Slovofilologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj. Dnes tímto pojmem rozumíme nauku, která studuje danýjazyk spolu sliteraturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem.
Filologie je:[1]
Filologie se skládá z několika dílčích oborů vztahujících se na dané jazyky a jazykové společnosti, tj.:
- zdokonalení znalosti daného jazyka praktickými cvičeními;
- deskriptivní jazykověda, která obeznamuje jak se základnímilingvistickými pojmy, tak se současnou strukturou a postavením daného jazyka;
- historická jazykověda se zabývá historickým vývojem a rozvojem daného jazyka, jak z hlediskagramatického, tak z hlediskafonetického;
- historická literární věda jeliterární věda, která zkoumá začátky a další rozvojpísemností vyhotovených v daném jazyce;
- současná literární věda klade zřetel na současné činnosti v literárním světěspolečnosti daného jazyka;
- reálie (vizreálie), které obsahují veškeré vlastnosti a zvláštnosti dotyčnýchzemí/oblastí, respektive daného kulturního okruhu v oblastikultury anebo všedního života.
Filologie se prolíná s jinými vědami, jako jsou:
Následující seznam není úplný. Jsou v něm uvedeny nejběžnější filologické obory.
Slavistika – nauka o slovanských jazycích a jejich literaturách.
Germanistika (v širším smyslu slova) – nauka o germánských jazycích a jejich literaturách
Romanistika – nauka o románských jazycích a jejich literaturách
Baltistika – nauka o baltských jazycích a jejich literaturách
Orientalistika – nauka o orientálních jazycích a jejich literaturách
Sinologie – nauka o čínských jazycích a jejich literaturách
Uralistika – nauka o uralských jazycích a jejich literaturách
Stojí za pozornost, že některé „malé“ jazyky – dosud – netvoří vlastní filologii, nýbrž jsou pojednávány pod filologií zastřešujícího „většího“ jazyka anebo srovnávací jazykovědou. To se například týčebaskického jazyka, který figuruje na mimošpanělských univerzitách podhispanistikou, aindiánských jazyků, které najdeme buď též pod hispanistikou, pokud se jedná o jazyky domorodcůLatinské Ameriky, anebo podamerikanistikou, pokud jde o indiánské jazyky na severní části amerického kontinentu.
Na některých univerzitách figurují africké jazyky podetnologií.
- ↑PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol.Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997, s. 230.
- ↑Encyklopedie Univerzum, heslojidistika
- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol.Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997. 834 s.ISBN 80-200-0607-9.
Obrázky, zvuky či videa k tématufilologie na Wikimedia Commons