Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Falanga (Španělsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvoubarevná vlajka používaná španělskou Falangou

Španělská falanga (španělskyFalange Española (FE)) byla politická strana veŠpanělsku založená29. října1933José Antoniem Primo de Riverou (advokát, syn generálaMiguela Primo de Rivery, v letech 1923-1930 španělského diktátora),Juliem Ruizem de Alda aAlfonsem Garcíou Valdecasou. Strana o sobě dala poprvé vědět na shromáždění vTeatro de la Comedia de Madrid.

Později se strana spojila s uskupenímJuntas de Ofensiva Nacional-Sindicalista (JONS), založenéOnésimem Redondem aRamirem Ledesmou Ramosem, kteří proklamovali na jedné straně ekonomická omezení měšťanů (burguesía), a na straně druhé kritizovali protiklerikální republikánské zákony. Fúzí obou stran došlo k přejmenování naFalange Española de las JONS (FE de las JONS) a nakonecFalange Española Tradicionalista y de las J.O.N.S (FET y de las JONS ), a po sjednocení ideáluKarlistů (Requeté) sNárodním syndikalismem (Falangismus), jež vyneslo do čela generálaFrancisca Franca.

Ideologie

[editovat |editovat zdroj]

Název falanga odkazuje na starověkoufalanx, sevřený bojový útvar makedonské pěchoty. Falanx vítězila, protože vojáci těsně spolupracovali.

Ideologie Falangy je národnísyndikát (národníodborové hnutí), koncept založený na interpretacirevolučního syndikátu, s prvky převzatými zkatolicismu. Třebaže podobnost sfašismem je více než velká, zpočátku na rozdíl od fašismu, jenž sledoval imperialistické cíle, José Antonio se snažiluniverzální jednotu určení (myšlenka, jež byla vyjádřena s odlišným významem, i když ne přímo opačným,Josém Ortegou y Gassetem) jako výraz společných zájmů a bratrství s národyLatinské Ameriky. Tato vlastenecká duchovní idea měla sloužit k překonání sociálních rozdílností jež, podle jeho soudu,liberální akapitalistický individualismus zasel do evropské společnosti.

Fašismus italského střihu byl již ve Španělsku reprezentovánčernými košilemi (špan. camisas negras) „akční lidové mládeže“JAP (Juventudes de Acción Popular), sdružených vCEDA pod vedenímJosé Maríy Gil Roblese, kterého na svých shromážděních zdravili zdviženou pravicí vpřed, cobyvůdce (špan. Jefe, což je překlad italského výrazuDuce).

Ve stručnosti je možné shrnout ideologii falangistů v následujících bodech:

  • Vytvoření odborového státu v němž bytřídní boj zvítězil veVertikálních odborech, jež by v jednom organismu shromažďovaly zaměstnavatele a pracující, rozdělené podle odvětví výroby. Záměrem bylo navázat na tradice středověkýchcechů, jež byly ve Španělsku stále činné. V každém případě se vlastnictví výrobních prostředkůsyndikalizuje, přičemž je administrována samosprávně.
  • Znárodnění bank a zemědělská reforma respektující soukromé vlastnictví, avšak podřízené společenským zájmům (Vlast, chléb a spravedlnost bylo heslem falangistů pro hospodářství a sociální otázky).
  • Základními jednotkami společenského uspořádání jsou ty, jež jsou přirozenou součástí života, jako je například rodina, obec nebo odbor. Tato idea omezuje vztahy podle přednosti, tzn. společenské vztahy nad vztahy ve svazech. Toto je definice falangistického komunitarismu oprotimarxistickému komunismu.
  • Římskýkatolicismus, avšak bez vměšování církve. Stát měl být světský.
  • Antikomunismus,antikapitalismus a averze vůčiliberalismu byly shrnuty v hesle:Ani kapitalismus, ani komunismus, nýbržnárodní syndikalismus. Tím bylo vyjádřeno přání překonat rozpory mezi oběma tendencemi, které byly falangisty považovány za zvrácené a nesprávné. Národní syndikalismus měl býtdruhým břehem dialektiky mezi kapitalismem a komunismem. Falangisté sami sebe považovali za předvoj nastávajícího historického překonání chaosu pramenícího z tohoto rozporu. Rovněž kritizovali masovost fašistů — který José Antonio definoval jako «buñuelo de viento» (volně přeloženo jako "nadýchané koblihy") — protože se nerozloučili se vztahy ke kapitalistické výrobě.
  • Je to jedna ze stran, která se přestala definovat jako republikánská, neboť nabyla přesvědčení, žemonarchie ve Španělsku prokázala své kvality ve zkouškách historie. Na důkaz tohoto tvrzení manifestovali v Madridu (7. října 1934) s republikánskými vlajkami a transparentem s heslem «Viva la unidad de España» ("Ať žije jednotné Španělsko"), na podporu pravicové republikánské vlády protirevoluci z roku 1934.[1] Výjimkou bylRamiro Ledesma Ramos, který se prohlašoval za přesvědčeného antimonarchistu.

Každá objektivní analýza politické ideologie Falangy by měla vzít v potaz, že vlastní politický rozvoj falangistické doktríny nebyl definován ve chvíli, kdy se rozpoutalašpanělská občanská válka. Důkazem toho je vyloučení jednoho ze zakladatelů,Ramira Ledesmy Ramose, krátce před vojenskými akcemi, jenž se otevřeně vyjádřil proti vůdcovství J. A. Prima de Rivery. Ledesma Ramos nicméně předpokládá, že José Antonio je příliš umírněný a není připraven na případnou revolucibolševickéhoproletariátu, která podle něho hrozí a jíž je nutno se vyhnout, resp. předejít revolucí nacionálně-syndikalistickou.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Téhož dne, kdy byl José Antonio Primo de Rivera jmenován "vůdcem" Falangy ([1]).

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Fašismus anacismus
Ideje
Lidé
Hnutí
Historie
Související
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Politika |Španělsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Falanga_(Španělsko)&oldid=24637959
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp