Excavata (českyexkaváti) bylaprotistní infraříší, později povýšenou na jednu z šesti základnícheukaryotickýchsuperskupin[1], uznávanou cca mezi lety 2003 – 2019[2]. Později byla odhalená jako nepřirozené (parafyletické) seskupení několika vývojových linií, které je proto v odborné terminologii uváděné jako„Excavata“ (v uvozovkách) nebo nazývané obecným jménemExcavates[3]; status superskupin převzaly dvě hlavní exkavátní linie –Discoba aMetamonada.[2]
Návrh na seskupení původně samostatných skupin na základě tzv. exkavátní hypotézy byl formulován již na konci 20. století[4], jako taxon (infraříše) byla Excavata formálně vytvořena v roce 2002Cavalier-Smithem.[5]
Nepřirozenost exkavát vyplynula z moderních hypotéz okořeni fylogenetického stromu eukaryot. Sám Cavalier-Smith již v r. 2009 přiznávalparafyletismus exkavát, když kladl kořen dovnitř krásnooček (v širším smyslu, tj.Euglenozoa)[6]. Přirozenost exkavát je neslučitelná i s většinově uznávanou hypotézou, která kořen klade mezi Opimoda (exkavátní malawimonády společně sPodiata) a Diphoda (exkavátní Discoba a pravděpodobně i metamonády společně sDiaphoretickes,Hemimastigophora a případněProvora, pokud nejsou v Diaphoretickes)[7][2], navrženou již v r. 2014[8].
Excavata jsou zpravidla jednobuněčné organismy s centrálnímcytostomem (buněčná ústa) ve tvaru rýhy. V něm kmitábičík, který svým pohybem přihání drobné organismy. Druhý bičík směřuje dopředu a slouží k pohybu. Mnozí exkaváti však tyto znaky druhotně ztratili, např. přichází o cytostóm, centrální bičík, a podobně, přesto se do této skupiny stále řadí. Za zmínku stojímitochondrie exkavát, která je často zvláštní. Někteří exkaváti, jako krásnoočko (Euglena), jsouautotrofní, obsahují totiž plastid získaný sekundárníendosymbiózou (pozřenímzelené řasy).[2]
V současnosti (rok 2025) jsou do "Excavates" řazeny dvě superskupiny –Discoba aMetamonada, a navíc malawimonády, nepočetná bazální linie s dosud nevyjasněným postavením[2]. Protistology uznávaná klasifikace vypadá takto:[3]
↑Sina M. Adl, Alastair G. B. Simpson, Mark A. Farmer, Robert A. Andersen, O. Roger Anderson, John A. Barta, Samual S. Bowser, Guy Bragerolle, Robert A. Fensome, Suzanne Fredericq, Timothy Y. James, Sergei Karpov, Paul Kugrens, John Krug, Christopher E. Lane, Louise A. Lewis, Jean Lodge, Denis H. Lynn, David G. Mann, Richard M. McCourt, Leonel Mendoza, Øjvind Moestrup, Sharon E. Mozley-Standridge, Thoams A. Nerad, Carol A. Shearer, Alexey V. Smirnov, Frederick W. Spiegel, Max F. J. R. Taylor. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists.Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399–451.Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14.Archivováno 14. 9. 2017 naWayback Machine.
↑abcdeIvan Čepička, Jiří Neustupa, Vladimír Hampl.Protistologie: Excavata, záznam přednášek na internetu [online]. Univerzita Karlova, přírodovědná fakulta: 2024-10-24.Dostupné online.
↑abADL, Sina, et al. Revisions to the Classification, Nomenclature, and Diversity of Eukaryotes. S. 4–119.Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. John Wiley & Sons, Inc., 26. září 2018. Svazek 66, čís. 1, s. 4–119.Dostupné online. Dostupné také na:[1]. PDF[2].ISSN1550-7408.doi:10.1111/jeu.12691.PMID30257078. (anglicky)
↑SIMPSON, Alastair G.B.; PATTERSON, David J. The ultrastructure of Carpediemonas membranifera (Eukaryota) with reference to the “excavate hypothesis”. S. 353–370.European Journal of Protistology [online]. 1999-12. Roč. 35, čís. 4, s. 353–370.doi:10.1016/S0932-4739(99)80044-3. (anglicky)
↑CAVALIER-SMITH, Thomas. Protist phylogeny and the high-level classification of Protozoa. S. 338–348.European Journal of Protistology [online]. 2003-01. Roč. 39, čís. 4, s. 338–348.doi:10.1078/0932-4739-00002. (anglicky)
↑CAVALIER-SMITH, Thomas. Kingdoms Protozoa and Chromista and the eozoan root of the eukaryotic tree. S. 342–345.Biology Letters [online]. 2010-06-23. Roč. 6, čís. 3, s. 342–345.doi:10.1098/rsbl.2009.0948. (anglicky)
↑DERELLE, Romain; TORRUELLA, Guifré; KLIMEŠ, Vladimír; BRINKMANN, Henner; KIM, Eunsoo; VLČEK, Čestmír; LANG,, B. Franz, ELIÁŠ, Marek. Bacterial proteins pinpoint a single eukaryotic root. S. E693–E699.Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [online]. 17. únor 2015. Svazek 112, čís. 7, s. E693–E699.Dostupné online.ISSN1091-6490.doi:10.1073/pnas.1420657112. (anglicky)
↑HE, Ding; FIZ-PALACIOS, Omar; FU, Cheng-Jie; FEHLING, Johanna; TSAI, Chun-Chieh; BALDAUF, Sandra L. An Alternative Root for the Eukaryote Tree of Life. S. 465–470.Current Biology [online]. 17. únor 2014. Svazek 24, čís. 4, s. 465–470.Dostupné online.ISSN0960-9822.doi:10.1016/j.cub.2014.01.036. (anglicky)