Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Evaporit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evaporit
Sádrovec, jedna z hlavních složek evaporitů
Sádrovec, jedna z hlavních složek evaporitů
Zařazenísedimentární
Hlavníminerálysádrovec,anhydrit,halit
Akcesoriekalcit,dolomit,sylvit a další
Texturavrstevnatá
Barvabílá, světlá

Evaporit je obecné označení skupinysedimentárních hornin vzniklýchodpařením vody zroztoků, v převážné míře zmořských vod nebo slanýchjezer. Některé definice dodávají, že evapority precipitují nejen v povrchových podmínkách, ale i těsně pod povrchem zesolanek, hlavně díky slunečníevaporaci.[1]Minerálů, tvořících evaporitové horniny je asi 70, ale většina z nich netvoří významnější akumulace.

Při odpařování se nejdříve srážejí nejméně rozpustnéminerály a nakonec ty nejrozpustnější. Mezi typické příklady sledu vylučování minerálů patřídolomit,sádrovec neboanhydrit,halit (sůl kamenná) a draselné a hořečnaté soli. Nejvýše uložené jsou nejrozpustnější soli.

Termín zavedlC. Berkey v roce 1922.[2]

Sádrovec svrchněpermského stáří,Novoveská Huta,Slovenské rudohoří

Složení

[editovat |editovat zdroj]
Oblázek s povlakem soli, která se na něm vysrážela v Mrtvém moři

Chemické a minerální složení evaporitů je závislé na chemickém složení vodných roztoků, z nichž kondenzují. V mořské vodě jsou nejčastějianiontychloridy asírany, ve sladké vodě převládají spíšeuhličitany a sírany. Z ostatních aniontů mají větší významboritany. Jakokationty jsou nejčastěji přítomnysodné,draselné,vápenaté ahořečnaté. Uvedené složky vytvářejí přibližně 70 minerálů (halit,sádrovec,anhydrit,sylvín,carnallit,kieserit,kainit,kalcit,magnezit,dolomit,epsomit,mirabilit,blödit,borax,kernit,colemanit, atd…).

Posloupnost krystalizace je následující (není však pevná, závisí na chemickém složení roztoků):

  1. Uhličitany (vápenaté, alkalické)
  2. Sírany, boritany
  3. Halogenidy
  4. Dusičnany ajodičnany

Vznik

[editovat |editovat zdroj]

Evapority jsou výsledkem vypařování solanek. Běžná mořská voda másalinitu okolo 35 ‰, tedy v jednom litru (kg) vody se nachází kolem 3,5 g minerálních látek. Tvorba sraženin minerálů je výrazně závislá na jejich koncentraci, teplotě ale i celkového složení roztoku, protože některé ionty mohou sloužit jako katalyzátory – podporují tvorbu sraženin jiných.

Mechanismus vzniku evaporitických minerálů je následující: jako první obvykle vypadávají z roztokukarbonáty (vápence adolomity), které jsou zároveň nejméně rozpustné. Když postupně vypařování sníží objem vody na 19 % původního stavu, začíná se kondenzovat isádrovec aanhydrit. Při tom se spotřebuje podstatná část Ca a SO42−. Poté, co solanka sníží svůj objem na 9,5 % původního stavu, začíná se kondenzovathalit. Nakonec, poté co zůstanou poslední 4 % původního roztoku, dochází k ukládání hořečnatých (carnallit,kieserit,kainit) a draselných minerálů (sylvín). Posledním v řadě je obvyklebischoffit.[3]

Evapority v nádrži k výrobě soli, Aigues-Mortes, Francie

Běžně pak lze pozorovat sedimentární sledy s celou suitou těchto minerálů v oddělených vrstvách, které reprezentují jednotlivá stadia tvořící sraženiny, přičemž stádia mohou být i rytmická. Protože jako poslední sedimentují soli, které jsou nejsnáze rozpustné, tyto ve většině případů nebývají vždy zachovány.[4]

Způsob vzniku rozsáhlých vysychajícíchpánví byl v minulosti obvykle vysvětlován tzv. hrázovou teorií, tedy tak, že vznikly když hráz oddělila od mořezáliv nebolagunu. Tímto způsobem však nelze objasnit výskyt karbonátů například v hlubokých částechStředozemního moře, či jiných hlubinných pánví. Proto byl zaveden model vzniku tzv. evaporitových mořských pánví, které jsou občasně zásobovány mořskou vodou, která později vysychá.

Evapority mohou vznikat i ve slaných jezerech – vnitrozemskýchsebchách a jezerech typuplaya.

