JakoFibonacciho posloupnost je vmatematice označovánanekonečnáposloupnostpřirozených čísel, začínající 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, … (čísla nacházející se ve Fibonacciho posloupnosti jsou někdy nazývánaFibonacciho čísla), kde každé číslo jesoučtem dvou předchozích.Rekurentní definice Fibonacciho posloupnosti tedy je:
Fibonacciho posloupnost byla poprvé popsána italským matematikemLeonardem Pisánským (Leonardo zPisy), známým také jako Fibonacci (cca1175–1250), k popsání růstu populace králíků (za poněkud idealizovaných podmínek). ČísloF(n) popisuje velikost populace pon měsících, pokud předpokládáme, že
Prvních 21 Fibonacciho číselFn pron = 0, 1, 2, ..., 20:[1]
F0 | F1 | F2 | F3 | F4 | F5 | F6 | F7 | F8 | F9 | F10 | F11 | F12 | F13 | F14 | F15 | F16 | F17 | F18 | F19 | F20 |
0 | 1 | 1 | 2 | 3 | 5 | 8 | 13 | 21 | 34 | 55 | 89 | 144 | 233 | 377 | 610 | 987 | 1597 | 2584 | 4181 | 6765 |
Posloupnost lze obdobně definovat i pro záporná čísla.
TermínFibonacciho posloupnost je někdy používán i pro jiné posloupnosti, ve kterých platí, žef(n+2) =f(n) +f(n+1). Libovolnou takovou posloupnost lze zapsat jakof(n+2) =aF(n) +bF(n+1), pro nějakékoeficientya, b, tzn. tyto posloupnosti tvořívektorový prostor s posloupnostmiF(n) aF(n+1)) jakobází.
Speciální případ takové obecné Fibonacciho posloupnosti sf(1) = 1 af(2) = 3 se nazýváLucasovo číslo.
Jak zjistil užJohannes Kepler, rychlost růstu Fibonacciho posloupnosti, tzn. podíl dvou po sobě jdoucích členůF(n+1) /F(n),konverguje k hodnotězlatého řezuφ = (1+√5) / 2 ≈ 1,618. Pomocí tohoto faktu, technikygenerujících funkcí, nebo pomocí řešenírekurentních rovnic lze dospět k následujícímu explicitnímu (nerekurzivnímu) vztahu pron-tý člen Fibonacciho posloupnosti:
Druhý člen této rovnice se s rostoucímn blíží nule, takžeasymptotické chování Fibonacciho posloupnosti je dáno prvním členem, takžeF(n) ≈φn / √5, z čehož je zřejmá již zmíněná rychlost růstu. Ve skutečnosti je druhý člen tak malý i pro malán, že ho lze zcela zanedbat a Fibonacciho čísla získávat prostýmzaokrouhlením prvního členu na nejbližšícelé číslo.
Výpočetn-tého Fibonacciho čísla přímým dosazením do výše uvedeného explicitního vzorce je sice rychlá metoda, avšak kvůli hromadícím se nepřesnostem při výpočtu za použitíčísel s plovoucí řádovou čárkou je pro většín nepoužitelná.
Přímočará implementace výpočtu podle definice,rekurzivnímalgoritmem, je extrémně neefektivní. Technicky exponenciální vn.
Nejčastějším způsobem výpočtu je tedy postupný výpočet, ve kterém se začíná s hodnotamiF(0) aF(1) a postupně se počítají další členy posloupnosti, přičemž v paměti stačí udržovat hodnotu dvou posledních členů.
Pro velmi vysoké hodnotyn je možno použít následující vzorec, využívajícímaticové operace:
Při použití vhodného algoritmu pro výpočet mocnin se jedná o relativně rychlý postup. Potřebuje logaritmický počet maticových a celočíselných operací.
Limita poměru dvou následujících čísel Fibonacciho posloupnosti je rovnazlatému řezu.
Fibonacciho posloupnost je „manifestována“ přírodou, a to jak v říši živočišné, tak rostlinné. Objevuje se např.:
V některých oborech se objevují čísla či posloupnosti nějak příbuzná s Fibonacciho posloupností.
Fibonacciho sekvence vyšších (k-tých) řádů lze definovat jako:[2]
(Základní Fibonacciho sekvence je druhého řádu.)
Tribonacciho číslo (Fibonacciho sekvence 3. řádu) je definováno jako součettří předchozích členů posloupnosti. Začátek posloupnosti:
Tetranacciho číslo (Fibonacciho sekvence 4. řádu) je definováno jako součetčtyř předchozích členů posloupnosti. Začátek posloupnosti:
Repfigit (repeated Fibonacci-like digit, téžKeithovo číslo) je takové celé číslo, které se objevuje v zobecněné Fibonacciho posloupnosti, která začíná jednotlivýmičíslicemi tohoto čísla.[3] Např. číslo 47 je repfigit, neboť zobecněná Fibonacciho posloupnost 4, 7, 11, 18, 29, 47, … obsahuje toto číslo. Pro trojciferná čísla se uvažuje Tribonacciho posloupnost atd. Posloupnost Keithových čísel začíná: