Fermium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty.
Vyzařujeα a γ záření a je silným zdrojemneutronů. Proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Jako první identifikoval fermiumAlbert Ghiorso v prosinci roku 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley. Výchozím materiálem byl spad po výbuchunukleární bomby testované v rámci „Operace Ivy“ v listopadu 1952. Identifikovaným izotopem bylo255Fm, které vzniklo z jádra238U postupným pohlcením 17 neutronů a následnými osmi β přeměnami. Tento objev byl utajován až do roku 1955 vzhledem k probíhajícístudené válce mezi oběma jadernými velmocemi.[1][2]
Je známo celkem 20 izotopů fermia, z nichž nejstabilnější jsou257Fm s poločasem přeměny 100,5 dne,253Fm s poločasem 3 dny a252Fm s poločasem 25,39 hodiny.
↑Ghiorso, A., Thompson, S. G.; Higgins, G. H. ; Seaborg, G. T.; Studier, M. H.; Fields, P. R.; Fried, S. M.; Diamond, H.; Mech, J. F.; Pyle, G. L.; Huizenga, J. R.; Hirsch, A.; Manning, W. M.; Browne, C. I.; Smith, H. L.; Spence, R. W. New Elements Einsteinium and Fermium, Atomic Numbers 99 and 100.Physical Review. 1955, roč. 99, s. 1048–1049.Dostupné online.doi:10.1103/PhysRev.99.1048.
↑Albert Ghiorso.Einsteinium and Fermium [online]. Chemical and Engineering News, 2003.Dostupné online.
↑Atterling, Hugo, Forsling, Wilhelm; Holm, Lennart W.; Melander, Lars; Åström, Björn. Element 100 Produced by Means of Cyclotron-Accelerated Oxygen Ions.Physical Review. 1954, roč. 95, s. 585–586.doi:10.1103/PhysRev.95.585.2.
