| Franklin Delano Roosevelt |
|---|
 Franklin D. Roosevelt v roce 1944 |
|
| 32. prezident Spojených států amerických |
|---|
Ve funkci:
4. března1933 – 12. dubna1945 |
| Viceprezident | John Nance Garner (1933–1941)
Henry A. Wallace (1941–1945)
Harry S. Truman (leden–duben 1945) |
|---|
| Předchůdce | Herbert Hoover |
|---|
| Nástupce | Harry S. Truman |
|---|
|
|
| 44. guvernér státu New York |
|---|
Ve funkci:
1. ledna1929 – 31. prosince1932 |
| Náměstek | Herbert H. Lehman |
|---|
| Předchůdce | Al Smith |
|---|
| Nástupce | Herbert H. Lehman |
|---|
|
|
| Stranická příslušnost |
|---|
| Členství | Demokrat |
|---|
|
|
| Rodné jméno | Franklin Delano Roosevelt |
|---|
| Narození | 30. ledna1882
Hyde Park, New York, USA |
|---|
| Úmrtí | 12. dubna1945 (ve věku 63 let)
Warm Springs, Georgie, USA |
|---|
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
|---|
| Místo pohřbení | Franklin Delano and Anna Eleanor Roosevelt tomb |
|---|
| Národnost | Bílí Američané |
|---|
| Choť | Eleanor Roosevelt |
|---|
| Rodiče | James Roosevelt aSara Rooseveltová |
|---|
| Děti | Elliott Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt junior
John Aspinwall Roosevelt
Anna Rooseveltová Halstedová
James Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt |
|---|
| Příbuzní | James Roosevelt Roosevelt (bratr)
Theodore Roosevelt (fifth cousin)
Chandler Roosevelt Lindsley,William Donner Roosevelt,Elliott Roosevelt, Jr.,David Roosevelt aLivingston Roosevelt (vnoučata) |
|---|
| Sídlo | New York |
|---|
| Alma mater | Groton School (do 1900)
Columbia Law School (1904–1907)
Harvardova kolej |
|---|
| Profese | advokát,politik,státník,golfista,scenárista a filatelista |
|---|
| Náboženství | Episkopální církev Spojených států amerických |
|---|
| Ocenění | Osobnost roku časopisu Time (1932)
Osobnost roku časopisu Time (1934)
Osobnost roku časopisu Time (1941)
Albertova medaile (1941)
American Philatelic Society Hall of Fame (1945)
… více naWikidatech |
|---|
| Podpis |  |
|---|
| Commons | Franklin Delano Roosevelt |
|---|
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Franklin Delano Roosevelt [roʊzəvɛltIPA] (30. ledna1882 –12. dubna1945) bylamerickýpolitik astátník, 32. prezident USA v letech1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů (12 let a 1 měsíc) a je jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Pocházel z významnéamerickédynastienizozemského původu, 26. prezidentTheodore Roosevelt byl jeho vzdálenýbratranec. Je obecně hodnocen jako jeden z nejlepších amerických prezidentů v historii a patří mezi nejvýznamnější světové státníky 20. století.
Roosevelt roku 1904 absolvovalHarvard, poté vystudoval právo naKolumbijské univerzitě (1908). Roku 1910 se stal senátorem ve státěNew York. Roku 1912 se stal náměstkem na ministerstvu námořnictva, kde působil do roku 1920, kdy neúspěšně kandidoval na funkci viceprezidenta. V této funkci se podílel na přípravě kontroverzní nové ústavy Haiti (běhemamerické okupace Haiti), která garantovala americké právo na vlastnění pozemků na Haiti.
Ve svých třiadvaceti letech (1905) se oženil se svou sestřenicíEleonorou, která mu byla po celý život velkou oporou. Měli spolu 6 dětí, z toho 1 syn zemřel brzy po narození.
V roce 1921 Roosevelt onemocněldětskou obrnou, která na něm zanechala trvalé následky (částečné ochrnutí). Od té doby někdy používal invalidní vozík.
V roce 1928 se stal guvernérem státuNew York, zde zahájil své úspěšné tažení proti korupci.
Roku 1932 se stal demokratickým kandidátem na prezidenta, v této době vyhlásil plánNew Deal („Nový úděl“ či "nová dohoda") na řešení následkůVelké hospodářské krize.
