| 15 sezóna mistrovství světa vozůFormule 1 (1964) | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Počet závodů | 10 |
| Počet pilotů | 22 |
| Pohár jezdců | |
| První | (Ferrari) |
| Druhý | (BRM) |
| Třetí | (Lotus-Climax) |
| Pohár konstruktérů | |
| První | |
| Formule 1 | |
◄ 1963 1965► | |
XV.Mistrovství světa jezdců a 7. ročníkpoháru konstruktérů zahájila10. květnaGrand Prix Monaka a po 10 závodech25. října přiGrand Prix Mexika byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1964 se stalJohn Surtees a v Poháru konstruktérů zvítězil týmScuderia Ferrari.
Mistrovství světa jezdců, které bylo tvrdě bojováno mezi Jimem Clarkem, Johnem Surteesem a Grahamem Hillem, bylo rozhodnuto při Velké ceně Mexika, když byl Hill zdržen po srážce s vozem Ferrari Lorenzo Bandiniho. Clark byl nucen zastavit v posledním kole kvůli úniku oleje a Ferrari signalizovalo Bandinimu, aby nechal projít Surteese na druhé místo, což mu zajistilo titul o jediný bod před Hillem. Vůz Ferrari 158 oficiálně nasazený americkým soukromým týmem NART zajistil vítězství v mistrovství se Surteesem, zatímco tovární tým odjel poslední dvě závody (Grand Prix Spojených států a Grand Prix Mexika) s auty v bílo-modré barvě – národními barvami Spojených států. Toto bylo provedeno jako protest proti sporům mezi Ferrari a italským motorsportovým orgánem ACI ohledně homologace nového vozu Ferrari Le Mans se středovým motorem. Ferrari vyhrálo Pohár konstruktérů. Honda vstoupila do Grand Prix závodů nenápadně s americkým jezdcem Ronniem Bucknumem a Maurice Trintignant ukončil svou kariéru ve věku 46 let po jedné z nejdelších kariér v mistrovství světa. Byl posledním aktivním jezdcem, který soutěžil v první sezóně Mistrovství světa v roce 1950.
Jim Clark (Lotus) navázal na úspěchy z minulé sezóny a do Velké ceny Monaka se kvalifikoval na pole position o 0,1 sekundy před Jackem Brabhamem (Brabham) . V závodě Jim Clark vedl 36 kol, ve 37. kole ho ve vedení vystřídal Dan Gurney (Brabham) a v 53. kole se do čela závodu propracoval Graham Hill (BRM) a závedl vedl až do konce. Celých 100 kol závodu odjel pouze Hill, druhý Richie Ginther (BRM) dojel se ztrátou jednoho kola a třetí příčku se ztrátou 3 kol postavil Peter Arundell (Lotus). Jim Clark skončil čtrvrtý, když mu 4 kola před cílem vypověděl motor.
Druhé pole position v kariéře získal na okruhu Zandvoort Dan Gurney, když zajel čas o 0,1 sekundy rychlejší než Jim Clark. Clark však Gurneyho přejel hned na startu a vedl až do konce. Američan odstoupil ve 26. kole po problémech s řízením. Clarka na pódiu doplnil John Surtees (Ferrari) a Peter Arundell. Clark tak dorovnal Hilla v šampionátu jezdců.
V druhém závodě po sobě se na pole position umístil Dan Gurney o 1,8 sekundy před Grahamem Hillem. Bylo to Gurneyho poslední pole position. Gureny byl v závodě blízko svého dalšího vítězství, ale 1 kolo před cílem mu došlo ve voze palivo a musel odstoupit. V posledním kole se do vedení dostal Jim Clark a dojel si pro zlatou meddaili. Za ním dokončil Bruce McLaren (Cooper) a Jack Brabham. Graham Hill odstoupil, stejně jako Gurney, 1 kolo před cílem, když se mu poškodilo palivové čerpadlo.
Remešský okruh nahradil, tentokráte již permanentní závodní trať, Rouen-Les-Essarts. O 0,5 sekundy byl v kvalifikaci nejrychlejší Jim Clark před Danem Gurneym. Clark ale nedokázal navázat na sobotní výkon, neboť mu ve 31. kole odešel motor a vedení v závodě převzal Gurney. Američan dokázal první místo udržet až do cíle o 24 sekundy před Grahamem Hillem a Jackem Brabhamem.
Jim Clark a Graham Hill se ve svém domácím závodě na Brands Hatch utkali v boji o pole position. Lépe z toho vyšel o 0,2 sekundy Jim Clark, ktérý taktéž v závodě vedl každé kolo, zvítězil a k tomu získal i nejrychlejší kolo. To znamenalo další Clarkův Grand Slam. Graham Hill doejl druhý se ztrátou 2,8 sekundy a třetí John Surtees ztrácel už 80,6 sekund.
Na Nürburgringu se i přes obrovskou velikost okruhu (22,8 km) rozdíl kvalifikačních časů prvních třech jezdců lišil pouze o 0,9 sekund. První místo na startu si vyjel John Surtees, za ním Jim Clark byl pomalejší o 0,4 sekundy a Dan Gurney na třetím místě byl pozadu o 0,9 sekundy. Jim Clark v 7 kole odstoupil po problému s motorem. John Surtees bez problémů zvítězil s náskokem 75,6 sekund před Grahamem Hillem a téměř 5 minut před italem Lorenzem Bandinim (Ferrari). Celý závodní víkend byl zateměn smrtní nizozemského jezdce Carela Godina de Beauforta (Porsche), který zemřel po havárii v tréninku. To donutilo pořadatele k úpravám zatáčkyKarussell.
