Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Extrémně velký dalekohled

Souřadnice:24°35′21,48″ j. š.,70°11′29,76″ z. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Extrémně velký dalekohled
Umělecká představa Extrémně velkého dalekohledu
Umělecká představa Extrémně velkého dalekohledu
OrganizaceEvropská jižní observatoř
ObservatořEvropská jižní observatoř
OblastCerro Armazones
StátChile
Souřadnice24°35′21,48″ j. š.,70°11′29,76″ z. d.
Nadmořská výška3 046 m n. m.
Průměr39,3 m
Webová stránkahttps://elt.eso.org/
CommonsExtremely Large Telescope
Map
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Extrémně velký dalekohled (anglickyExtremely Large Telescope –ELT, dříve Evropský extrémně velký dalekohled[1][pozn. 1]) je připravovaný největšídalekohled na světě. Na hořeCerro Armazones v severníChile jej stavíEvropská jižní observatoř (ESO). Jehozákladní kámen byl položen v květnu 2017; s uvedením do provozu se počítá v roce2030.[2]

Dalekohled má mít průměr hlavníhozrcadla 39,3 m (dosud největší jednotlivý dalekohled na světěGran Telescopio Canarias má zrcadlo velké 10,4 m). Bude složeno z 798šestiúhelníkovitých segmentů o průměru 1,4 m. Systém bude vybavenaktivní optikou, která bude korigovat obraz při náklonu zrcadla nebo při změně teploty, aadaptivní optikou, která bude reagovat na chvěnízemské atmosféry.Kupole, ve které bude dalekohled umístěn, bude mít průměr 86 m a výšku 74 m.

Přístroj bude určen k pozorování v oblastech od viditelnéhosvětla po středníinfračervené vlnové délky. Vzhledem k tomu, že půjde o výrazně větší dalekohled než dosavadní, očekávají se od něj objevy ve většině odvětvíastronomie, především v hledáníexoplanet aprotoplanetárních systémů, v zkoumání povahy a rozloženítemné hmoty atemné energie nebo objevy týkající se formování a evoluce největších strukturvesmíru.

Popis

[editovat |editovat zdroj]
Schéma optické konfigurace dalekohledu se zrcadly M1 až M5. F – Nasmythovo ohnisko.

Systém bude určen k pozorování v oblastech od viditelnéhosvětla po středníinfračervené vlnové délky.[3] Plánovaná životnost zařízení je nejméně 30 let.[4]

Dalekohled bude ovládán z řídící místnosti z vedlejšíobservatoře Paranal, kde bude působit také vědecký personál.[5] Obě observatoře budou propojenyoptickými kabely. Na observatořiCerro Amazones bude především technický personál dalekohledu, zařízení pro pokovování zrcadel, místnídílny, ostraha apod.

Zrcadla dalekohledu

[editovat |editovat zdroj]

Dalekohled bude využívat novou optickou koncepci s celkem pětizrcadly.[3] Tento počet zrcadel (současné velké dalekohledy mají obvykle tři zrcadla) byl zvolen především kvůli zkrácení celkové délky dalekohledu.

  • Primární zrcadlo bude složeno z 798šestiúhelníkovitých segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce 5 cm, které dohromady představují odraznou plochu o celkové velikosti 978 m². Vnější průměr soustavy bude 39,3 m, uvnitř bude prostor bez zrcadel o průměru 10,4 m. Systém bude vybavenaktivní optikou, která bude korigovat tvar zrcadla při náklonu nebo při změně teploty.
    Zrcadla budou vyrobena zeZeroduru, sklokeramického materiálu s velmi nízkoutepelnou roztažností, který zaručuje zachování tvaru zrcadla i při větších změnách teploty.[6] Povrch zrcadla bude vybroušen s přesností 15 nm a pokoven vrstvoustříbra nebohliníku.
    Kromě 798 segmentů zrcadla, které budou umístěny v dalekohledu, bude vyrobeno ještě 133 záložních, které budou použity především k náhradě těch segmentů hlavního zrcadla, u kterých se zhoršíodrazivost. U vyměněných prvků se odstraní kovová vrstva a opět se nanese nová. Počítá se s tím, že totopokovování bude probíhat v servisním středisku na úpatí horyCerro Armazones, na které bude dalekohled umístěn.
  • Sekundární zrcadlo bude monolitické o průměru 4,2 m.[7] S tímto průměrem půjde o největší sekundární zrcadlo v dalekohledu a také o největšíkonvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.[8] Je vyrobeno také ze Zeroduru.
  • Třetí zrcadlo, umístěné ve volném prostoru uprostřed primárního zrcadla, bude mít průměr 3,8 m.
  • Čtvrté zrcadlo bude umístěno také v optické ose dalekohledu, bude rovinné a bude vybaveno systémemadaptivní optiky, která má odstraňovat zhoršení kvality a rozmazání obrazu hvězd způsobené chvěním vzduchu. Jeho účelem bude odrážet obraz mimo hlavní osu dalekohledu na páté zrcadlo.
  • Páté zrcadlo přivede obraz mimo vlastní dalekohled k měřicím přístrojům, které budou umístěny po stranách hlavního zrcadla v tzv. Nasmythově ohnisku.