Metamorfózou evaporitů vznikajískapolit-plagioklasovéruly.[5]

Textura

[editovat |editovat zdroj]

Základní a nejběžnější texturní znak evaporitů jelaminace. Typické je střídání tenkých vrstev (do 2 mm) sádrovce a kalcitu. Pokud je laminace nepřerušená na větší ploše, považuje se to za důkaz sedimentace v klidné vodě. Jinak se objevují různéčeřiny, šikmá a gradační zvrstvení.

Další známou texturou je hlíznatá, nebo tzv.chicken-wire textura. Je tvořena oválnými tělesy anhydritu, obklopená tenkými lemy jemnozrnného sedimentu (obvykle anhydrit, nebo uhličitan promíchaný sjílem). Ke vzniku takových textur dochází vpouštních podmínkách, kdy dochází k dehydrataci sádrovce, vzniku anhydritu a ztrátě až 38 % původního objemu horniny.

Výskyt

[editovat |editovat zdroj]

Evapority vznikaly v celé historiiZemě, jen jejich objem se měnil v závislosti naklimatických podmínkách. Největší zastoupení mají vpermských útvarech, kdy docházelo ke vzniku velkých pohoří, které ohraničovaly oblasti se suchými klimatickými podmínkami. Jako doprovodné horniny se vyskytujívápence,dolomity, případně jemnozrnnéúlomky. Evapority se vyskytují asi na 1/4zemské kůry.

V současnosti vznikají evapority vpolárních oblastech (v mělkých jezerních vodách, nebo vysrážením zpodzemních vod), v kontinentálních jezerech (pokud převládá vypařování nad přítokem čerstvé vody) a v pobřežních mořských zátokách a lagunách.

Sedimentační prostředí evaporitů

[editovat |editovat zdroj]

Při vysrážení je pro proces důležitá existence bariéry, která brání trvalému přínosu čerstvé vody, čímž je umožněno vypařování, zahušťování akrystalizace minerálů. Zároveň je v pravidelných intervalech (např.přílivem) dodávána nová dávka vody. Takto vzniká charakteristická vrstevnatá textura, kdy se nejprve uloží klastické materiály přinesené vodou a po odpaření vykrystalizuje vrstva evaporitů. Tloušťky jednotlivých vrstev závisí na nasycení roztoku, jakož i množství přinesených úlomků. Takovým způsobem vznikají ložiska kamenné soli, draselných a hořečnatých minerálů a krystalizací z jezerních vod i ložiska boritanů. Sádrovce a anhydrity vznikají převážně v suchozemském prostředí, v případě anhydritu je důležitou podmínkou i vysoká teplota (průměr nad 22 °C). V extrémně suchých a teplých podmínkách dochází i ke vzniku dusičnanů.

Ekonomický význam

[editovat |editovat zdroj]
Průřez oblastí se solnýmidiapiry permských a triasových evaporitů v německé pánvi

Evapority mají značný význam jako surovina prostavební,potravinářský achemický průmysl. Solnédiapiry, tvořené některými evaporitovými minerály, hlavněhalitem, mohou vytvářet nepropustnou zátku, tzv.cap rock, čímž zabraňují únikuuhlovodíků. V podloží takovýchpastí se mohou hromaditropa nebozemní plyn až do formyložiskových akumulací. Evapority mají nízkouporozitu a většinou seplasticky deformují, na rozdíl od křehce se chovajících okolních hornin, ve kterých při deformaci vznikajípukliny. Toto chování zabraňuje úniku ropy.[6]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuEvaporit na slovenské Wikipedii.

  1. Warren, J.K., 2006,Evaporites: sediments, Resources and Hydrocarbons. Springer, Berlin, 1036 s.
  2. geologie.estranky.cz [cit. 2016-02-20].Dostupné online. 
  3. Kendall, A.C., 2005,Evaporites. in Selley, R.C., Cocks, L.R.M., Plimer, I.R. (editoři), Encyclopedia of Geology. Volume 5. Elsevier, Amsterdam, s. 94–97
  4. PETRÁNEK, Jan.On-line geologická encyklopedie - evaporit [online]. geology.cz [cit. 2016-02-20].Dostupné online. 
  5. Hovorka, D. a Suk, M., 1981, geochemie a geneze eruptivních a metamorfovaných hornin. Univerzita Komenského, Bratislava, 162 s.
  6. Evaporite, Schlumberger Oilfield Glossary [online]. glossary.oilfield.slb.com, 2011 [cit. 2016-02-20].Dostupné v archivu. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evaporit&oldid=24668342
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp