| Flavius Rufinus | |
|---|---|
| Narození | 335 Gallia Aquitania |
| Úmrtí | 27. listopadu395 (ve věku 59–60 let) Konstantinopol |
| Povolání | politik a voják |
| Příbuzní | Silvie Akvitánská (sestra) |
| Funkce | římský senátor římský konzul |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Flavius Rufinus (?Elusa,Akvitánie –27. listopadu395Konstantinopol) bylvýchodořímský státník, v roce 395 fakticky vládnoucí namísto mladéhocísařeArcadia.
V roce 379 vstoupil do služeb císařeTheodosia I. a brzy se domohl značného vlivu. V letech 388 až 392 bylmagistrem officiorum, od roku 392konzulem a v letech 392 až 395prefektem pretoria Východořímské říše. Když císař Theodosius odtáhl v roce 394 na západ protiuzurpátoruEugeniovi, zaujal postavení hlavního rádce císaře Arcadia,Theodosiova sedmnáctiletého syna, jenž zůstal vKonstantinopoli. Po Theodosiově smrti v lednu 395, kdy vládu oficiálně převzaliHonorius vZápadořímské říši a Arcadius veVýchodořímské říši, pak určoval hlavní směr východořímské politiky, podobně jako v západní polovině říšeStilicho.
V roce 395 se naBalkáně vzbouřiliVizigóti, usazení zde na základě dohody z roku 382, a pod vedenímAlarichovým plenili tamní provincie. Ze žárlivosti vůči Stilichonovi odmítl Rufinus pomoc od západořímské říše, což Alarichovi dovolilo protáhnoutMakedonií až doŘecka a vydrancovat zdeAttiku iPeloponnés. Rufinus byl rovněž zodpovědný za ostrý kurz vlády vůčipohanům v prvních měsících po Theodosiově smrti.
Političtí odpůrci mu zpravidla vytýkali touhu po majetku a mocichtivost (snaha stát se švagrem císaře) a jejich počet ponenáhlu rostl. Byl zabit v Konstantinopoli dne 27. listopadu 395. Jeho vrahy byli spiklenci kolem vojevůdceGainy,ariánagótského původu. Někdy se soudí, že v pozadí vraždy stál Stilicho.