Lasery

[editovat |editovat zdroj]

Pro systémadaptivní optiky bude mít dalekohled k dispozici šest laserů, které budou ve výšce asi 90 km vytvářet umělésodíkové hvězdy, podle jejichž obrazu bude korigován tvar čtvrtého zrcadla.[9] Půjde o lasery produkující žluté světlo o vlnové délce 589 nm. Pro funkci dalekohledu jsou nutné čtyři z nich, další dva jsou potřebné pro některé vědecké přístroje.

Konstrukce

[editovat |editovat zdroj]

Hlavní nosná konstrukce dalekohledu by měla vážit asi 2 800 tun.[10]Kupole dalekohledu bude mít průměr 86 m a výšku 74 m.[11] Bude polokulovitá s dvěma zakřivenými, bočně otevíranými dveřmi. Je navržena tak, aby byl dalekohled schopen pozorovat objekty od výšky 20° nad horizontem až k zenitu. Celá stavba zabírá plochu odpovídající fotbalovému hřišti.[12]

Při návrhu konstrukce přístroje byla věnována pozornost i ochraně přístroje protizemětřesení.[13] Místo stavby leží – podobně jako většina územíChile – nedaleko místa styku dvou tektonických desek:Jihoamerické desky adesky Nazca. Proto jsou zde zemětřesení častá.

Přístroje

[editovat |editovat zdroj]
Kamera MICADO
Spektrograf HARMONI

V ohniscích dalekohledu bude k dispozici několik přístrojů k zaznamenávání obrazu nebo k měření vlastních vědeckých dat.

  • MICADO – Multi-AO Imaging Camera for Deep Observations: kamera pro blízkouinfračervenou oblast (vlnové délky 0,8–2,4 µm). Bude jedním z prvních přístrojů, které budou připraveny při uvedení dalekohledu do provozu.[14] Tuto dvoupatrovou kameru připravuje mezinárodní sdružení sedmi institucí pod vedením německéhoMax-Planck-Institut für extraterrestrische Physik.[15] Bude umístěna v kryostatu (izolované nádobě chlazené na extrémně nízkou teplotu). Měla by se využít hlavně k zobrazování detailní struktury galaxií s vysokýmrudým posuvem, studiu jednotlivýchhvězd v blízkých galaxiích nebo pro zkoumání prostředí s extrémně velkýmigravitačními sílami, například blízko supermasivníčerné díry uprostřednaší Galaxie.
  • HARMONI – High Angular Resolution Monolithic Optical and Near-infrared Integral field spectrograph: víceúčelovýspektrograf pro viditelné a blízké infračervené záření (0,47–2,45 µm).[16] Tento přístroj by měl být zvlášť vhodný pro pozorovánígalaxií v raném vesmíru nebo pro detailní snímkyexoplanet.
  • METIS – Mid-infrared ELT Imager and Spectrograph: kamera a spektrograf pro střední infračervenou oblast (3–20 μm).[17] Bude použit k zkoumání exoplanet,protoplanetárních disků, těles vesluneční soustavě,aktivních jader galaxií ainfračervených galaxií s extrémním rudým posunem.
  • MAORY – Multi-conjugate Adaptive Optics RelaY for the ELT: moduladaptivní optiky pracující v oblasti vlnových délek 0,8–2,4 μm určený v prvních letech pozorování především pro spolupráci s kamerou MICADO.[18] K vytvoření referenčních hvězd bude využívat šesti sodíkovýchlaserů.

Další přístroje – např. spektrograf s vysokým rozlišením HIRES nebo víceobjektový spektrograf MOSAIC – se v roce 2017 nacházely v prvních etapách přípravy (Phase A).

