
Španělská falanga (španělskyFalange Española (FE)) byla politická strana veŠpanělsku založená29. října1933José Antoniem Primo de Riverou (advokát, syn generálaMiguela Primo de Rivery, v letech 1923-1930 španělského diktátora),Juliem Ruizem de Alda aAlfonsem Garcíou Valdecasou. Strana o sobě dala poprvé vědět na shromáždění vTeatro de la Comedia de Madrid.
Později se strana spojila s uskupenímJuntas de Ofensiva Nacional-Sindicalista (JONS), založenéOnésimem Redondem aRamirem Ledesmou Ramosem, kteří proklamovali na jedné straně ekonomická omezení měšťanů (burguesía), a na straně druhé kritizovali protiklerikální republikánské zákony. Fúzí obou stran došlo k přejmenování naFalange Española de las JONS (FE de las JONS) a nakonecFalange Española Tradicionalista y de las J.O.N.S (FET y de las JONS ), a po sjednocení ideáluKarlistů (Requeté) sNárodním syndikalismem (Falangismus), jež vyneslo do čela generálaFrancisca Franca.
Název falanga odkazuje na starověkoufalanx, sevřený bojový útvar makedonské pěchoty. Falanx vítězila, protože vojáci těsně spolupracovali.
Ideologie Falangy je národnísyndikát (národníodborové hnutí), koncept založený na interpretacirevolučního syndikátu, s prvky převzatými zkatolicismu. Třebaže podobnost sfašismem je více než velká, zpočátku na rozdíl od fašismu, jenž sledoval imperialistické cíle, José Antonio se snažiluniverzální jednotu určení (myšlenka, jež byla vyjádřena s odlišným významem, i když ne přímo opačným,Josém Ortegou y Gassetem) jako výraz společných zájmů a bratrství s národyLatinské Ameriky. Tato vlastenecká duchovní idea měla sloužit k překonání sociálních rozdílností jež, podle jeho soudu,liberální akapitalistický individualismus zasel do evropské společnosti.
Fašismus italského střihu byl již ve Španělsku reprezentovánčernými košilemi (špan. camisas negras) „akční lidové mládeže“JAP (Juventudes de Acción Popular), sdružených vCEDA pod vedenímJosé Maríy Gil Roblese, kterého na svých shromážděních zdravili zdviženou pravicí vpřed, cobyvůdce (špan. Jefe, což je překlad italského výrazuDuce).
Ve stručnosti je možné shrnout ideologii falangistů v následujících bodech:
Každá objektivní analýza politické ideologie Falangy by měla vzít v potaz, že vlastní politický rozvoj falangistické doktríny nebyl definován ve chvíli, kdy se rozpoutalašpanělská občanská válka. Důkazem toho je vyloučení jednoho ze zakladatelů,Ramira Ledesmy Ramose, krátce před vojenskými akcemi, jenž se otevřeně vyjádřil proti vůdcovství J. A. Prima de Rivery. Ledesma Ramos nicméně předpokládá, že José Antonio je příliš umírněný a není připraven na případnou revolucibolševickéhoproletariátu, která podle něho hrozí a jíž je nutno se vyhnout, resp. předejít revolucí nacionálně-syndikalistickou.