První Velká cena Rakouska započítávaná do šampionátu Formule 1 se jela na starém letišti Zeltweg. Jednoduchý a krátký okruh složený pouze ze 4 zatáček byl v kvalifikaci dominován Grahamem Hillem, který získal pole position o 0,3 sekundy před Johnem Surteesem. Z prvních 6 kvalifikovaných jezdců odjel 105 kol pouze Richie Ginther, ostatní museli odstoupit nebo dojeli s velkou ztrátou. První místo a tím své první i poslední vítězství uzmul Lorenzo Bandinim když po startu ze 7. místa zužitkoval odstoupení ostatních a druhého Richieho Githera předjel v cíli o 6,18 sekundy. Třetí Bob Anderson (Brabham) ztrácel celá 3 kola.
Dokonalý víkend pro Ferrari. V kvalifikaci byl o 0,8 sekundy nejrycheljší John Surtees před Danem Gurneym. V závodě se pak tito dva závodnící pořád střídali ve vedení dokud ke konci neutrpěcl Gurney poškození na voze, kvůli kterému nakonec dojel se ztrátou 3 kol. Surtees k vítězství přidal i nejrychlejší kolo. Druhý McLaren ztrácel 66 sekund a třetí dojel o kolo později Lorenzo Bandini v druhém Ferrari.
Na okruhu Watkis Glen se na pole position kvalifikoval Jim Clark o 0,1 sekundy před Johnem Surteesem. Z závodě však odstoupil v 54. kole z důvodu problému se vstřikováním. Poté co si vzal druhý Lotus Mika Spence utrpěl druhé odstoupení po problému s čerpadlem. Závod vyhrál Graham Hill o 30,5 sekundy před Surteesem a o kolo před Švýcarem Jo Siffertem (Brabham).
Před začátkem posledního závodu sezóny mohli šampionát vyhrát 3 jezdci. Vedoucí Graham Hill (39 bodů), John Surtees (34 bodů) a Jim Clark (30 bodů). Aby vyhrál Jim Clark, musel závod vyhrát, Surtees dojet do 3. místa a Hill do 4. Aby vyhrál John Surtees, musel závod buď vyhrát nebo dojet druhý s tím že Hill nedokončí lépe než 4. Jim Clark se kvalifikoval na pole position po 0,7 sekundy před Danem Gurneym a v závodě téměř dokázal to co potřeboval k zisku šampionátu, jenže mu v posledním kole závodu odešel motor. Graham Hill měl také problémy s vozem a dojel se ztrátou 2 kol. Velkou cenu vyhrál Dan Gurney, avšak nejdůležitějším bylo umístění Johna Surteese, který dokázal udžet druhé místo před Lorenzem Bandinim, na kterého v cíli ztrácel 0,6 sekundy. John Surtees se tímto stal doposud jediným závodníkem, který získal šampionát jak ve Formuli 1, tak v šampionátu motocyklů.
| Závod | Okruh | Datum | Vítěz | Konstruktér | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Snetterton | 14. března | Výsledek | |||
| Goodwood | 30. března | Výsledek | |||
| Syrakusy | 12. dubna | Výsledek | |||
| Aintree | 18. dubna | Výsledek | |||
| Silverstone | 2. května | Výsledek | |||
| Solitudering | 19. července | Výsledek | |||
| Pergusa | 16. srpna | Výsledek | |||
| Kyalami | 12. prosince | Výsledek |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| * | Konstruktér | MON | NED | BEL | FRA | GBR | GER | AUT | ITA | USA | MEX | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 10 | 2 | Ret | 9 | (3) | 1 | 1 | 1 | 2 | 2 | 45 (49) | |
| 2 | 1 | (4) | (4) | 2 | 2 | 2 | 2 | (4) | 1 | 8 | 42 (51) | |
| 3 | 3 | 1 | 1 | 4 | 1 | 8 | Ret | (6) | (5) | 4 | 37 (40) | |
| 4 | 7 | 6 | 3 | 1 | 4 | 10 | 3 | 10 | Ret | 1 | 30 | |
| 5 | 5 | 7 | 2 | 6 | 6 | Ret | Ret | 2 | Ret | 7 | 16 | |
| 6 | 9 | Ret | 11 | 4 | Ret | 7 | 3 | 13 | 7 | |||
| 7 | Ret | 7 | Ret | 10 | 5 | 5 | 6 | 12 | 5 | |||
| 8 | 6 | 5 | Ret | 8 | Ret | 11 | 8 | 13 | 8 | Ret | 3 | |
| — | 13 | Ret | Ret | 0 | ||||||||
| — | 14 | 0 | ||||||||||
| — | WD | Ret | DNQ | 0 | ||||||||
| — | Ret | DNS | 0 | |||||||||
| — | Ret | 0 | ||||||||||
| — | Ret | 0 | ||||||||||
| * | Konstruktér | MON | NED | BEL | FRA | GBR | GER | AUT | ITA | USA | MEX | Body |
| Mistrovství světa vozůFormule 1 | |
|---|---|
1950 •1951 •1952 •1953 •1954 •1955 •1956 •1957 •1958 •1959 •1960 •1961 •1962 •1963 •1964 •1965 •1966 •1967 •1968 •1969 •1970 •1971 •1972 •1973 •1974 •1975 •1976 •1977 •1978 •1979 •1980 •1981 •1982 •1983 •1984 •1985 •1986 •1987 •1988 •1989 •1990 •1991 •1992 •1993 •1994 •1995 •1996 •1997 •1998 •1999 •2000 •2001 •2002 •2003 •2004 •2005 •2006 •2007 •2008 •2009 •2010 •2011 •2012 •2013 •2014 •2015 •2016 •2017 •2018 •2019 •2020 •2021 •2022 •2023 •2024 •2025 •2026 | |
| 15. Mistrovství světaFormule 1 /1964 | |
|---|---|
Závody nezapočítávané do Mistrovství světa | |