Fermiony jsoučástice pojmenované podleitalskéhofyzikaEnrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jakoFermiho částice), které mají poločíselnýspin (1/2, 3/2, 5/2…, v jednotkáchPlanckovy konstanty vydělené 2π). Díky poločíselnosti jejichspinu, oběhne-li pozorovatel kolem fermionu dokola o 360° (nebo se otočí fermion),vlnová funkce fermionu změní znaménko. Proto je lze též popsat jako částice, jejichž systémy jsou popsány úplněantisymetrickouvlnovou funkcí. Platí tedy pro něPauliho vylučovací princip a řídí seFermiho–Diracovou statistikou. V relativistickékvantové teorii pole je možné ukázat, že dvě výše uvedené definice jsou ekvivalentní, tj. systémynerozlišitelných částic s poločíselným spinem jsou popsány antisymetrickou vlnovou funkcí.
Všechnyelementární částice jsou buď fermiony (kvarky a leptony včetněelektronu), nebobosony (částice s celočíselným spinem jakofoton, čigluon). Částice složené z lichého počtu fermionů se chovají též jako fermiony (např.proton a neutron, které jsou složeny ze tří kvarků a mají celkový spin 1/2). Avšak částice složené ze sudého počtu fermionů se chovají jako bosony (např.mezony skládající se ze dvou kvarků). Jakokvazičástice pak mohou vedle fermionů a bosonů existovat i částice se spinem jiné než celočíselné či poločíselné hodnoty, takzvanéanyony.[1]
- Elementární částice látky
- Baryony
- Atomová jádra s poločíselným spinem
např.
- Hypotetické částice
- ↑Neutralino a chargino jsou supersymetrické částice odpovídající kombinaci supersymetrických partnerů neutrálních resp. nabitých částic elektroslabé interakce. Teorie supersymetrie nevyžaduje, aby jako supersymetrické částice vystupovaly přímé protějšky známých částic elektroslabé interakce po spontánním narušení elektroslabé symetrie (fotino k fotonu,zino k Z0,wino k W± a higgsino), ale jejich lineární kombinace (resp. lineární kombinace supersymetrických partnerů k částicím nenarušených elektroslabých polí B0 a W0, W± s partnery higgsových částic).[2]
- ↑LINDLEY, David: Anyon There?Physical Review Focus, 2. listopad 2005.Dostupné online (anglicky)
- ↑MARTIN, Stephen P.A Supersymmetry Primer [online]. 6.. vyd. Září 2011. S. 90–107.PDF. arXiv:hep-ph/9709356v6. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématufermion na Wikimedia Commons
