Fatva (téžfatwá,arabsky: فتوى, plurál fatavā) je vislámunábožensko-právní stanovisko či dobrozdání, které zdůvodňuje či posvěcuje z náboženských pozic určité jednání či politiku. Fatvu je oprávněn vydávatmuftí za použití základních pramenůislámského práva (Korán,sunna, analogie a konsensus).
Fatva je vyjádření učence k nějaké významné politické či celospolečenské události nebo odpověď na konkrétní dotaz žadatele. Na žádoststátní moci může fatva z náboženského hlediska ospravedlňovat některé politické činy. Věřící si vyžadují fatvy jak v ryze právních otázkách, tak i v otázkách každodenního života. Ve fatvě se dozví, jak mají v souladu s islámem řešit určité situace. Struktura fatvy se povětšinou drží modelu „dotaz – odpověď“ a je ukončena formulí „a Bůh to zná nejlépe“. Neměly by v ní chybět odkazy na Korán a tradici, které podpírají daný názor. Fatvy většinou mají písemnou podobu, ovšem setkáme se i s ústními. Od roku 1935 existuje Nejvyšší rada pro vydávání fatev, která je ustanovena na univerzitěal-Azhar vEgyptě. V souvislosti s rozvojem komunikačních technologií si získaly velikou oblibu pořady v televizi a množství webových stránek zaměřených na fatvy. Fatvy jednotlivých muftíů se nemusí shodovat či mohou být dokonce přímo v protikladu. S takovými rozpory se setkáváme především v politicky motivovaných vyjádřeních, ale i v odpovědích týkajících se běžných otázek každodenního života. Veskrze záleží na konkrétním jedinci, který právní názor bude považovat za závazný.
Všeobecným omylem je názor, že fatva znamená výzvu k fyzickému odstranění (zabití) nějaké osoby. To je jeden z krajních případů (např. roku 1989, kdyžájatolláhChomejni vyhlásil fatvu nad spisovatelemSalmanem Rushdiem[1], nebo egyptský duchovníJusúf al-Karadáví, který v roce 2011 vyhlásil fatvu naMuammara Kaddáfího[2]).
V lednu 2015 vyvolala mnoho reakcí fatvasalafistického učence (ulamá)Muhammada Sáliha al-Mindžedy zakazující stavbusněhuláků. Podle fatvy není dovoleno vytvářet sochy lidí či zvířat, čehokoli sduší, a to ani za účelem hry, ledaže by objekt měl zcela nezřetelné lidské (zvířecí) rysy.[3][4]
Vsunitské větvi islámu je fatva vnímána spíše jako doporučení, všíitské může být považována za závazný imperativ.