Porovnání

[editovat |editovat zdroj]

ELT soustředí 100milionkrát více světla než lidské oko, 8milionkrát více nežGalileův dalekohled a 26krát více než jeden dalekohled VLT naobservatoři Paranal.Získá také více světla než všechny existující 8 až 10 metrové dalekohledy na světě dohromady.[19]

Cíle pozorování

[editovat |editovat zdroj]
Porovnání snímků z Hubbleova kosmického dalekohledu (vlevo), dalekohledůVLT s modulem adaptivní optiky (uprostřed) s předpokládaným zobrazením pomocí Extrémně velkého dalekohledu (vpravo)

Vzhledem k velikosti dalekohledu se od něj očekávají objevy ve většině odvětvíastronomie. Primární by mělo být[20]

Podle představ z roku 2015 by – i vzhledem k blízké geografické vzdálenosti – měla být výzkumná činnost dalekohledu ELT koordinována s dalekohledy ESO naObservatoři Paranal, především s VLT/VLTI aVISTA.[22]

Porovnání velikosti primárního zrcadla ELT (zelené vpravo) s dalšími existujícími i plánovanými dalekohledy

Porovnání ELT s dalšími největšími dalekohledy

[editovat |editovat zdroj]
JménoPrůměr zrcadla (m)Plocha zrcadla (m²)První světlo
ELT39,39782029
Třicetimetrový dalekohled (TMT)30655?
Velký Magellanův dalekohled (GMT)24,5368„konec 20. let“
Jihoafrický velký dalekohled (SALT)11,1 × 9,8792005
Gran Telescopio Canarias (GTC)10,4742007
Keckovy dalekohledy10,0761990, 1996
Very Large Telescope (VLT)8,2 1998–2000

Historie

[editovat |editovat zdroj]
Dokončení hrubých zemních prací na hoře Cerro Amazones v roce 2015
V roce 2018 byla zahájena stavba základů: rýsuje se tvar základů kopule
V roce 2023 dosáhla konstrukce kopule konečné výšky

Dalekohled vyvíjí od roku2005Evropská jižní observatoř.[20] Stalo se tak na základě rozhodnutí rady této organizace, aby „zachovala vůdčí roli evropské astronomie v období mimořádně velkých dalekohledů“.[23] Pro přístroj bylo hledáno několik míst:[24][25]

Uvažováno bylo i několik další míst, např. v Antarktidě na vrcholu „Dome C“ (3 223 m n. m.).

Na jednotlivých místech byly sledoványmeteorologické podmínky: zejména síla a směr větru, relativní vlhkost vzduchu a množstvíaerosolů v ovzduší. Dále byla zkoumána turbulence atmosféry, jas oblohy, seismická pevnost podloží nebo např. to, v jaké míře se zde vyskytují kondenzační stopy po tryskových letadlech.Týmy, které zkoumaly vhodná místa, si vzájemně sdílely informace se skupinou, která hledala umístění proTřicetimetrový dalekohled.

