče,ČSDSD) •Franz Spina¹(bez portfeje,BdL) •Jan Šrámek(unifikace,ČSL) •Alois Tučný(pošty a telegrafy,ČSNS) •Josef Zadina(zemědělství,RSZML) •Erwin Zajiček¹(bez portfeje,DCVP) | |||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||
| Ministři zdravotnictví Československa | |
|---|---|
| Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) | |
| Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) | |
| Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) | |
| Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) | |
| V rámci československé federace (1969–1992) | |