Dne 15. února 1933, když byl již zvolen a připravoval se na převzetí úřadu, na něj při návštěvěMiami spáchal anarchistaGiuseppe Zangara atentát. Roosevelt vyvázl bez zranění, ale na následky střelby zemřel chicagský starostaAntonín Čermák.[1]
Po složení přísahy amerického prezidenta dne 4. března 1933 pronesl historický rozhlasový projev, v němž požádal Američany o důvěru. Tento jeho projev byl mimořádně zdařilý a silný, předznamenal tak začátek obratu z krize. Roosevelt pronášel podobné projevy pravidelně i později, vžil se pro ně název „rozhovory od krbu“.
V roce 1934 se jeho administrativa na okamžik ocitla v ohrožení, když skupina bohatých průmyslníků naplánovala vojenský převrat (tzv.Business Plot) s cílem svrhnout Rooseveltovu vládu.[2] Pro uskutečnění hledali konspirátoři důvěru u generálmajoraSmedleyho Butlera – ten ji však neopětoval a o plánech na převrat svědčil předKongresem Spojených států.[3]
Na přelomu let 1936 a 1937, kdy vypukla veFlintu ve státěMichigan stávka dělníků z automobilek a viceprezidentJ. N. Garner po několika potyčkách dělníků s policií připravoval intervenci, Roosevelt tuto intervenci zamítl a postavil se na stranu dělníků. Stávka přesáhla lokální význam, přivedla ve velkém dělníky tohoto průmyslu do odborů, v konečném výsledku zlepšila jejich životní úroveň a přihrála Rooseveltovi další politické body.
Po začátkudruhé světové války začal Roosevelt podporovat západní spojence, předevšímVelkou Británii aFrancii, v jejich boji proti nacistickému Německu. USA např. vyměnily s Velkou Británií 50,5 zastaralých torpédoborců z první světové války za základny na ostrovech v Karibiku. Prosadil takézákon o půjčce a pronájmu. Spojenectví s Británií stvrdil v srpnu 1941Atlantickou chartou, společným prohlášením s britským premiéremChurchillem.
Teprve ponapadení USA Japonskem v Pearl Harboru v prosinci 1941 začal vést aktivně válku proti zemímOsy (Německo, Itálie a Japonsko), a to na dvou frontách –v Tichomoří a v Evropě.
Zúčastnil se hlavních spojeneckých konferencí tzv.Velké trojky (W. S. Churchill,J. V. Stalin a F. D. Roosevelt) vTeheránu a naJaltě. V Teheránu (konec roku 1943) se se Stalinem vůbec poprvé osobně setkal. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích západních spojenců s komunistickým (stalinistickým)Sovětským svazem. Roosevelt považoval Stalina za důvěryhodného partnera a zakládal si (zřejmě poněkud naivně) na přátelství s ním, což do jisté míry kalilo jeho vztah s Churchillem (kterého Roosevelt vnímal obezřetně jako exponenta britského imperialismu).
Během jeho poslední volební kampaně v roce 1944 byl již jeho zdravotní stav velmi špatný. Celkové fyzické vyčerpání doprovázely také psychické potíže v podobě depresí a projevy aterosklerózy. Roosevelt přesto dle očekávání ve volbách zvítězil, poraziv republikánského kandidátaT. E. Deweyho, a 20. ledna 1945 byl počtvrté slavnostně uveden do úřadu. Tehdy však již jen s obtížemi vnímal své okolí, projevoval se u něj nápadný třes rukou a často byl duchem zcela nepřítomen.
V tomto katastrofálním zdravotním stavu odcestoval najaltskou konferenci. Na jejím výsledku, velmi příznivém proSovětský svaz, se nepochybně podepsala i neschopnost amerického prezidenta vzdorovat Stalinovým požadavkům. Roosevelt tak byl po návratu do USA napadán tiskem i veřejností za to, že jím vedené západní mocnosti Sovětskému svazu v jednáních tolik ustupovaly.
Krátce po svém posledním výročním projevu národu z 11. ledna 1944, který kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu četl pro rozhlas, předložil návrh nazývaný jakoDruhá listina práv (Second Bill of Rights). Tato listina je též známa pod názvem „listina hospodářských práv“.