Hlavní kroky projektu

[editovat |editovat zdroj]
  • V roce2005 byla vypracována prvnístudie na dalekohled o průměru zrcadla 100 m –Overwhelmingly Large Telescope (OWL). Po mezinárodním posouzení se tento koncept ukázal jako technicky nereálný. V další studii bylo proto zrcadlo zmenšeno na 42 m.[26]
    • Projekt OWL nebyl zcela opuštěn a objevily se úvahy o výstavbě dalekohledu ESO o průměru 60–100 m po roce 2050.[27]
  • V listopadu 2006 byl tento návrh podroben detailním diskusím na konferenci v Marseille za účasti více než 250 evropských astronomů.[23]
  • V roce 2010 byl vybrán vrchol horyCerro Armazones v severnímChile v nadmořské výšce 3 060 m. Pro lokalitu rozhodly především velmi dobré pozorovací podmínky a také blízkost jiné už existujícíObservatoře Paranal, od které je vzdálena 20 km východně. Chilská vláda pro observatoř darovala 189 km² půdy.[24]
  • V roce 2011 ESO rozhodla o tom, že se odebere jedna vnější řada šestiúhelníkovitých segmentů hlavního zrcadla a tím se zmenší hlavní zrcadlo na 39,3 m.[21] To snížilo náklady na projekt z 1,275 miliardeuro na 1,055 miliard.[28] Dosáhlo se toho nejen snížením počtu segmentů, ale i zmenšením velikosti sekundárního zrcadla z 5,9 na 4,2 m, což umožnilo použít lehčí a levnější konstrukci, která jej bude držet.
  • V roce 2011 také podepsalaČeská republika dohodu o svém finančním podílu na výstavbě.[29] V té době se počítalo s uvedením dalekohledu do provozu roku 2020.[30] Plány z roku 2016 posunuly tento termín na rok2024 až2025, přerušení výstavby způsobené epidemiícovidu-19 pak na rok2027.[21]
Polotovar prvního segmentu hlavního zrcadla (leden 2018)
  • V roce 2014 schválila rada ESO vlastní výstavbu dalekohledu. K tomuto datu měla zajištěno 90 % potřebných zdrojů.[31] Současně bylo rozhodnuto, že některé části projektu se přesunou do další části, tzv. fáze 2.[32] Jde především o:[33]
    • 210 z celkových 798 segmentů zrcadla (půjde o pět nejvnitřnějších řad),
    • 133 segmentů, které budou připravovány jako náhradní,
    • dva ze šesti laserů pro moduladaptivní optiky.
  • V roce 2015 byly dokončeny hrubé zemní práce na plošině pro dalekohled na vrcholu horyCerro Armazones.
  • V únoru 2016 podepsala ESO smlouvu se sdružením „ACe Consorcium“ na výstavbu kopule a nosné konstrukce dalekohledu.[34] S částkou 400 milionů euro jde o největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie.
  • V květnu 2017 byl slavnostně položenzákladní kámen dalekohledu.[12] Byl také podepsán kontrakt na výrobu hlavního zrcadla[35] a v Německu bylo odlito sekundární zrcadlo dalekohledu.[8] a začala stavba základů pro budovu dalekohledu.
  • V lednu 2018 byly odlity první segmenty primárního zrcadla.[6] V prosinci bylo oznámeno posunutí termínu pro uvedení do zkušebního provozu (tzv.první světlo) z roku 2024 na2025.[36]
Zrcadlo M2 před leštěním (rok 2019)
  • V polovině roku 2020 byla z důvodůpandemie covidu-19 přerušena výstavba základů budovy dalekohledu.[37]
  • V červnu 2021 obnovilo italské konsorcium ACe práce na kupoli a dalších hlavních strukturách dalekohledu.[37] Zároveň se posunul termín pro uvedení do zkušebního provozu na září2027.
  • V červnu 2023 ohlásilo ESO, že stavba dalekohledu je ve své polovině.[38] Zrcadla M2 a M3 byla tou dobou odlita a leštila se a deformovatelné zrcadlo M4 bylo integrováno do nosné konstrukce. Šestlaserů, které jsou základní součástíadaptivní optiky dalekohledu, bylo vyrobeno a předáno ESO ke zkouškám. Se zahájením pozorování se počítá v roce2028.
  • V říjnu 2023 byla do základů budovy vloženačasová schránka s dokumenty pro budoucí generace. Obsahovala např. skleněnou plaketu od bývalé prezidentky ChileMichelle Bachelet Jeriaové,protokolární pero chilské vlády, kresby chilských dětí (krajiny severního Chile, astronomické objekty a dalekohledy ESO) nebo koláže fotografií zaměstnanců ESO.[39]
  • V lednu 2024 dorazilo na Observatoř Paranal prvních 18 segmentů hlavního zrcadla.[40] V červnu téhož roku byl pak v německé firměSchott vyroben poslední z 949 segmentů.[41]
  • Začátkem roku 2025 byla uveřejněna zpráva, že zahájení povozu dalekohledu se posunuje na rok 2030 s tím, žeprvní světlo by měl dalekohled „spatřit“ v březnu 2029.[42]
Porovnání dalekohledu ELT s vysílačem na Ještědu
Porovnání dalekohledu ELT s vysílačem na Ještědu

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑ Projekt se původně označoval jako Evropský extrémně velký dalekohled –E-ELT. V červnu 2017 však ESO rozhodla, že se název zkrátí: jednak pro zjednodušení a také proto, že se na jeho vývoji podílejí i mimoevropské země.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑Renaming the E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-06-12 [cit. 2017-06-18].Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑About | Timeline [online]. European Southern Observatory, 2022, rev. 2025-03-14 [cit. 2023-02-24].Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑abKoncepce E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2016-02-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07. 
  4. ↑FAQ ELT [online]. European Southern Observatory, 2017 [cit. 2018-02-02]. Kapitola For how long will the ELT be used?.Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ESO ELT Book [online]. European Southern Observatory, 2011-12-09 [cit. 2018-02-05]. Kapitola 5.3.1 Synergies with Paranal. Dále jen [ELT Book].Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑abPrvní segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity [online]. European Southern Observatory, 2018-01-09 [cit. 2018-01-09].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07. 
  7. ↑E-ELT Optical Design [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2016-03-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07. (anglicky) 
  8. ↑abSekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito [online]. European Southern Observatory, 2017-05-22 [cit. 2017-05-24].Dostupné online. 
  9. ↑ ELT Book. Kapitola 3.10 Laser Guide Stars
  10. ↑E-ELT Telescope Design [online]. European Southern Observatory [cit. 2016-12-28].Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑E-ELT Enclosure [online]. European Southern Observatory [cit. 2016-12-28].Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑abSlavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-26 [cit. 2017-05-27].Dostupné online. 
  13. ↑Protecting the Extremely Large Telescope from Earthquakes [online]. European Southern Observatory, 2017-12-27 [cit. 2018-02-06].Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑MICADO [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2017-12-26].Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑MICADO [online]. Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik, 2016 [cit. 2017-12-26].Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑HARMONI [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2017-12-26].Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑METIS [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2017-12-26].Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑MAORY [online]. European Southern Observatory, 2016 [cit. 2017-12-26].Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑The European Extremely Large Telescope [online]. European Southern Observatory [cit. 2012-10-19]. Kapitola Did you know?.Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑abEvropská jižní observatoř [online]. Astronomický ústav AV ČR, 2009 [cit. 2012-03-10]. Kapitola E-ELT.Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13. 
  21. ↑abcHyde Park Civilizace - Jan Palouš [online]. Česká televize, 2016-02-20 [cit. 2016-02-20]. Čas 45:10 od začátku stopáže.Dostupné online. 
  22. ↑FAQ E-ELT [online]. European Southern Observatory [cit. 2012-12-05]. Kapitola How will the ELT and other facilities work together?.Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑abFAQ E-ELT [online]. European Southern Observatory [cit. 2012-12-05]. Kapitola When and how did ESO decide to build the ELT?.Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑abHledání domova [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2018-01-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-16. 
  25. ↑VERNIN, Jean, et al. European Extremely Large Telescope Site Characterization I: Overview.Publications of the Astronomical Society of the Pacific. The Astronomical Society of the Pacific, 2011, roč. 123, čís. 909, s. 1334–1346.Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  26. ↑MARTINEK, František.Největší dalekohled bude mít průměr 30 m [online]. Česká astronomická společnost, 2009-07-28 [cit. 2012-03-23].Dostupné online. 
  27. ↑GRYGAR, Jiří; ONDŘICH, David. Letošní pohled na vesmír vloni.Astropis. 2023, roč. 30, čís. 137, s. 10.ISSN1211-0485. 
  28. ↑SCHILLING, Govert. Europe Downscales Monster Telescope to Save Money.Science [online]. 2011-06-14 [cit. 2018-02-02].Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑The Czech Republic commits to the E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2011-06-03 [cit. 2017-07-25].Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑E-ELT – The European Extremely Large Telescope. The World’s Biggest Eye on the Sky [online]. European Southern Observatory, 2011 [cit. 2012-03-10]. Kapitola Europe’s window on the Universe.Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-09. (anglicky) 
  31. ↑Construction of Extremely Large Telescope Approved [online]. SpaceRef, 2014-12-04 [cit. 2018-02-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-23. (anglicky) 
  32. ↑ FAQ-ELT. Kapitola Why was the two-phase approach necessary?
  33. ↑ FAQ-ELT. Kapitola What will be moved to Phase 2?
  34. ↑SRBA, Jiří.ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT [online]. Astro.cz, 2016 [cit. 2016-02-25].Dostupné online. 
  35. ↑ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-29 [cit. 2017-06-01].Dostupné online. 
  36. ↑New baseline schedule for ESO’s Extremely Large Telescope [online]. European Southern Observatory, 2018-12-20 [cit. 2018-12-22].Dostupné online. 
  37. ↑abESO’s Extremely Large Telescope planned to start scientific operations in 2027 [online]. European Southern Observatory, 2021-06-11 [cit. 2021-06-12].Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑SRBA, Jiří. Konstrukce dalekohledu ELT v polovině.www.astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2023-07-25 [cit. 2023-07-26].Dostupné online. 
  39. ↑Time capsule buried at ESO’s Extremely Large Telescope [online]. European Southern Observatory, 2023-10-16 [cit. 2023-10-26].Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑The moment of truth [online]. European Southern Observatory, 2024-01-22 [cit. 2024-01-27].Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑Poslední segment zrcadla největšího dalekohledu na světě je připraven [online]. European Southern Observatory, 2024-06-27 [cit. 2024-06-30].Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑Telescope first light for ESO’s Extremely Large Telescope now planned for March 2029 [online]. European Southern Observatory, 2024-03-14 [cit. 2025-03-19].Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Portály:Astronomie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Extrémně_velký_dalekohled&oldid=24890788“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp