| Ferdinand Gorup von Besánez | |
|---|---|
.jpg) | |
| Prezident Policejního úřadu ve Vídni | |
| Ve funkci: 1914 – 1917 | |
| Předchůdce | Karl von Brzesowsky |
| Nástupce | Edmund von Gayer |
| Narození | 1. února1855 Žatec |
| Úmrtí | 15. dubna1928 (ve věku 73 let) Vídeň |
| Titul |  svobodný pán |
| Choť | Johanna von Gorup-Besanez |
| Děti | Ferdinand von Gorup-Besanez |
| Alma mater | Technická univerzita Vídeň |
| Profese | právník |
| Ocenění | Řád železné koruny,Řád Františka Josefa,Leopoldův řád |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ferdinand Gorup z svobodný pán z Besánez (1. února1855Žatec[1] –15. dubna1928Vídeň) bylrakousko-uherský právník, státní úředník a policista, v letech 1914–1917 policejní prezident ve Vídni.
Narodil se v Žatci v čp. 64 na dnešním Hošťálkově náměstí. Křestní jméno i titul získal po otci, který byl státním úředníkem Krajské hospodářské správy v Žatci. Jeho otec, Ferdinandův děd, byl generálem dělostřelectva vKlagenfurtu. Ferdinandova matka, za svobodna Schmiedová, byla dcerou měšťana zLokte.
Gorup studoval od roku 1873 práva nauniverzitě ve Vídni a v roce 1876 se zde stal členem bratrstva Teutonia Vienna. Do státních služeb vstoupil v roce 1880 jako koncipient nadolnorakouskémmístodržitelství. V roce 1887 byl přijat na vídeňské policejní ředitelství.
Jako policejní důstojník se v roce 1889 po sebevražděkorunního prince Rudolfa Habsburského nazámku Mayerling u Vídně spolu s Johannem von Habrdou, tehdejším policejním šéfem ve Vídni, podílel na tajném převozu tělaMarie Vetserové na hřbitovcisterciáckéhoopatství vHeiligenkreuzu.
V letech 1901–1908 působil jako hlavní inspektor c. k. bezpečnostní stráže a jako organizační vedoucí uniformované vídeňské policie.[2] Do jeho funkčního období, konkrétně do roku 1904, spadá správní začleněníFloridsdorfu jako 21. obvodu do města Vídeň. Dne 28. listopadu 1905 doprovázel Gorup s policejním sborem demonstraci s 250 000 účastníky za volební právo na vídeňské Ringstrasse, která proběhla v poklidu.[3] V roce 1906 se ve Vídni uskutečnila mezinárodní automobilová výstava, která upozornila na pokračující motorizaci města, která policii postavila před nové úkoly.[4]
Gorup von Besánez byl právním poradcem císařeFrantiška Josefa bez oficiálního jmenování. V letech 1914–1917 byl prezidentem Policejního úřadu ve Vídni, v roce 1917 odešel do penze.
Po smuteční řeči ve školním klubu dcer státních úředníků byl zasaženmrtvicí. Jeho zdravotní stav se zhoršil a krátce nato ve svém bytě na Tulpengasse 2, Vídeň-Josefstadt zemřel. Byl pohřben 18. dubna 1928 nahřbitově v Hietzingu (skupina 11, č. 95). Jeho manželka Johanna Helena, rozená Reithoffer, z průmyslnické rodiny Johanna Nepomuka Reithoffera, zemřela po těžké nemoci 17. července 1941 ve Vídni ve věku 73 let. Gorup byl synovec významného profesora chemie Eugena Franze Gorupa z Besánez.
Několika vydání dosáhla učebnice pro policejní školy.
Od narození užíval šlechtický titulsvobodného pána udělený rodině v roce 1816.[5] Během svého působení ve státních službách získal řadu vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[6]
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1905)
rytířský křížLeopoldova řádu (1912)
komturŘádu Františka Josefa (1916).svg)
Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko).svg)
Řád svaté Anny III. třídy (Rusko).png)
Řád svatého Vladimíra IV. třídy (Rusko)
Řád červené orlice II. třídy (Německo)
Řád pruské koruny III. třídy (Německo)
důstojníkKrálovského řádu Viktoriina (Spojené království)
komandérŘádu Vasova (Švédsko)
komandérŘádu rumunské koruny (Rumunsko)
důstojníkŘádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
rytířŘádu Albrechtova (Sasko)
rytířVévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Altenbursko)
komturŘádu sv. Alexandra (Bulharsko)
důstojníkKrálovského řádu za občanské zásluhy (Bulharsko)
Řád lva a slunce III. třídy (Persie)_ribbon.svg)
důstojník Řádu siamské koruny IV. třídy (Siam)V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuFerdinand Gorup von Besánez na německé Wikipedii.
