Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Ferdinand Jiří z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand Jiří z Lobkowicz
Ferdinand Jiří z Lobkowicz
Ferdinand Jiří z Lobkowicz
Nejvyšší maršálekČeského království
Ve funkci:
1907 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJiří Kristián z Lobkowicz
Nástupceúřad už nikdy nebyl obsazen, 1918 monarchie zanikla
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1897 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I.,Karel I.
Doživotní členrakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1892 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I.,Karel I.
PoslanecČeského zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1887 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I.,Karel I.
PoslanecŘíšské rady
Ve funkci:
1882 – 1885
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konzervativního velkostatku

Narození26. června1850 nebo29. června1850
Dolní Beřkovice
Rakouské císařstvíRakouské císařstvíRakouské císařství
Úmrtí22. dubna1926 (ve věku 75 let)
Milán
Italské královstvíItalské královstvíItalské království
Místo pohřbeníLobkovická hrobka v Roudnici nad Labem
Choť(1883) Ida Podstatzky-Lichtenstein (1865–1919)
RodičeJosef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) a
Marie Sidonie z Lobkowicz (1828–1917)
Děti1.Josef Ferdinand (1885–1914)
2. Marie Zdenka (1886–1887)
3.Leopold (1888–1933)
4.Mořic (1890–1944)
5. Františka, provdaná Thun-Hohenstein (1893–1963)
6. Marie Ida, provdanáKhuen-Belasi (1896–1985)
Příbuzníbratr:Zdenko z Lobkowicz (1858–1933)
bratr:August Jiří z Lobkowicz (1862–1921)
děd:Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816)
strýc:Ferdinand z Lobkowicz (1797–1868)
strýc:Jan z Lobkowicz (1799–1878)
strýc:Karel Jan Josef z Lobkowicz (1814–1879)
bratranec:Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (1840–1908)
vnuk: Josef Ferdinand z Lobkowicz (1918–1946)
vnuk:František Lobkowicz (1927–1998)
vnučka: Marie Ida Lobkowiczová, provdanáCzerninová (1917–2002)
Profesepolitik
OceněníVelkokříž Řádu za zásluhy v zemědělství (1912)
CommonsFerdinand Lobkowicz
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Ferdinand Jiří z Lobkowicz, téžFerdinand princ z Lobkowicz (německyFerdinand Georg Prinz von Lobkowitz,26. června1850Dolní Beřkovice[1]22. dubna1926Milán)[2] bylčeský šlechtic a politik, v letech 1907–1913nejvyšší maršálekČeského království. Pocházel zdolnobeřkovické větve roduLobkoviců.

Životopis

[editovat |editovat zdroj]

Původ

[editovat |editovat zdroj]
Zámek Dolní Beřkovice

Narodil se jakoMaria Ferdinand Jiří August Melchior princ z Lobkowicz do vlivného šlechtického roduLobkoviců. Byl synem generálaJosefa Františka Karla z Lobkowicz (1803–1875) a jeho druhé manželky Marie Sidonie (Marie Zdenky) změlnické linie Lobkowiczů (1828–1917).

Veřejné a politické aktivity

[editovat |editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1868. Po maturitě studoval práva. V roce 1871 absolvoval vojenskou službu. Od roku 1875 se věnoval správě rodového majetku a profiloval se jako zemědělský odborník. Specializoval se na pěstování cukrové řepy, révy a chmelu. Angažoval se v místní politice (v okresních samosprávných sborech) a v hospodářských organizacích.[3]

Později byl aktivní i ve vrcholové politice. Od roku 1880 byl členem zemské školské rady, v letech 1891–1908 i jejím předsedou. V doplňovacích volbách roku 1882 získal i mandát vŘíšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskoukurii v Čechách. Slib složil 23. února 1882.[4][5] Ve vídeňském parlamentu zastupovalStranu konzervativního velkostatku.[3]

Od roku 1883 zároveň zasedal coby poslanecČeského zemského sněmu, kde jeho kariéra vyvrcholila v letech 1907–1913 cobynejvyšší maršálekČeského království (předsedazemského sněmu). Ve funkci přitom nahradil dalšího člena svého rodu,Jiřího Kristiána z Lobkovic.[3]

Od roku 1892 až do zániku monarchie byl doživotním členemPanské sněmovny (jmenovaná horní komoraŘíšské rady). Panská sněmovna ho opakovaně volila do delegace pro rakousko-uherské vyrovnání (pravidelné jednání zástupců obou polovin monarchie s cílem odsouhlasit finanční transfery) a v letech 1895, 1901, 1906 a 1907 byl předsedou této delegace.[3] Těsně před zánikem monarchie byl místopředsedou Panské sněmovny (1917–1918).

I nadále se trvale věnoval agrárním otázkám, podílel se na mezinárodních odborných kongresech a působil v hospodářské radě při ministerstvu zemědělství. Byl aktivní i v četných českých organizacích. Byl dlouholetým předsedoukuratoriapražské hudební konzervatoře.[3]

Z čestných hodností dosáhl tituluc. k. komořího (1887) a v roce 1897 byl jmenovánc. k. tajným radou. Za zásluhy byl nositelemŘádu sv. Štěpána (1898) aŘádu železné koruny I. třídy (1907). V roce 1913 obdrželŘád zlatého rouna.[6]

Byl pohřben vLobkovické hrobce v Roudnici nad Labem.[7]

Rodina

[editovat |editovat zdroj]

VeVídni se 11. listopadu 1883 se oženil s hraběnkou Idou Marií AntoniíPodstatskou z Lichtenštejna (23. října 1865 Vídeň – 4. září 1919 Dolní Beřkovice), dcerou poslancemoravského zemského sněmu a majitele velkostatkuTelč hraběteLeopolda III. Podstatského-Lichtenštejna.Ida Lobkowiczová bylac. k. palácovou dámou, dámouŘádu hvězdového kříže, čestnou dámouMaltézského řádu a nositelkouAlžbětina řádu. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.[8]

  • 1. Josef Ferdinand (4. září 1885, Dolní Beřkovice, – 25. října 1914,Jarosław), JUDr., c. k. komoří, nadporučík, padl zaprvní světové války vPolsku, ⚭ 1913 Gisela hraběnkaSilva-Tarouca (14. června 1887 – 21. února 1958), II. manž. 1917 Mořic Maria Alexandr z Lobkowicz, 1890–1944, Josefův mladší bratr)
  • 2. Marie Zdeňka (1886–1887)
  • 3. Leopold Maria Vilibald (7. července 1888, Dolní Beřkovice – 15. května 1933, Praha), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Dolní Beřkovice a Vintířov, ⚭ 1918 Františka de Paula Marie Luisa Montenuovo (22. srpna 1893 – 3. listopadu 1972)
  • 4.Mořic Maria Alexandr (3. května 1890, Dolní Beřkovice –7. srpna 1944,Telč), c. k. komoří, nadporučík, generální ředitel První české vzájemné pojišťovny, ⚭ 1917 Gisela hraběnkaSilva-Tarouca (1887–1957; vdova po Mořicovu starším bratru Josefovi)
  • 5. Františka de Paula Marie Amálie (2. dubna 1893, Praha – 17. února 1964,Bolzano), dáma Řádu hvězdového kříže, ⚭ 1916 František Antonín knížeThun-Hohenstein (17. prosince 1890 – 20. dubna 1973), c. k. komoří, nadporučík, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatkuDěčín
  • 6. Marie Ida (24. května 1896, Dolní Beřkovice – 27. dubna 1985, Wolfegg,Ravensburg), dáma Řádu hvězdového kříže, ⚭ 1925 Jindřich hraběKhuen-Belasi (16. listopadu 1894 – 8. prosince 1978)

Majetek

[editovat |editovat zdroj]

Princ Ferdinand z Lobkowicz byl po otci majitelem velkostatkuDolní Beřkovice s připojeným statkemCítov naMělnicku. Dále vlastnil v severních Čechách velkostatkyPoláky aVintířov. Všechny velkostatky měly celkovou rozlohu přibližně 4.500 hektarů půdy.[9] Hlavním sídlem bylnovogoticky přestavěnýzámek v Dolních Beřkovicích, kde se také narodily všechny Ferdinandovy děti. VPraze rodina vlastnilapalác v Hybernské ulici, prodaný zaprvní republiky.

Přehled majetku na konci 19. století[10]
NázevNěmeckyRozloha
1.Dolní Beřkovice aCítov (a několik dalších)2466,03 ha
2.alodiální majetekPoláky (u Kadaně)421,23 ha
3.alodiální velkostatekVintířov (Kadaňsko)Winteritz1475,09 ha

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. POUZAR, Vladimír;MAŠEK, Petr;MENSDORFF-POUILLY, Hugo;POKORNÝ, Pavel R.Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s.ISBN 978-80-85955-43-9. S. 240. 
  3. abcdeÖsterreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011.Dostupné online.ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lobkowitz (Lobkowicz), Ferdinand Prinz von (1850-1926), Politiker und Agrarfachmann, s. 258. (německy) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období,http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=8014
  6. LOBKOWICZ, František:Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274
  7. VOTÝPKA, Vladimír.Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s.ISBN 80-7185-507-3. S. 16. 
  8. MAREK, Miroslav.Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2020-08-04].Dostupné online. 
  9. Přehled majetku dolnobeřkovické větve Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann:Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 349–351dostupné online
  10. PATOČKA, Jaromír. Majetková základna mělnické sekundogenitury Lobkowiczů. In:HOŘEJŠ, Miloš.Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum v Praze, 2014.ISBN 978-80-204-3694-8. S. 47–59, zde 49.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • POUZAR, Vladimír:Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 278–283ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Nejvyšší maršálek Českého království

Albert z Nostitz-Rienecku (1861–1863) •Karl von Rothkirch-Panthen (1863–1866) •Albert z Nostitz-Rienecku (1866–1867) •Edmund z Hartigu (1867) •Adolf z Auerspergu (1867–1870) •Albert z Nostitz-Rienecku (1870–1871) •Jiří Kristián z Lobkowicz (1871–1872) •Karel Vilém z Auerspergu (1872–1883) •Jiří Kristián z Lobkowicz (1883–1907) •Ferdinand Jiří z Lobkowicz (1907–1913)

Znak království Českého
Lobkowiczové – dolnobeřkovická linie primogenitury
1–11. generace

z Újezda, Popelové z Lobkowicz, Lobkowiczové

12. generace
I. roudnická linie

Ferdinand Josef (1797–1868)

II. křimická linie

Jan Nepomuk Karel (1799–1878)

III. dolnobeřkovická linie

Josef František Karel (1803–1875) – zakladatel

IV. velkomeziříčská linie

Ludvík Jan Karel (1807–1882)

13. generace

Ferdinand Jiří (1850–1926) • Anna Berta (1851–1887) • Josefína (1853–1898) • Marie Gabriela (1855–1917) • Alžběta (1856–1936) •Zdenko* (1858–1933) •August Jiří** (1862–1921) • Marie Rosa (1867–1951) • Marie Anna (1867–1957)

14. generace

Josef Zdeněk* (1884–1918) • Josef Ferdinand (1885–1914) • Marie Immaculata Zdeňka* (1885–1964) • Ervín Karel* (1887–1965) •Leopold (1888–1933) •Mořic (1890–1944) • Marie Kristýna* (1890–1972) • Marie Františka (1893–1964) • Václav* (1893–1915) • Marie Anna* (1896–1959) • Marie Ida (1896–1985) • Eduard Josef** (1899–1959) • Ferdinand August** (1901–1966) • Marie Annunciata Sidonie** (1903–1972)

15. generace

Marie Antonie (1914–2003) • Marie Ida (1917–2002) •Josef Ferdinand (1918–1946) • Marie Julie (1919–2008) • Amalie Františka (1921–2013) • Marie Pavla Barbara * (1924–2006) • Marie Sidonie* (1925–2011) • Eduard August** (1926–2010) • Leopoldina (1926–2021) •František*** (1927–1998) • Jiří Kristián** (1928–1950) • Marie Anna Lidwina* (1928–?) • Rosa (1929–1997) • Anita** (1937–2013)

16. generace

Ferdinand Josef (* 1942) • Prokop Václav (* 1944) • Marie Jana*** (1953–1969) • Marie Leopoldina*** (* 1959) • Eduard-Xavier** (1960–1984) • Robert Emanuel** (1961–1998) • Charles-Henri** (* 1964) •Michal*** (* 1964) • Marie Gabrielle** (* 1967)

17. generace

Christopher (* 1977) • Michaelle Catherine (* 1978) • Nicholas (* 1979) • Stephan (* 1981) • Mark (* 1982) • Tobiáš*** (* 1992) • Kryštof*** (* 1997) • Oskar Jan*** (* 2014) • Berta Anna*** (* 2017)

18. generace

Oliver Nicholas (* 2013)

Sídla
Pohřebiště
tučně hlavy rodové linie, * Zdenko (1858–1933) a jeho potomci, ** August Jiří (1862–1921) a jeho potomci, *** František (1927–1998) a jeho potomci
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Lidé |Rakousko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_Jiří_z_Lobkowicz&oldid=24525435
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp