| Ezdráš | |
|---|---|
 | |
| Narození | 504 př. n. l. Babylón |
| Úmrtí | 421 př. n. l. (ve věku 82–83 let) Judsko |
| Národnost | Židé |
| Povolání | kněz apísař |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Rodiče | Seraiah[1] |
| Příbuzní | Eleazar ben Azariah (předek) Joshua the High Priest (potomek) Seraiah (potomek) |
| Funkce | kohen |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ezdráš (zlatinskéhoEsdras,hebrejsky: עזרא,Ezra) bylžidovský kněz a písař, vysoký úředník na perském dvoře, pověřený organizovat návrat Židů doJeruzaléma kolem roku458 př. n. l. S jeho jménem je spojena biblickáKniha Ezdráš.
Ezdráš pocházel z pokolení Aronova a žil vBabylonii asi sto let poté, coKýrův edikt (538 př. n. l.) Židům dovolil návrat z vyhnanství. Ezdráš zastával úřad jakéhosi tajemníka pro židovské záležitosti a roku 458 př. n. l. odešel s velkými pravomocemi a pověřením králeArtaxerxa I. do Jeruzaléma řídit obnovu židovského náboženského života a organizovat chrámovou službu. Byl také pověřen ustanovovat soudce. S Ezdrášem se vrátilo asi 1500 dalších osob.
Jeho působení líčí biblickáKniha Ezdráš, která v kapitole 7 podává nejprve jeho rodokmen a pověřovací list, od 7,27 přechází zaramejštiny dohebrejštiny a zároveň do vyprávění v první osobě. Ezdráš se snažil upevnit dodržování Zákona a zejména sobotního klidu a přičinil se, aby se židovští předáci, kteří si vzali pohanské manželky, s nimi rozešli. Židovská tradice mu přisuzuje velké zásluhy o sebrání a redakci knih Zákona (Tóry) a nazývá ho čestným titulem „Písař“ nebo dokonce „druhý Mojžíš“. „Zákon“, který se veřejně předčítal podle Neh 8–10, někteří ztotožňují s takzvanýmKněžským kodexem (P), jiní pokládají Ezdráše i za autora celého souboruKnihy kronik.[2]
Islám mluví o Ezdrášovi vKoránu iIbn Kathirově sbírce islámských příběhů.[3] Zdá se, žeMohamed měl k dispozici odlišné zdroje, než biblickouKnihu Ezdráš (popřípaděKnihu Nehemjáš, která některých verzích Bible bývá nazývána jako 2. Ezdráš), jelikož je vKoránu napsáno, že „židé považují Ezdráše za Syna Božího“.
A říkají židé: „Edzráš je syn Boží!“ a říkají křesťané: „Mesiáš je syn Boží!“ A taková je řeč, již ústy svými pronášejí, a napodobují tak řeč oněch, kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli!Korán 9:30
Je pravděpodobné, že Mohamed měl k dispozici deuterokanonickou4. knihu Ezdrášovu, která pojednává o prorokovi Edzrášovi, ačkoliv není jasné, zda jde o stejnou osobu jako byl kněz Edzráš v 5. století př. n. l. Tato kniha nazývá Ezdráše „prorokem podobným Mojžíšovi“ (což je titul, který křesťané osobujíJežíšovi a muslimové Mohamedovi) a mluví také o Synu Božím, který má přijít na svět.[4][5][6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématuEzdráš na Wikimedia Commons
