Území Francouzské republiky se v současné době dělí na 101 departementů, z nichž 5 jsou departementy zámořské (Département d'outre-mer, DOM). Průměrný departement má rozlohu téměř 6 000 km2 a něco přes půl milionu obyvatel. Rozlohou se tedy blíží českémukraji, má však o něco méně obyvatel. Je v průměru téměř třikrát větší než tradiční britská hrabství (county), i v tomto srovnání má také obyvatel o něco méně. Departementy se dále dělí na administrativní arrondisementy (arrondissement), ty dále na kantony (canton) a nakonec na samosprávné obce (commune). Departement je jednotkou státní správy i občanské samosprávy.
Departement jakosprávní jednotka veřejného práva se nazývá taképrefektura. Je řízena prefektem (francouzskypréfet du département), jmenovaným přímo prezidentem, a člení se na podprefektury (sous-préfecture) vedené podprefekty (sous-préfet). Na departementy se Francie dělí odroku VIIIFrancouzské revoluce (1799–1800). Na základě těchto departementů je spravována řada státních institucí, mimo jiné Rada departmentu pro výbavu (Direction départementale de l'équipement, DDE) či Rada departementu pro záležitosti zdravotní a sociální (Direction départementale des affaires sanitaires et sociales, DDASS).
Departement je též samosprávné čilidecentralizované místní společenství, řízené generální radou (krajskou radou, fr.conseil général), která se volí všeobecným hlasováním tak, aby se každé tři roky obměnila polovina zastupitelů. Volební mandát zastupitele je tedy 6 let. V čele generální rady stojí její prezident.
Návrh na rozdělení země na departementy předložil králiLudvíku XIV. už roku1665Marc-René d'Argenson. Mělo sloužit lepšímu rozložení daňových břemen i státní správy silnic a mostů. Departementy zavedl francouzský parlament4. března1790 hlavně proto, aby se oslabila lokální solidarita v rámci historických a feudálních regionů a naopak posílila loajalita k centrální vládě a státu. Departement byl vymezen tak, aby každý občan mohl za dva dny dojet na koni do centra a vrátit se domů. Departementy byly nově pojmenovány, hlavně podle řek a hor, aby se zastřely historické souvislosti. Byly seřazeny podle abecedy, očíslovány od 1 (Ain) do 83 (Yonne) a tato čísla se od té doby hojně používají k poštovním a administrativním účelům a dodnes jsou i na číslech aut.
Roku1950 byly zřízeny větší administrativní jednotky,regiony, kterých je v současné době 18. Jejich význam patrně poroste a Francie dokonce uvažuje o zrušení departementů.
Zpočátku (1790) byly departementy označovány čísly (01 až 83) jen pro poštovní účely. Na každou zásilku byla umísťována pečeť s číslem výchozího departementu. Tento poštovní systém fungoval několik let, později byl ale zrušen. Ve dvacátém století byl přidáním 5 dalších departementů (Alpes-Maritimes,Loire,Savojsko,Horní Savojsko aTarn-et-Garonne) vytvořen nový seznam, v němž byly roku1922 departementy seřazeny podle abecedy a kvůli změnám po první světové válce byl jejich počet modifikován na 89, přičemž číslo 1 měl departementAin a 89Yonne. Ve stejném roce byl z území kolemBelfortu vytvořen departementTerritoire de Belfort s číslem 90.
V roce 1976 bylaKorsika (departementLa Corse, číslo 20) rozdělena na dva departementy,Corse-du-Sud (2A) aHaute-Corse (2B). Zámořským departementům byla přidělena čísla 971 až 974, přičemž číslo 96 bylo vynecháno.
Monako, přestože se jedná o nezávislý stát, používá pro poštovní směrovací kódy na svém území jako začáteční číslo 98 přidělené francouzskou poštou.Andorra jako další nezávislý stát ležící na hranicích s Francií je ale odmítla.