Návrh nad stávající základní práva zaručoval právo každého Američana na:
- právo na zdravotní péči,
- právo na vzdělání,
- právo na práci za mzdu umožňující nákup základních potřeb, důstojné bydlení a odpočinek,
dále sociálním systémem, který by poskytovala ochranu před ožebračením způsobeným stářím, nemocí, nehodou nebo nezaměstnaností, tedy:
- právo na domov, zdravotní péči, ekonomickou ochranu (penzi) během nemoci, úrazu a nezaměstnanosti,
- právo na užívání starobního důchodu.
Roosevelt netrval na zanesení těchto práv do Ústavy, ale na její postupné politické implementaci.
Ke Druhé listině práv později, v roce 1979, referoval též český profesorKarel Vašák jako ke „druhé zetří generací lidských práv“.
Rooseveltův projev byl zaznamenán na film, ale mělo se za to, že se ztratil. Byl nalezen až v roce 2008 dokumentaristouMichaelem Moorem a použit v jeho filmuO kapitalismu s láskou.
Roosevelt zemřel dva měsíce po návratu zjaltské konference 12. dubna 1945 namozkovou mrtvici, právě když malířka kreslila jeho portrét. Skonal tak ve vrcholném okamžiku války, kdy se zhroucení hitlerovského Německa očekávalo každou chvíli (nastalo za necelý měsíc). Prezidentský úřad převzal dosavadní viceprezidentHarry S. Truman.Kapitulace Japonska (a tedy úplný konec války) nastala až v srpnu.
Po Rooseveltově smrti bylo stanoveno, že nikdo nemůže být zvolen americkým prezidentem více než dvakrát.
O setkání Franklina Delano Roosevelta s anglickým králemJiřím VI. natočil v roce 2012 britský režisérRoger Michell filmKrálovský víkend.
- ROOSEVELT, Franklin Delano.Za lepší svět. Překlad František Noska. [s.l.]: Družstevní práce, 1947. 499 s.
- LUDWIG, Emil.Roosevelt. Překlad Eduard Petiška. [s.l.]: Komanditní nakladatelská společnost Pašek a spol., 1947. 312 s.
- ROOSEVELT, Elliot.Jak on to viděl (As he saw it). Překlad Zdeněk Hofman. [s.l.]: Svoboda, 1948. 204 s.
- MACKENZIE, Compton.Franklin Delano Roosevelt. Překlad Karel Dlabač. [s.l.]: Sfinx – Bohumil Janda, 1948. 230 s.
- BUDÍN, Stanislav.F. D. Roosevelt. [s.l.]: Orbis, 1965. 208 s.
- KERSAUDY, François.De Gaulle a Roosevelt: souboj na nejvyšší úrovni (De Gaulle et Roosevelt: Le duel au sommet). Překlad Marie Goldmannová. Praha: Themis, 2006. 472 s.ISBN 80-7312-049-6.
- BERCUSON, David J.; HERWIG, Holger Heinrich.Vánoce ve Washingtonu: tajná schůzka mezi Rooseveltem a Churchillem, která změnila svět (One Christmas in Washington: The Secret Meeting Between Roosevelt and Churchill that Changed the World). Překlad Radim Klekner. Praha: BB art, 2007. 381 s.ISBN 978-80-7341-998-1.
- BROŽ, Ivan.Roosevelt: čtyřikrát prezidentem USA. Praha: Epocha, 2010. 144 s.ISBN 978-80-7425-034-7.
- BUTLER, Susan.Stalin & Roosevelt: portrét partnerství (Roosevelt and Stalin: Portrait of a Partnership). Překlad Jan Sládek. Brno: Jota, 2016. 680 s.ISBN 978-80-7462-868-9.
- WANNER, Jan. Rooseveltův pohled na svět a spojenecká koalice.Historický obzor, 1995, 6 (5/6), s. 98–103.
Obrázky, zvuky či videa k tématuFranklin Delano Roosevelt na Wikimedia Commons
OsobaFranklin Delano Roosevelt ve Wikicitátech- Životopis na stránkáchBílého domu
- HERTL, David. Franklin Delano Roosevelt: Miliony osvobodil, miliony nechal zotročit.Český rozhlas Plus – Portréty [online]. Český rozhlas, 2016-11-10 [cit. 2022-05-10].Dostupné online. Záznam rozhlasového pořadu
- ŠAJTAR, Jaroslav. Franklin Delano Roosevelt: Život, dílo a smrt prezidenta USA i čelného představitele Velké trojky.Reflex.cz [online]. 2020-04-12 [cit. 2022-05-10].Dostupné online.
