Tentopapež působil vItálii v9. století, v době, kdy se zde střetávaly různé politické tendence. VŘímě působily dvě strany – progermánská, stranící panovníkůmVýchodofranské říše, a profrancká, přiklánějící se spíše kZápadofranské říši. Formosus, původně biskup z Porta, patřil k čelným představitelům strany progermánské. Angažoval se při pokusu o puč proti papežiJanovi VIII., za což bylexkomunikován. Rehabilitace se dočkal od papežeMarina I.
V době jeho zvolení se politická situace změnila. Profranská strana ztratila politickou moc a progermánská strana se rozštěpila. Jedna část kléru nyní přála italskému králiWidovi ze Spoleta a jeho synuLambertovi ze Spoleta, druhá část pak stála na straně východofranského krále Arnulfa a k této straně patřil i papež. Protože moc papeže byla italskými králi ohrožována, pozval Formosus do ItálieArnulfa. Ten roku896 dobyl Řím, pak byl ale stižen mrtvicí a musel Itálii opustit. Papež se stal terčem nacionálně ovlivněné nenávistné kampaně a byl během nepokojů pravděpodobně otráven.
Nenávist Lamberta ze Spoleta šla ale až za hrob a tak nechal roku897 mrtvolu exhumovat a uspořádal s mrtvým Formosem soudní proces, známý jakosynoda mrtvých.